Minulosti neutečeš 2 → Dokončeno

Kapitola 10.

Včera jsem usnula... jak?

Nevím. Vím že jsem usnula na gauči ale dál nic.

Vyběhla jsem do pokoje a vzala jsem si na sebe silonky, kraťasy, tričko, vestu a šálu. Vlasy jsem si nechala jako vždy volně a s malováním jsem to moc nepřehnala. Řasenku, pudr, jemnou rtěnku a konec. Vzala jsem si na sebe boty bez podpatku, tašku, pomazlila jsem se s Jamesem a šla jsem ven, tam mě ale čekalo obrovské překvapení.

"Johnny! Co tady děláš?" obejmu ho a slyším jak v sobě dusí smích. "Elisa dostala v noci horečky, máma si vzala v noci volno, táta je tedy v práci i v noci a já jsem tedy dostal možnost se k tobě vydat i dříve." vysvětlil a já se s přikývnutím vydala do školy. Šel za mnou.

"Máme dnes zase stejné hodiny?" zeptá se. "Já mám Chemii, Tělák, Matiku, Češtinu, Fyziku a Hudebku. Ty?"

"Taky, tedy, až na Tělák, to mám Biologii."

"Supr!"

Kolem nás projeli Culleni a mě si nevšimli, nebo si mě všimnout asi nechtěli. "Proč se za nimi tak díváš?" zeptá se. "Jsou to ti mí vzdálení příbuzní." odpovím nepřítomně. "A já si myslel že tu budeme zase sami." obejme mě kolem ramen a já sledovala pohledy od Cullenů. Překvapení, radost, zlost a neutrální výrazy na mě čišeli d nich.

"Nevšímej si jich." zašeptal mi do ucha Johnny. Kéž by tak věděl že ho slyšeli. "Hej, Nessie! Nejsi mladá na randění?" křikne za mnou Emmett pobaveně. Otočím se na něj a on se zasekne. Nevěděla jsem co mi syčelo z očí, ale radši jsem se uklidnila a otočila jsem se zpět na Johnnyho s kterým jsem se vydala dál ke škole. "Neměla jsem ponětí že naše škola sousedí se střední." řeknu a on přikývne.

Tento den proběhl jako včerejší, ale po vyučování jsme zůstali jako jedni z mála na parkovišti a povídali si.

"Budu muset." řekl po půl hodině a já se pousmála. "Dobře, víš ke bydlím tak se když tak zastav." usmála jsem se a objala ho. Cítila jsem na sobě pohledy a věděla jsem čí jsou. "To včera večer..." "Bychom měli dokončit." nenechám ho domluvit a pomalu a nejistě ho políbím, za chvíli mi začal polibku oplácet a potom jsme se usmáli jeden na druhého.

"To jsem nečekal."

"Ani já."

"Ahoj."

"Měj se."

Sledovala jsem jeho záda a najednou mě někdo chytil za paži a prudce mě k sobě otočil. "Dobře Nessie!" vykřikl vysmátě Emmett. "Nech mě." zašeptám ale on mě ignoruje. "Nech jí." řekne Rose a Alice se na mě usměje.

Otočím se na patě a kráčím si to pryč.