21. část

211 15 3
                                    

O tři týdny později:
S Daliborem jsme se scházeli každý den, a byli jsme nejlepší kamarádi. Jezdili na penny boardu, jen tak se procházeli...ale pořád jsme se něčemu smáli, atd.
Jeden den jsem se s ním měla sejít v parku, že se projdeme a popovídáme si. Vzala jsem si na sebe triko s nápisem Pink fluffy unicorn, černé legíny a bílé conversky. Doběhla jsem na autobus a vyrazila. Šla jsem asi 5 minut, a pak jsem uviděla Dalibora...neviděl mě a tak jsem toho využila, a skočila mu na záda. Dalibor se začal smát, ale když jsem chtěla slézt dolů, pevně mě chytil, a udržel na svých zádech. Začal běhat po parku, a já jsem se smála a křičela, protože jsem byla pořád na jeho zádech. Dalibor se nehorázně smál a já taky. Po chvíli mě položil, a sedli jsme si na lavičku. Dalibor se ke mně natiskl, ale mě to vůbec nevadilo. Vyprávěli jsme si vtipy, smáli se a...tiskli se k sobě. Ano. Možná k němu cítím něco víc. Nevím. K večeru se začalo trochu stmívat, a já jsem nenápadně začala třít tuce o sebe, protože mi byla docela zima. Dalík si toho asi všiml, to nevím, ale udělal něco, po čem jsem dlouho toužila. Sundal si mikinu, a přehodil mi ji přes ramena. Bylo mi krásně. Jeho mikina byla teplá, a voněla pánským parfémem, které uplně miluju. Když bylo 18:15, řekla jsem že musím jít. Dalibor se ke mně přisunul, a řekl: "Doprovodím tě,,. Kývla jsem hlavou, a dala se do kroku. Šli jsme, a v půlce cesty mě Dali něžně chytl za ramena. Přetékala jsem štěstím, ale nic jsem na sobě nedala znát. Když jsme dorazili na autobusovou zastávku, Dalibor mě pustil, a smutně se na mě podíval. Usmála jsem se na něj, zamávala, a odešla do autobusu. Jo. Je to tak. Cítím k němu něco víc.

Já a DaliborKde žijí příběhy. Začni objevovat