Stranger

13. Sushi s Aaronem, Valčík s Michaelem

Přišla jsem domů celá rudá a šla si sednout ke stolu do kuchyně.
Když se mně máma vyptávala co mi je, jen jsem ji odpovídala odpověďmi jako že je toho ve škole moc a tak.
"Kam vlastně po škole chodíš že se vracíš tak pozdě" zeptala se máma když umývala nádobí a já na chvíli spanikařila.
"Um..s kamarády chodíme na jídlo naproti víš je tam taková restaurace.." řekla jsem nervózně.
"To mně těší" řekla máma a mě se ulevilo. Po večeři jsem šla do svého pokoje a začla s úkoly.
***

Celý týden jsem se Michaelovi vyhýbala. Často na mě čekal u okna a nebo seděl u altánku. Potřebovala jsem si projít hlavou jeho osobnost a jestli se mi líbí nebo ne.
Byl zajmavý. Občas milý. Vtipný. Zajmavý, zajmavý, zajmavý.
Ale hrozně náladový. Drzý a ikdyž ne tak často tak se choval hnusně.
Možná si to neuvědomoval, když mi to říkal ale já si to uvědomovala dost.

"Nechceš zajít na sushi Ell?" ptal se mně dnes o volné Aaron. Byl pátek a v pátek měli v tý restauraci se sushi slevy. Pokrčila jsem rameny, protože nevím jestli se mi tam chtělo nebo ne.

"Ale jo.." řekla jsem nakonec a Aaron začal máchat rukama jako na výhru.
Usmála jsem se pak si nachystala věci na hodinu.

Později u Sushi
"Víš Ell, sice mi to trvalo, ale zvykl jsem si na tvoji divnou povahu. Když ses semnou začala bavit na tý lavičce začal jsem být hrozně rád, ale věděl jsem, že to s tebou bude jak na horský dráze" mluvil na mně Aaron a přitom se hůlkami snažil zvednou sushi. Aaron vlastně vypadá hrozně vtipně, když se snaží mluvit o "vážnějších" tématech.
"Tvoje nálady jsou někdy příšerný Ell. A dívat se na tebe jak chladně mluvíš ke spolužákům je taky příšerný. A taky to jak se chováš k tomu červenovlasýmu klukovi z druháku"
Usmála jsem se nad tím co mi povídal. Aaron aspoň narozdíl od Michaela umí vážně potěšit když mluví o vaší osobnosti. Není to žádný "Seš moc osamělá" nebo "lidi jako ty nechodí na ples".
"Mám tě fakt ráda Aarone" řekla jsem mu a sebrala mu hůlky.
"A ty sushi jez tou vidličkou je hrůza tě pozorovat jak moc to neumíš" řekla jsem a zasmála se. Aaron se na mně zamračil a pak se taky zasmál.

Ke stolu přišel mladý číšník a ptal se jestli si ještě něco nedáme. Byl od nás ze školy, myslím že ze třeťáku, a byl to korejec. Vím že se hrozně dobře obléká a rozumí si s učitelem tělocviku. Často si na školním hřisti jen tak povídají a očumují žačky.

"Ne děkujem" řekl rychle Aaron a zaujatě si ho prohlížel. Dívala jsem se jak Aaronovi roztáhly oči když se na něho díval. To ho tak zaujalo to že je to asiat? Nikdy neviděl korejce? Zničehonic jsem se nahlas zasmála svojí myšlence a oni se na mě otočili.
"Pardon" řekla jsem když jsem se uklidnila. "Už asi zaplatíme" dodala jsem a korejec přikývnul.

"Co to bylo?" zeptal se mně potichu Aaron.
"Díval ses na něho jak na mimozemšťana" řekla jsem a zase se zasmála. Aaron se zasmál taky a pak jen pokrčil rameny.

Když jsem dorazila domů bylo 5 hodin. Zrovna začaly ty lekce společenských tanců co byli u nás v tělocvičně. A kde byl i Michael. Zapomněla jsem se Aarona zeptat, jestli tam chodí. Přemýšlela jsem jestli se tam mám zastavit nebo ne. Tančit neumím a Michael měl pravdu měla bych, když jdu na ples. Rozvalila jsem se na sedačce v obývaku a civěla do stropu.
Mám nemám. Končí to v sedm. Mám kdyžtak čas.
Ským bych tam tancovala? Pochybuju, že se mnou bude Michael tancovat. Partnerku už určitě má, nebudu se vnucovat..
Ale já se vážně naučit tancovat musím, když už tam jdu.
Vzala jsem mobil a rozhodla se že napíšu Aaronovi, když se na mém displeji objevila zpráva. Byla tam už hodinu, já si ji nevšimla. A byla od Michaela.

"prid na tu zkousku, radbych byl ten co te nauci valcik
michael"

Dívala jsem se na tu zprávu a to mě
donutilo se zvednout a jít se naučit valčík.
Ale už to za hodinu končí a než tam dojedu už tam určitě nebude..
Znovu jsem sebou hodila na gauč a zoufale jsem nadávala.
Pak jsem si ale řekla, že to zkusit můžu ne? Kdyžtak si zatancuju s někým jiným...
Za deset minut už jsem seděla v autobuse a v batohu měla taneční boty. Když jsem vystoupila a mířila ke škole, začala jsem si sama sobě nadávat proč tam chodím. Bylo půl sedmé. Určitě už tam nikdo nebude.
Zamířila jsem k zadnímu vchodu k tělocvičně a u dveří stál opřený zády o zeď Michael.
Čekal tu na mně?
Když jsem přišla blíž, zvedl hlavu a narovnal se. Podíval se na mně a usmál se. Chvíli jsme se na sebe dívali a on mě pak chytl za zápěstí a vedl mě do tělocvičny.
"Trvalo ti to" řekl a já protočila očima.

Vešli jsme do tělocvičny, kde byla už jen uklízečka. Sakra, věděla jsem, že tu nikdo nebude.
"Michaele, příjdem jindy, tady už to končí." řekla jsem nervozně ale on mně pořád nepouštěl.
"Děcka sou v šatně, šli se napít" řekl a pak mě pustil a otočil se na mně.
"Aha" řekla jsem jen a rozhlédla jsem se po prázdné tělocvičně. Michael došel k lavičce kde byly položený repkráky a zapojil do nich svůj telefon. Pak se po tělocvičně rozezněla valčíková hudba, přesně jak z filmů.

Michael ke mně došel a pak se uklonil, jak se to dělalo vždycky v pohádkách. Zasmála jsem se a úklon mu oplatila. Nabídl mi svoji ruku a já ji slušně přijala. Byla jsem hodně nervózní, protože valčík jako takový jsem nikdy neuměla a netančila.
"Neumím to" zašeptala jsem a Michael si mě jen přitáhl a zasmál se.
"Já vedu." řekl a pak mně začal navigovat.
"Raz, dva tři," odpočítaval a tančil. Já se snažila jet podle něho, ale absolutně mi to nešlo. Věčně jsem mu stoupala na nohy a po půl hodině držení se jsem to vzdala a pustila se.
"Nejde mi to" řekla jsem a schovala jsem ruce do dlaní.
Michael ke mně přišel blíž a ruce mi z obličeje odendal a zase mě chytl tak jak se tančí a zkoušel to semnou zas a znova. Najednou jsem se nesla jako vánek a točila jsem se sním po celé tělocvičně. Hudba hrála jako v králoství a já se nesla jako princezna. Tancovala jsem s Michaelem Cliffordem v prázdné tělocvičně valčík a užívala jsem si to jako nikdy.
Chyběla mi korunka.