...odrazila jsem se od země a přistála Bartonovi na zádech.To že o mě neměl tušení a dozvěděl se o mě až ve chvíli kdy sem mu přistála na zádech mi darovalo dostatek času na to abych vytáhla kapesní nůž,který měl v pouzdře vedle zbraně a stihla jsem přeříznout popruhy které drželi pouzdro i se zbraní u jeho nohy.Bohužel jsem stihla pouze jedno.Barton mě přehodil a já přistála na zádech před ním.Rychle vytáhl zbraň,ale než jí na mě stačil zamířit a pevně ji uchopit,vyrazila jsem mu jí z ruky.Druhou rukou mě chtěl chytit pod krkem,chytla jsem ho za zápěstí,ale byl o hodně silnější,takže jsem musela vymyslet jak ho chytit jinak.Přetočila jsem mu ruku za záda.Byla celkem najivní myslet si že to vyjde.Jedním rychlím pohybem mě odhodil.Věděla jsem,že tohle se bez zranění neobejde.Když jsem se zvedala,ohnala jsem se tím nožem.Bartonovi zůstala na rameni dlouhá rána,ale nedal znát,že by ho to nějak extra bolelo.To taky nebude nejlepší způsob.Podle Coulsonových instrukcí není Furyho kancelář daleko.Rozběhla jsem se směrem,kterým měla být ta kancelář.Cestou jsem ještě sebrala jednu zbraň aby po mě Barton nemohl vystřelit.Neobtěžoval se sebrat tu druhou,ale rovnou běžel za mnou.Běhal rychleji takže mu netrvalo dlouho mě doběhnout.Skočil po mě a srazil mě k zemi.Udělala jsem to jediné co mě napadlo.Namířila jsem na něj tu braň.Pomalu se zvedl a já udělala totéž.Stáli jsme proti sobě a koukali se vzájemně do očí.Bylo na něm vidět,že má plán.Musela jsem taky něco vymeslet.Momentálně jeho jediná slabina byla ta rána na rameni.Udeřila jsem ho do ní pistolí,kterou jsem držela.Chytil se za rameno a přesně v tu chvíli jsem s uvědomila,že jeho slabina je mím trumfem.Ruku jsem mu opět zkroutila za záda a nehty druhé ruky jsem mu silně přimáčkla okolo té rány.Neudržela bych ho takle moc dlouho,ale dveře kanceláře byli zarohem.
Rozrazila jsem dveře a strčila Bartona dovnitř.Oči Furyho a Coulsona byli plné úžasu a údivu,zatímco oči Bartona byli plné lítosti,zklamání a provinění.V tu chvíli mi ho bylo líto.Hned jak jsem ho pustila a kousek poodstoupila,se otočil,chytil mě pod krkem a přimáčkl mě ke zdi.
''Bartone!Pusťte ji!Všechno vám vysvětlím'' Fury začal rychle jednat.
Barton mě pustil a hned se otočil na Furyho se slovami '' Co všechno?!''
Fury mu všechno vysvětlil.Barton všechno pochopil,pravděpodobně si prošel něčím podobným.''Bartone,byl bych rád kdyby jste zítra se slečnou Terlovou prošel budovu a ukázel jí kde tu co najde'' promluvil Fury k Bartonovi
''Dobře,to je vše?'' zeptal se Barton
''No,ne tak zcela.Byl bych rád kdyby jste s Max odedneška tvořili tým.Šlo by to?''
''Budu se na naši spolupráci těšit'' podíval se na mě Barton
''Já taky'' odpověděla jsem
''To jsem nadevše rád.Pane Bartone pro dnešek je to vše.Vemte si na zbytek dne volno'' Fury poslal Bartona pryč.Dlouho mi vysvětloval vše co musím vědět a spoustu věcí o S.H.I.E.L.D.u,nakonec mi dal podepsat smlouvu.
''Hillová!'' zavolal někam do další kanceláře.Do dveří vešla vysoká žena.Měla tmavě hnědé vlasy svázané do drdolu.Celá v černém,uplném obleku.
''Prosím zaveďte agentku TErlovou do jejího pokoje'' začal jí ukolovat
''S největším potěšením'' usmála se na mě a vedla mě kamsi po schodech nahoru.

ČTEŠ
Max Terlová:Odchoval mě S.H.I.E.L.D.
FanfictionMůj život byl zcela normání...ale ve třinácti se všechno změnilo omlouvám se za první 3 části že jsou takové krátké a odfláklé,ale další části které začnou přibývat už budou lepší :)