Tony Stark |CZ| *UPRAVUJE SE*

×Patnáctá část - Jsi důvod jiskry v mém oku, Anthony Starku×

Rozhlédnu se kolem sebe. Sedím na posteli ve své ložnici. Podívám se vedle sebe a tam sladce spala Pepper. Že by to všechno byl jen sen?

Usměji se a chystám se jí políbit na čelo, ale nejde to. Když se přiblížím, ona zmizí. Natáhnu ruku, abych se jí dotknul. Nic. Nenahmatávám vůbec nic než jen vzduch. Co to doprdele...?

Stáhnu nohy z postele a snažím se postavit na podlahu. Místo toho, abych cítil tlak na nohou od podlahy, padám. Nevím kam. Všechno kolem mě je černé. Slyším známý hlas. Thor. Stojí předemnou a se sklopenou tváří mi něco říka. ,,Pepper je mrtvá! Je mrtvá." opakuje pořád dokola. ,,Ona už nežije!" Hned, co to dořekne se objeví Steve. Jde ke mě a chce mě obejmout, ale rychlost padání se zvýší a on se zastaví s otevřenou náručí. Ošiji se zimou.

Otevřu oči.

,,Ahhh." vykřiknu. Dívám se kolem sebe a oddychnu si. Jsem pořád na nemocniční chodbě opřený o zeď. ,,Byl to jen sen." zamumlám si pro sebe a vstanu z chladné podlahy. 

Počkat... Pepper!

Běžel jsem na recepci a ptám se, jak dopadla operace a jestli je v pořádku.

,,Pane Starku, budete si muset počkat na primáře. Zavolám ho, do 5-ti minut tu bude." odpoví mi mladá recepční a přikládá si telefonní sluchátko k uchu.

Posadil jsem se do křesla a čekal na příchod primáře.

,,Pane Starku, rád vás vidím." mluví na mě starší chlápek v bílém plášti a brýlích. ,,Pojďte se mnou."

Mlčky vstanu a následuji onoho muže. 

,,Jak je na tom Pepper?" optám se nedočkavě.

,,Pane Starku... Podařilo se nám jí zachránit, ale..." na chvíli se odmlčí a já povytáhnu obočí. Ale co? Ona zemřela v noci , že jo? Ona to nepřežila... Ona.. je pryč. Zničeho nic. Prostě PUF a není...
 V hlavě se mi honí ty nejtragičtější scénáře. ,,...ale v té ráně v hrudi má střepy, které se jí přibližují rachlým tempem k orgánům. Pokud je nevytáhneme, zemře."

,,Tak jí je vytáhněte proboha, ne?!" Nechápal jsem, proč jí je nevytáhnou a tak jsem zvýšil hlas.

,,Nemůžeme jí je vytáhnout! Né teď. Je příliš slabá, ztratila mnoho krve a další operace by v tuto chvíli znamenala obrovské riziko. Včera měla velké štěstí. Museli jsme jí dát elektrické šoky, aby zůstala naživu. Pokud nezačne rychleji sílit, střepy se stanou tou největší hrozbou a ona zemře. Chci Vás jen upozornit, že toto mohou být poslední chvíle jejího života." Při první větě mi primář vrátil podrážděný tón, ale potom se zase uklidnil.

Pomalu jsme se blížili k nějakým dveřím. Ötevřel je a já vešel těsně po něm. 

,,Pokud chce jíz za Pepper, oblečte si tento oblek." ukázal na věšáky. ,, Je v pokoji číslo 17. na jednotce intenzivní péče." domluvil, kývl hlavou na znamení odchodu a zavřel za sebou dveře. Já stál uprostřed místnosti. Vzal jsem si jeden z obléků a natáhl si ho na sebe. Pak už jsme vyrazil za Pepper.

****

Seděl jsem v pokoji číslo 17. a držel Pepper za ruku. Ležela, měla zavřené oči a byla napojená na několik přístrojů. Hleděl jsem jí smutně do tváře a vzpoměl si na primářovu větu: '...mohou to být poslední chvíle jejího života.'

Zhluboka jsem se nadechl a spustil. ,,Pepper, vím, že mě nejspíše neslyšíš, ale chci to říct, ikdyž to neuslyšíš... Nadevšechno na světě tě miluji a znamenáš pro mě celý svět..." přerušilo mě zaskučení. Pepper začala otevírat oči. Na tváři se mi začal rýsovat úsměv od ucha k uchu. ,,Pepper." vydechl jsem.

,,Tony,..." zašeptala.

,,Pšt... Nemluv, jen se vyčerpáš." položil jsem jí prsty na ústa a políbil jí na tvář. Jen, co jsem se odtáhl, zaškučela znovu, ale tentokrát hlasitěji.

Ruku si položila na hruď.

,,Lásko, copak je?" vyděsilo mě to.

,,Píchá mě u srdce." začala se svíjet bolestí.

Neváhal jsem a rychle přivolal sestřičku tlačítkem u nočního stolku.

,,Neboj, bude to dobrý. Vydrž!"

Pusťte si písničku v příloze. :)

,,Vím, že přichází konec, Anthony! " popadla mě za ruku. ,,Chtěla bych ti poděkovat za vše, co pro mě znamenáš, za vše, čím pro mě jsi. Děkuji ti, za tvou volbu, abych tě směla provázet životem.
Děkuji ti, že jsi mi dovolil tě milovat. Nikdy nezapomenu na tvoje rty, tvojí tvář, tvoje oči, tvoje ruce, nikdy, nikdy nezapomenu na Tebe, jako na člověka, kterého si šíleně vážím za to, co jsi všechno pro mě udělal. Můj život byl díky tobě nádherý zážitek plný úžasných kouzel. S nikým mi nebylo tak dobře, jako s tebou. Jsi důvod jiskry v mém oku, Anthony Starku. Miluji tě..." mezi větami si dávala krátké pauzy a lapala po dechu. V jejím nynějším stavu to pro ni muselo být velmi těžké.

Do očí se mi začaly hrnout zase slzy. Držel jsem jí za ruku a nechal si stékat pláč po tvářích. ,,Pepper, ještě není konec! Věř mi! Nesmí být! Jsi ta jediná věc, co by mě bolelo jí ztratit. Znamenáš pro mě celý svět, jsi pro mě vším, co mám. Není nic, co bych mohl říct. Není nic, co bych mohl udělat, abys věděla, co pro mě znamenáš. Můžeš koukat do mých očí, abys věděla, že tě miluju. Můžeš koukat do mého srdce a víš, že bude navždy tvoje. Pepper Pottsová miluju tě. Budu tě milovat dnes, budu tě milovat zítra, budu tě milovat v budoucnu, a nenechám tuhle lásku k tobě odejít pryč..." vzlykavým tónem jsem ze sebe něco málo dostal, ale nestihl jsem jí říct vše, co jsem chtěl. Znovu se začala svíjet v bolesti a do místnosti vtrhnul primář se sestřičkami.

,,Píchá jí u srdce. Svíjí se ve strašných bolestech." vyhrknul jsem ubečeným hlasem na doktora.

,,Okamžitě na sál!" zavelel primář a sestřičky se seběhly k lůžu, se kterým začaly odjíždět z místnosti.

Vyběhly z pokoje a já za nimi. Zastavil jsem se až uprostřed chodby, když s postelí zmizely za rohem. Zatočil se kolem mě svět. Potichu jsem vzlykal a stále nechtěl svůj pláč ukončit. Díval jsem se do prázna před sebe.

Už jí nikdy neuvidím. Už jí nikdy nebudu moct říct vše, co jsem chtěl. Už nikdy jí neuslyším se smát. Už nikdy s ní nebudu moct stát před oltářem. Už nikdy jí neřeknu sbohem. Nikdy.

Při těchto myšlenkách jsem padl na kolena k zemi. ,,Nééééé! Proklínám tě, Illone Forbes!" křičel jsem na celou chodbu.

Přestal jsem se ovládat a z tichého vzlykání se stalo hlasité brečení.

                                           
,,Slzy sdělují víc než slova, co jdou říct."

Pro dnešek zase končím citátem.

Myslíte, že Pepper zemře?

Mimochodem dnes jsem překročila hranici 1K přečtení. Mockrát děkuji!

Vaše BadElen♡