Dobré ráno 2/2

33 4 0
                                    

Snad se vám to bude líbit. 
Doufám, že to nebude pro někoho až moc detailně popsané. 
Bavte se, tak jako já, když jsem to psala.




Natlačil mě svým tělem na zeď. Cítila jsem na břiše jeho silnou erekci. Byl ohromný. Mou mysl zaplavil strach. Tohle se do mě nemůže nikdy vejít, ublíží mi. Špička jeho penisu vykukovala z jeho boxerek. Kapičku vzrušení zůstala na mé kůži.

Snadno si mě vyzdvihl do svého pasu a přenesl na postel, na kterou mě pomalu položil. Musel mít ohromnou sílu. Zatlačil mě svým tělem hluboko do matrace postele. Uvěznil mě pod sebou. Cítila jsem jeho horký dech na svém krku jak putuje níž k mým nateklým prsům. Obkroužil jednu mou vztyčenou bradavku jazykem. Jemně jí skousl a začal sát. Ze rtů mi unikl hlasitý stén. Prohnula jsem se v zádech, abych vyšla vstříc jeho laskání. Vzrušení pohlcovalo celé mé tělo. Bylo to tak příjemné. Má perla byla vlhká a pulzovala touhou. Chtěla jsem, aby se mě dotkl. Toužila jsem po orgasmu. Jeho jazyk se přesunul k druhé bradavce a také jí polaskal. Slíbával si cestičku k mému pupíku. 

"Věříš mi?" zašeptal, hledíc mi do očí. 

Přikývla jsem na souhlas. Věřila jsem mu.

Uchopil mě za stehna stáhl ke kraji postele. Srovnal mi nohy, tak aby zůstaly pokrčené a roztažené. Byla jsem pro něj celá odhalená. Mohl si se mnou dělat co chtěl. Věděla jsem však, že mi neublíží. Hořela jsem touhou. Mé srdce nekontrolovaně bušilo v mé hrudi. Nevěděla jsem přesně co chce dělat. Bylo mi to však jedno. Ať to bylo cokoliv chtěla jsem to. Chtěla jsem to hned. 

Sklonil svou hlavu a políbil mou kůži na vnitřní straně stehen. Jeho polibky se přibližovaly k mému středu. 

Napětí uvnitř mě sílilo. 

V momentě, kdy se dotkl jazykem mého klitorisu, jsem hlasitě zasténala. 

"Zatraceně! chutnáš báječně" zaklel a jemně mi na ní foukl.

Nebylo možné, aby to bylo tak příjemné. Nikdy bych v to nevěřila. Jemně mě lízal a pohrával si se mnou. Uchopila jsem jeho hlavu a trochu ho přidržela v tom co mi dělal.

Cítila jsem, že se usmíval. 

"Prosím, nepřestávej" byla jsem blízko. Zesílil tlak a sál trochu rychleji. Jazykem zajížděl do mé štěrbinky. Můj orgasmus se blížil, stačilo jen málo a přehoupla bych se přes pomyslnou hranici.  Mé útroby se stahovaly. Zasunul do mě dva prsty a tím mě vyplnil. Stahovala jsem se okolo něj. Pohyby jeho jazyka a prstů mě vedly vstříc vrcholu. Slast mě naplňovala až už jsem to nevydržela a dosáhla vyvrcholení, tak silného jako nikdy dřív. Nepřestával mě dráždit a prodlužoval tím záchvěvy mého těla. Hlava se mi točila. Naposledy políbil můj tepající klitoris a vyšplhal se zpět ke mě. Nebyla jsem schopná se pohnout. Tělem mi proudily dozvuky silného orgasmu. Nemohla jsem popadnout dech. 

"Věděl jsem, že budeš úžasná. Věděl jsem to" Díval se na mě, ležíc těsně u mě. Jeho rty byly mírně oteklé. Chtěla bych mu ten nádherný pocit, který ve mě vyvolal oplatit.

Otočila jsem se k němu čelem a rukou ho začala hladit po hrudníku. Špičky mých prstů se dotýkaly jeho jemné kůže. Našla jsem jeho bradavku, dotkla se jejího vrchu. Zasmál se.

"To lechtá" tváře mi zalila červeň. Nevěděla jsem co mám dělat a on to věděl. Byl trpělivý a nechal mě zkoumat své tělo. Mé prsty směřovaly níž až k lemu jeho boxerek. Zhluboka jsem se nadechla, abych sebrala veškerou svou odvahu k tomu co jsem se právě chystala udělat. Přejela jsem prsty po celé jeho délce přes tenkou látku jeho spodního prádla. Zavzdychal. Toužila jsem ho sevřít ve své dlani. 

Uchopil mou ruku za zápěstí a odtáhl jí od svého penisu.

"Ne, tohle nemusíš" 

Proč mě zastavil? Netoužil snad po orgasmu? Nebo jen nepoužil po orgasmu se mnou. Byla jsem nezkušená. Určitě bych to nezvládla udělat správně. 

Vycítil mou nejistotu. Sklonil se a přitiskl své rty na mé čelo. Chvilku trvalo než promluvil, jako kdyby v myšlenkách správně volil svá slova. 

"Máme dost času, Krásko. Na všechno. Není kam spěchat."

Přehodil přes nás deku a pevně si mě k sobě přitáhl. Držel mě ve své náruči, jeho teplá kůže mě hřála na nahém těle. Slyšela jsem tlukot jeho silného srdce a ten mě uspával. Byla jsem šťastná, tak jako nikdy. 



"Sakra" zašeptal, když nepatrně odhrnul těžký závěs u skleněných dveří a vyhlédl ven. Byl čas večeře. Po prožité slasti jsem usnula v jeho hřejivé náruči. Po pár hodinách mě probudil polibky. Byl již vysprchovaný a oblečený. Připravený vyrazit za Ruth do kuchyně. Spěšně jsme na sebe natáhla džínové kraťasy a obyčejné triko.

"Co se děje" zeptala jsem se.

Pšt. Naznačil mi ukazováčkem své ruky.

"U bazénu leží paní Benettová" řekl potichu "teď nemůžu odejít, viděla by mě"

"Co budeme dělat?"

"Počkám tu, než odejde, ale zatím asi umřu hlady" zasténal a hladil si břicho na důkaz, že je hladový.

"Mohla bych dojít do kuchyně pro něco k jídlu a přinést si to sem"

"To by bylo fajn" souhlasil.



"Dobrý den, Zlatíčko, jaká byla tvá schůzka s Tedym? Bavila jsi se?" pozdravila mě Ruth, když mě spatřila v kuchyni.

"Ahoj Ruth" pozdravila jsem jí "bylo to fajn, bavila jsem se" nechtěla jsem zacházet do detailů. Snadno by mohla získat podezření, že něco nebylo v pořádku a schůzka nedopadla dobře. Tedy byl báječný, ale já celou dobu myslela na Lincolna a to jsem jí nemohla říct.

"Ruth, mohla bych si vzít pár sendvičů do svého domku? Mám opravdu velký hlad. Promeškala jsem snídani i oběd a včera jsem toho moc nesnědla" změnila jsem téma.

"Nechceš se najíst tady se mnou? Lincoln není dnes doma a já nerada jím sama" Zeptala se mě. Sakra! Sakra! Sakra! Nemohla jsem jí odmítnout, bylo by to nezdvořilé, navíc, Ruth byla báječný, milující a obětavý člověk. Nemohla jsem jí tu nechat samotnou, když mě požádala o mou společnost. Ale co Lincoln? Už teď měl velký hlad a když se najím zde s Ruth, tak už nebudu mít důvod nosit si nějaké jídlo domku pro hosty.

"Jistě, moc ráda" usmála jsem se na ní. Doufala jsem, že Lincoln nebude naštvaný.

Sedla jsem si ke stolu na své obvyklé místo. Ruth mi nalila trochu zeleninové polévky na talíř a podala mi ho. Byla vynikající. Nikdy jsem nejedla nic tak dobrého. Babička v kuchyni příliš nevládla. Stravovali jsme se v restauracích, nebo kupovala hotová jídla. Ty se ovšem nadaly srovnávat s touhle dobrotou.

Do kuchyně postranním vchodem vedoucím od bazénu prošla paní Benettová s mobilem v ruce. Rukama široce gestikulovala. Naprosto nás ignorovala a šla do dál do chodby vedoucí do její pracovny.

Když odešla, znamenalo to, že Lincoln může bezpečně odejít z mého domku? zadoufala jsem.

Netrvalo dlouho a bouchly hlavní vchodové dveře a Lincoln se objevil v kuchyni.

"Ahoj mami" přišel blíž, shýbl se k ní a políbil jí na tvář "Lex" pozdravil i mě, jako kdyby to mělo být poprvé co se dnes vidíme a posadil se na své místo u stolu.

"Mám hlad jako vlk, zbylo něco k jídlu, nebo to panstvo všechno spořádalo" zeptal se, nahlížejíc do prostřených misek ležících na jídelním stole.

"Lincolne" napomenula ho Ruth. On tuhle rodinu opravdu příliš nemusel. Dával to najevo při každé příležitosti. Jediný koho z té rodiny měl opravdu rád byla Emily, jenže tu musel mít rád každý.

Jejímu kárání velkou váhu nepřikládal. Pouze pokrčil rameny a pokračoval v jídle.

SvítáníKde žijí příběhy. Začni objevovat