Bloody chronicles: Shine

6)Chce válku? Má ji mít!

Waren

Mířil jsem zrovna do práce, když jsem prošel kolem mojí oblíbený kavárny. Ne že by byla jiná než ty ostatní, které znám, ale šlo spíš o to, že tam pracovala Laura. Já vím, jak dětinské, když já ji tak rád provokoval. Ani jsem nepřemýšlel a vešel dovnitř. Posadil jsem se ke stejnému stolu jako vždy a čekal až přijde. Netrvalo to ani moc dlouho, přiřítila se s nasraným výrazem.

,,Co tu chceš?" Zasyčela na mě.

,,Jen jsem si chtěl dát kafe," řekl jsem nevině. Musím přiznat, že málo které dívce slušela uniforma, ale Laura byla jednou z nich. Možná jsem se kousl do rtu při tom jak jsem si prohlížel její nohy.  Sjel jsem celé její tělo pohledem a poté se zaměřil na její tvář. Ruce měla založené na hrudi a dívala se na mě se vytaženým obočím. 

,,Takže?" Objednal jsem si a čekal až se s kávou vrátí. Hmmm, nebylo špatné pozorovat její zadeček, když ode mě odcházela a neměl bych zapomenout, že nevypadala příliš šťastně. Když se vrátila, tak přede mě položila, nebo spíš třískla s hrnkem. Pokývl jsem hlavou, že děkuji a ona se otočila k odchodu. Ušklíbl jsem se a promluvil.

,,Mohla by jsi mi ještě donést cukr?" Otráveně odešla a až po pěti minutách přinesla sadu se slánkou a cukřenkou. Vážně jsem nečekal, že mi to doopravdy přinese. Jen jsem ji chtěl komandovat. Že by se už vzdala? Vždyť hra teprve začala. Když pokládala cukřenku a slánku na stůl, tak se mírně předklonila, takže jsem měl nádherný výhled do jejího výstřihu. Hned jak si všimla mého pohledu, který jí rozhodně nesměřoval do očí, tak se narovnala a chystala se k odchodu.

,,Díky," řekl jsem a díval se jak mizí za pultem. Povzdechl jsem a vzal cukřenku do ruky. Sakra nesnáším tyhle cukřenky, vždycky se mi vysype do kávy tuna cukru, proto jsem taky přestal sladit, ale za její nasraný výraz to stálo. S úšklebkem jsem vzal hrnek do ruky a chtěl si kafe vychutnat, ale nestalo se...

Místo  toho jsem ho vyprskl. Kurva bylo to slaný. Zadíval jsem se jejím směrem. Všiml jsem si, že se mi zrovna se svou kamarádkou smějí. 1:1 princezno, ale ještě jsme zdaleka neskočili. Chceš válku? Máš ji mít!

***

,,Tady jsou ty návrhy," řekla moje blonďatá sekretářka u které jsem si jen matně vzpomínal na jméno. Byla to snad Zoe? Možná Chloe, komu na tom záleží. Vzal jsem si složku do ruky a otevřel ji, ani jsem nepostřehl, že tam ta barbína pořád stojí. Zjistil jsem to jenom díky jejímu hlasitému odkašlání. Kurva co ještě chce?

,,Co?" Zeptal jsem se nasraně, až nadskočila.

,,Ehmm, mám vám od otce vyřídit, že vám poslal důležitou zprávu, prý to máte neodkladně vyřešit," řekla a přímo vystřelila z pracovny. Povzdechl jsem si a vyndal ze spodního šuplíku mobil a otevřel zprávu. Nebyly v ní přesné informace, jen místo setkání, jako vždy. Nechápal jsem, proč to tentokrát nemůže udělat Perry, jako by nestačilo, že musím pracovat v tátově pošahaný firmě.

Měl jsem dost času než budu muset vyřešit otcovi průsery. Nepochybně o to šlo, proč by jinak potřeboval mě. Rozhodl jsem si něco zjistit o určité osobě. Přesněji o Lauře Freewayové, mojí sexy sousedce.

Po hodině hledání jsem se zamračil na monitor počítače. Nic prostě nic, ani zmínka. Zvedl jsem telefon a zavolal tomu nejspolehlivějšímu hackerovi, kterého znám.

,,Logane?"

,,Čau. Ware, co se děje," zněl unaveně, aby ne když pracuje pro mého fotra.

,,Potřebuji aby jsi mi něco zjistil..."

,,O koho jde?" Zeptal se napjatě.

,,O mou novou sousedku jmenuje se Laura Freewayová," úplně jsem viděl jak nadzvedl obočí.