23.Díl|Adame, neobtěžuj!

136 17 0
                                    

Káji pohled:
Ráno se vzbudím, udělám co je možné na sobě udělat.

Vezmu si zelené tričko s mimoněm a šedivé legíny.

Přijde mi zpráva.

Adam: Ahoj, proč si mě vyhodila z tábora? Aaa ba jo CHLOROFOM!
Vrať se ke mě jinak tam přijdu za tebou a Martinem, a Martinovi rozkopu držku!

×

Jak jsem si to dočetla začala jsem brečet.

M: Copak je?
Já: Na..

Podala jsem mu mobil on si to přečetl a řekl:

M: Neboj, nic nám neudělá.
Já: Nemyslím si.
M: Hele radši pojď na snídani.

Vzala jsem si boty, a šla jsem z pokoje tam mě Martin vzal do náruče a běhal semnou.

Já: Martine pusť mě!!
M: Nenenene
Já: Dělej!
M: Za pusu!

Našpulil rty.
Smála jsem se, ale takovým psycho smíchem.
No prostě to znáte.

Dala jsem mu pusu a položil ně na zem..

Objímal mě, pak přišla Áďa a smála se že jsme na zemi.

Áďa: Vy jste magoři, sedíte na podlaze.
Martin: No jo no.
Áďa: Vstávat dneska v tělocvičně je rozcvička!
A žádnou snídani!
Rovnou na rozcvičku!!
Já: Dobře veliteli!
Áďa: Róózchod!

Smála se po cestě, na tu SMSku jsem zapomněla, protože mám super kamarády kteří mi zvednou náladu, a kteří mi pomohou.


End my peaches❤⭕

Život malé YOUTUBERKY [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat