Pohled Amandy :
Momentálně všichni sedíme u stolu, ano všichni. V čele stolu sedí můj taťka, naproti nám sedí děda s babičkou a já sedím vedle toho tupce. Panuje tu takové velice nepříjemné ticho oproti jiným večeřím. Vždy, když moji prarodiče dojedou, se tu smějeme vyprávíme si , co se stalo za tu dobu , co jsme se neviděli,ale dnes nic. A to jenom kvůli tomu tupci , co sedí vedle mě.
"Takže, Same..." odkašle si taťka a odloží příbor a podloží si bradu rukami. Jeho pohled se upře na Sema a já sleduji ty dva. Dědy s babičkou také odložili příbory a čekají, jak se tahle situace vyvine.
"Kam chceš jít na školu?" zeptá se otec a já se musím zachichotat, což způsobí, že se na mě Sam podívá nepěkným pohledem. Jenom nevině pokrčím rameny a opřu si hlavu o ruku.
"Chtěl bych jít na vyšší zdravotní školu tady v Londýně, protože mě strašně baví biologie, ale ostatní předměty už nejsou tak dobrý" řekne a já na něho zaraženě hledím. On chce jít na doktora?! S jeho známkami....
"A jaké máš známky?" zeptá se děda a Sam se zatváří velice nervozně sklopí pohled a hraje si se svými prsty na rukou. Už se nadechuje , že něco řekne, ale já ho přeruším. Kdyby se otec dozvěděl, jaké má známky, tak by Samem opovrhoval, a to nechci. Přece jenom se tu určitě nějakou dobu budeme vídat, tak ať není nervozní z mého otce.
"My se Samem půjdeme ke mě"
****
"Proč si to udělala?" řekne a já se na něj zamračím. Stojí ve dveřích mého pokoje a já sedím na posteli v tureckém sedě teď už se sepnutými vlasy a hledám učivo, kterým začnu jeho doučování.
"Co?" řeknu nechápavě a podívám se na něj se zamračeným obočím. Sklopí hlavu a rozejde se za mnou na postel. Posadí se a podívá se na mě také .
"Že jsi mě odtamtud odtáhla" řekne a já trošku povolím svou grimasy v obličeji. Obrazně řečeno, absolutně netuším, proč jsem to udělala. Měla jsme tu gorilu tam pěkně nechat a sledovat, jak se cítí trapně.
"Nevím" řeknu a pokrčím rameny a natáhnu se pro své brýle na noční stolek a následně si je nasadím na nos. Sam mě zkoumá od hlavy k patě a mě to začne být po chvíli nepříjemné. Zamračím se a přestanu se probírat papíry a založím si ruce na prsou.
"Co tak zíráš?!" zeptám se a on se usměje, ale je to jiný úsměv, než jaký jsem u něj kdy viděla. Uvolní své bíle zuby a na jeho tváři se vytvoří rozkošné ďolíčky, kterých jsem si nikdy nevšimla.
"Nevěděl jsem , že nosíš brýle" řekne a já převrátím panenky.
"Jak by jsi to asi věděl ,co?!" řeknu a on jenom pokyne rameny.
"Víš co, nech toho a pojď , mám tě přece doučovat"
*****
"Takže tady to x musím vynásobit deseti?" řekne napůl nechápavě Sam a já přikývnu. Nějak tady oba ležíme na mé posteli a před sebou máme můj sešit a hromadu papírů. Už se asi učíme tři hodiny, protože je asi 11 večer, ale Sam řekl, že klidně se můžeme učit déle.
"To je tak lehké?" řekne nechápavě a zamračí se na papír. Musím se usmát, jak to vyznělo.
"Představ si" řeknu a on se na mě zamračí. naberu svou kamennou tvář a čekám co z toho orangutana vyleze. On se podívá na mě a pak na hodiny.
"Už půjdu" řekne a já se na něj zamračím.
"Super, tak běž" řeknu a už si stoupám na své nohy. On se taky postaví a sebere si nějaké papíry s vysvětlivky a strčí si je do batohu, který si následně přehodí přes rameno.
"V pondělí píšeme test, mohl bych se stavit ještě zítra?" řekne a podívá se na mě puppy facem. Já si překřížím ruce na prsou a zamračím se na něj. To s ním musím strávit čas i zítra?! Agrr....
"Ale ráno. Odpoledne jedeme pryč" řeknu a on přikývne. Další minutu stojíme v nepříjemném trapném tichu u mě v pokoji a čekáme na reakci toho druhého. Já se zamračím a vzdám to.
"Jdeš už? Zapomeň, že tě půjdu vyprovodit, cestu znáš" řeku a on se na mě zamračí. Následně zaujme stejnou bojovou pozici a já se na něj víc zamračím.
"Ty jsi ale ochotná" řekne a protočí panenky. Já se zamračím a už se mi v hlavě začínají vytvářet scénáře , jak ho škrtím.
"Po tobě. Teď zmiz" řeku a on protočí panenky, zase. Něco si zamrmlá pod nosem a zmizí z mého dohledu. Oddechnu si a celá vysílená padnu na postel.
@Stefan_Forever_Black : Jak to dopadlo s neandrtálcem?
@Amanda_Forbes : Ani se neptej.... Ještě dojde i zítra
@Stefan_Forever_Black : Chudinko :(
@Amanda_Forbes : Myslím , že mě z něj klepne pepka
@Stefan_Forever_Black : Moment, nemá tvůj taťka jít zítra hrát to polo?
@Amanda_Forbes : Má, takže ten kretén dojde ráno...
@Stefan_Forever_Black : Musíš vstávat?
@Amanda_Forbes : Jo! Nenávidím vstávání...
@Stefan_Forever_Black : To vím moc dobře
@Amanda_Forbes : No.. ještě s námi večeřel....
@Stefan_Forever_Black : Cože?!
@Amanda_Forbes : Jo...
@Stefan_Forever_Black : Já se s tebou bavím od školky a nikdy jsem u vás nevečeřel a ten kretén si tam nakluše a hned mu jdete servírovat jídlo?!
@Amanda_Forbes : Hm....
@Stefan_Forever_Black : No ty vole....
@Amanda_Forbes : Kretén, co chceš...
♣ Další díl ♥Vy jste výzvu splnili, jste úžasní ♥ Jak se líbí? :O ♥♥
♣ V mediích je Amanda ♥
Love you Darlings ♥
ČTEŠ
The Bad Guy - Czech
Teen Fiction@Sam_Hochlein : Dej mi šanci, Amando @Amanda_Forbes : Už jsi dostal @Sam_Hochlein : Dej mi další @Amanda_Forbes : Žádná další už nebude,Same @Sam_Hochlein : Proč ne? @Amanda_Forbes : Protože si to udělal @Sam_Hochlein : Byla to chyba @Amanda_Fo...