Princess..? Oh no!

*14*

"O čem to mluvíš?" zeptala jsem se vyděšeně, ale najednou kolem mě byl zmatek. Na nebi se objevila helikoptéra s reportéry. Podívala jsem se na Cala. Ten přikývla a vzal mě za ruku. Rozběhli jsme se do mé chatky. Cal zadělal dveře skříní, aby se k nám nikdo nedostal. Zatáhli jsmě závěsy. "Panebože.." zašeptala jsem a sedla si na postel. "Nemůžu tu zůstat.. Nedali by mi pokoj." 

Cal si sedl vedle mě a objal mě okolo ramen. Položila jsem si hlavu na jeho rameno. "Co budeme dělat?" zeptal se a já se na něho podívala.

"Musím jet domů, Cale.. Nesmí se dozvědět, kdo jsi dobře? Nedali by ti pokoj.. Pronásledovali by tě a to já nechci.." pohladila jsem ho po tváři. "Miluju tě.." přitiskla jsem rty na ty jeho a užívala si toho momentu. Nevšímala jsem si těch hlasů venku. Teď byl hlavní on a já. 

"Nechci aby si odjela.." zašeptal, když se odtáhl. Než jsem stačila něco říct pokračoval. "Ale vím, že to musíš udělat.." 

"Jste tam!" zabouchala na dveře Gwenny. Cal se postavil a odtáhl skříň. Do chatky vtrhla Gwen a za ní Tommy. Cal vrátil skříň před dveře. 

"Takže asi jedeme domů, že?" zeptal se mě Tommy a já přikývla. Stoupla jsem si a přešla ke Gwenny. 

"Kdykoliv můžš přijet." řekla jsem, když jsem jí pevně objala. "Jen se s nimi nebav dobře? Nikdy by ti potom nedali pokoj.. Znám to." 

"Cale můžeš jít pomoct zabalit Tommymu?" otočila jsem se na něho a on přikývl. "Já si zatím sbalím svoje věci. A stavíš se za Kirou? Aby zavolala tátovi?" 

"Jasně." přikývla. Došel ke mě a políbil mě do vlasů. "Uvidíme se za chvíli." 

Celou tu dobu než přijel táta jsme byli v naší chatce. Novináři neodjeli.. Spíš naopak, bylo to horší a horší. Když táta dorazil, samozřejmě měl sebou i stráž. 

"Princezno Thereso? Princi Thomasi?" ozval se hlas známého muže. Kývla jsem na Cala a on odtáhl skříň. Dveře se otevřeli.

"Byrone." usmála jsem se na mého nejmilejšího vojáka. "Kde je můj otec?" zeptala jsem se.

"Tady jsem." ozvalo se za Byronem. Byron ustoupil z cesty a mě se naskytl pohled na tátu. Nebyl upravený jako vždy. Byl rozcuchaný a košili měl pomuchlanou. Rozběhla jsem se k němu a skočila mu do náruče. 

"Nechápu jak to zjistili." vzlykla jsem. 

"Už to bude dobrý." zašeptal mi do vlasů. Potom se přivítal s Tommym. "Můžeme jet?" zeptal se a já se podívala na Cala a Gwen. 

"Takže asi ahoj." řekla jsem. Oba jsem pevně objala. "Dávejte tady na sebe pozor dobře?" 

"Budu ho hlídat neboj se." zasmála se Gwenny. Tommy se s nimi stejně jako já rozloučil a potom jsme vyšli ven. Všechny foťáky se otočili na nás. Nasadila jsem si sluneční brýle a vydala se k limuzíně. Byron nás bránil svým vlastním tělem a někdo mezitím odnesl naše zavazadla do auta. 

"Je mi líto jak to dopadla." řekla nám Kira, která čekala u auta.

"Ty za to nemůžeš." řekla jsem a objala jí. "Děkuji ti, že jsem si tu mohla užít pár dní jako normální dívka." špitla jsem jí do ucha.

"Princezno Thereso proč jste sem jela?" ozval se nějaký reportér, ale já nastoupila do auta.  Dívala jsem se tmavými okny ven a snažila se najít v tom dave Cala. Stál pořád u naší chatky a objímal Gwen, která plakala okolo ramen. Tommy se posadil naproti mě a táta vedle něho. 

"Vaše máma se na vás už těší." řekl táta. Podívala jsem se na něho a cítila slzy v očích. "Drahoušku.." povzdychl si a posadil se vedle mě. Objal mě a já mu schovala hlavu do košile. "Bude to dobré.." 

Zámek se mi teď zdál nějaký smutnější.

"Princezno, princi jsme tak ráda, že vás vidím!" objala nás naše chůva.

"Zdravím." řekla jsem s poloúsměvem. "Kde já má matka?" 

"Na zahradě s vaší sestřičkou." odpověděla a já se tam vydala. Viděla jsem je už zdálky. Seděli v altánku a máma si něco četla. Melanie si hrála s panankama. Když zvedla hlavu, uviděla mě.

"Mami, Tessa!" vykřikla nadšeně. Rozběhla se ke mě a já čekala až jí budu moct obejmout. 

"Ahoj." špitla jsem jí do jejich vlásků."Tak moc si mi chyběla sestříčko." 

"Thereso!" doběhla k nám máma. "Jsi v pořádku? Není ti nic?" zeptala se a prohlížela si mě.

"Jsem v pořádku." řekla jsem, ale zlomil se mi hlas. "Mami já ho miluju.. Co mám dělat?" vzlykla jsem. 

"Melanie, broučku běž si hrát ano? Musím si promluvit se sestrou." řekla máma a dala Mel pusu do vlasů. Ta přikývla a odběhla zpět do altánku.

"Mami.." 

Máma mě objala a já se k ní přitiskla. "Bude to v pořádku.." šeptala mi do vlasů. "Ještě ho uvidíš.. Vím co cítíš."