Bloody chronicles: Shine

10) Nečekané okolnosti

Shine

Vrazila jsem do sebe panáka vodky. Rose a Bele na mě jen zíraly. Takhle rozzuřenou mě ještě neviděli. Potřebovala jsem se nějak vybít zlost. Ještě že mám za chvilku vystoupení. Belle už otevírala pusu, aby se mě zeptala co se děje. Já jen zakroutila hlavou aby to neřešila. Najednou jsem uslyšel ten nejotravnější hlas, který volal mé jméno, byl to hlas mého šéfa. Protočila jsem oči a vyrazila směrem k pódiu.

Jakmile jsem na něj vyskočila, tak se veškerá, převážně mužská pozornost obrátila na mě. Vzpomínám si, že když jsem začínala, tak si mě zpočátku nikdo nevšímal. Nezajímali se o nováčky. Když však začal jeden muž pískat (asi neměl co dělat, tak mě pozoroval), tak se začali dívat i ostatní až jsem na sebe strhla veškerou pozornost. Po měsíci jsem byla známá po celém městě, možná i dál. Doslechla jsem se, že kvůli mě přijíždí do města mnoho mužů a díky mě se prestiž podniku zvedla na tolik, že i samotní mafiáni se o něj začali zajímat a nakonec podepsali s  Raenem smlouvu.  Warenův otec se stal spolumajitelem a sponzoroval tento klub. Bohužel jsem do ní spadala i já...

Najednou se z repráků ozvala hlasitá hudba a já se začala pohybovat do jejího rytmu. Představení probíhala v celku pořád stejně. První je sexy taneček, při kterým si pomalu svlékám oblečení. Poté následovala tyč. Asi vám došlo, že tanec u tyče není jen na zemi, já však dnes nemohla dělat nic jiného  jelikož mi Raen udělal několik modřin, které bolely natolik, že bych se ,,ve vzduchu" rozhodně neudržela.

Abych to zkrátila, tak jakmile jsem dotančila, tak se ozvala vlna potlesků a pochvalných zapískání. Byla jsem ráda, že jsem to už měla za sebou, protože už jsem se nemohla dívat na ta nadržená prasata přede mnou.

Slezla jsem z pódia a rozhlédla se okolo sebe, hledala jsem nějakou známou tvář, ale toho koho jsem zahlédla jsem rozhodně potkat nechtěla.

Netušila jsem, že tu bude zrovna on,  ale vzhledem k tomu jak se na mě Waren šklebil jsem hádala, že v tom má  prsty on. Musela jsem se psychicky připravit na to, co přijde. Slezla jsem z pódia a zamířila rovnou do šatny. Měla jsem takový ten pocit, že jde někdo za mnou a nemýlila jsem se. Jakmile jsem v rychlosti zavřela dveře od šatny, tak jsem uslyšela jejich zavrzání, když je otevřel....o jak nečekané, nebyl to nikdo jiný, než můj bratr celé své kráse.

,,To si ze mě děláš prdel?" Vykřiknul a chtěl mě chytit za loket, já se mu však vytrhla a založila si ruce na hrudi.

,,Co chceš?" Zeptala jsem se o s napětím v hlase. Obrnila jsem se před jeho nadávkami a čekala co z něj vypadne.

,,Co se to s tebou stalo?" zoufalý tón v jeho hlase mě překvapil. Čekala jsem cokoliv, ale tohle?

,,A co jsi čekal? Dobře víš, jak moc jsme zadlužení! Někdo to musí platit!"

,,Ale ne ty! Vždyť jsou to dluhy našeho otce. Neměla by ses takhle...," nedořekl to, protože se mu zlomil hlas.

,,Jenže on zdrhnul, stejně jako ty. Zbaběle jsi utekl a nechal mě na všechno samotnou."

,,Takhle to nebylo," namítl tiše.

,,Ne? A jak tedy? Řekl jsi, že jdeš hledat otce, že to všechno napravíš. Já husa ti věřila! Tři měsíce! Tři měsíce jsem věřila, že se vrátíš. Ty ses ale ani neobtěžoval zavolat. Umírala jsem strachy a pak jsi mi po půl roce napsal ten blbej dopis..."

,,Proč děláš, ale tohle?" Zoufale si prohrábl vlasy.

,,To není tvoje věc..."

,,Ale ano je. Jsem tvůj bratr!" Vykřikl až mi naskočila husí kůže.