8.Chapter

2.3K 117 10
                                    


Pohled Sama: 

Unaveně rozlepím oči a musím s nimi několikrát zamrkat , aby jsem si zvykl na světlo v mém pokoji....ale tohle není můj pokoj! Rychle se kouknu , kdo mi leží na břiše a všimnu si , že na mém břiše v klidu oddechuje Mandy. To přezdívku jsme vymyslel já a už jí asi nikdy nebudu říkat jinde. 

Kouknu na budík vedle postele a všimnu si, že už teď máme 15 minut zpoždění. Chvíli jenom koukám na tu andělskou tvář a pak si ale uvědomím, že Mandy by se to rozhodně nelíbilo. Opatrně k ní vztáhnu ruku a pohladím ji po tváři. Je tak nádherná..... 

Včera , co jsme si řekli, že mi dá 1 měsíc, jsme se dívali na film a potom museli nějak usnout, Upsss?! ani nevíte , jak moc jsem šťastný, že mi dala druhou šanci a můžu ji dokázat, jak moc ji mám rád. Abych pravdu řekl tak doufám, že budeme spolu, jako že budeme spolu chodit, chápeme ne? 

"Mandy, vstávej musíme do školy" řeknu sladce a stále ji hladím po tváři. Její obličej nabere nepříjemnou grimasu ,ale stále má zavřené oči. Povzdechne si a ještě víc se mi zavrtí na břiše. Musím se usmát, protože to lechtá. 

"Ještě 5 minut, prosím" zakňourá a mě to donutí ještě k většímu úsměvu. Ona po chvíli otevře oči a dívá se na mě. Pak svůj pohled přemístí na budík a překvapením vytřeští oči. Následně se prudce posadí a začne panikařit. 

"Nelež tu jak lemra a hoď sebou, spěcháme!" 

*****

@Amanda_Forbes : Pohni... 

@Sam_Hochlein : Ale jo pořád.. 

@Amanda_Forbes : Jsem smířená, že češtinu už nestihneme,ale tu matiku chci stihnout 

@Sam_Hochlein : Proč? 

@Amanda_Forbes : Bude rozdávat ty písemky... 

@Sam_Hochlein : Proboha, budeš mít jedničku 

@Amanda_Forbes : To vím, ale zajímá mě , jak jsi dopadl ty 

@Sam_Hochlein : Ale , ale :D 

@Amanda_Forbes : Kušuj ;) 

@Sam_Hochlein : Puntíky nebo ptáčci? 

@Amanda_Forbes : Co? 

@Sam_Hochlein : Vyber

@Amanda_Forbes : Puntíky? 

@Sam_Hochlein : Díky... 

@Amanda_Forbes : Prosím tě , hlavně si neber zase jednu z tvých košilí po babičce... 

@Sam_Hochlein : Nejsou po babičce... 

@Amanda_Forbes : To je jedno, neber si je 

@Sam_Hochlein : Proč? 

@Amanda_Forbes : Popravdě? 

@Sam_Hochlein : Jo? 

@Amanda_Forbes : Jsou strašné... 

@Sam_Hochlein : Nejsou! 

@Amanda_Forbes : Jako tvoje měsíční kamarádka ti říkám, že jsou ;) 

@Sam_Hochlein : Fajn....

@Sam_Hochlein : A co kalhoty, ty jsou taky strašné?

@Amanda_Forbes : Ne ty jsou dobré, máš v nich dobrý zadek... 

@Sam_Hochlein : Opravdu si myslíš, že mám dobrá zadek? :D 

@Amanda_Forbes : Není nejhorší ;) 

@Sam_Hochlein : Nemáš horečku? 

@Amanda_Forbes : Od tebe blbečku 

@Sam_Hochlein : Chceš něco vzít k snídani ? 

@Amanda_Forbes : Ne to je dobrý hlavně už pojď ... 

@Sam_Hochlein : Jdu....

@Amanda_Forbes : Nevypadáš zas tak špatně dneska 

@Sam_Hochlein : Děkuji :* 

******

"Dobrý den,pane učiteli. Moc se omlouváme , my zaspali" vychrlí ze sebe okamžitě, co vejdeme do třídy, Mandy. Všechny pohledy spolužáků se na nás dívají překvapeně a i náš učitel. Vtrhli jsme sem celí zadýchaní a Mandy se o mě opírá a já ji přidržuji. Asi to pro každého musí být pořádný šok. 

"V pořádku, omlouvám vás. Teď se ale prosím posaďte, akorát jsme chtěl rozdat vaše písemky" řekne učitel a pokyne na jednu volnou lavici v zádu třídy. S Mandy přikývneme a rozejdeme se do našich lavic. 

Procházíme oba uličkou. Mandy jde jako první a já jdu hned za ní. Neudržím se a podívám se jí na zadek. Má ho dokonalý! V těch jejich úzkých bílých džínách, která dnes má na sobě.... změníme téma. 

Zrovna usedáme do naší lavice a akorát před námi přistanou naše písemky. Vidím , že Mandy má čistou jedničku a já se modlím aspoň za trojku. Mendy se na mě povzbudivě usměje a já otočím list papíru na známku. A já dostal jedničku?! Asi začnu jásat jako malá holka.....

"Říkala jsem, že to zvládneš" mrkne na mě Mandy a já ihned ji objímá. Nevím , co mě to napadlo,ale prostě jsme ji chtěl obejmout. Objetí mě opětuje a já se musím usmát od ucha k uchu. 

"Děkuji" šeptnu ji u ucha a cítím , jak se usmála. Následně cítím její přejíždějící ruku na mých zádech a po chvíli se od ní odtáhnu a oba se otočíme čelem ke třídě. Všichni na nás koukají s otevřenou pusou do kořán. 

Mandy se na sebe podíváme a musíme se zasmát tomu, jak na nás každý čumí. Všimnu si pohledů od kluků a oni na mě nechápavě krčí obočím. Jenom nevinně pokrčím rameny a dívám se na tabuli, kde už je náš zápisek. 

*****

"Takže ti Forbsová dala?" zeptá se mě Jackson, můj nejlepší přítel už od školky. Zrovna stojíme u skříněk a oni mě zavalili miliony otázek ohledně Mandy. Jenom se usměji a záporně zavrtím hlavou. 

"Jsme teď kamarádi, počkejte až ji poznáte" řeknu a zavřu svou skříňku. Všichni tři na mě koukají opravdu nechápavě a přeměřují si mě od hlavy k patě. 

"Hej , kámo. Opravdu jsi v pohodě?!" zeptá se mě můj blonďatý kamarád.

"Jsem a hele, už jde! Mandy!" křiknu přes celou chodbu ,až se na nás pár lidí otočí,ale hlavně se otočí dívka se zrzavými vlasy. Usměje se a jde k nám. Hned co k nám příjde tak se usměje jak sluníčko a já ji vezmu kolem ramen. 

"Kamarádi, tohle je Mandy

♣Doufám, že se vám bude líbit ♥ Co říkáte na to, jak se to vyvíjí? :O  

♣ Jinak outfit Sama je v meiích ♥

Love you Darlings ♥ 

The Bad Guy - CzechKde žijí příběhy. Začni objevovat