Jungkook
Dnes jsi nás opustil...
Kim Taehyung... Můj nejlepší přítel. Moje naděje... Moje všechno.
Pořád tomu nedokážu uvěřit...
Chodím dokolečka ve svém pokoji. Ničím vše kolem sebe..
Hroutím se v zoufalství na zem.
Nemá mě kdo chytit. Nemá mě kdo utěšit. Protože už tu nejsi.
Tvé oči
Ty, které byly plné potěšení... Byly tu jen pro mě. Ale poslení dobou byly plné slz a bolesti, od které jsem ti nedokázal pomoct..
Ty oči, které mi dávaly najevo, že tu někoho mám.. Ty krásné oči, které už napořád budou zavřené.
Tvé vlasy
Které jsem rád cuchal. Dělal s nimi blbosti a ty jsi mě nechal. Vždycky jsi se tomu tak hezky smál.
Tvůj úsměv
Tvé rty, které o mě nedokázaly promluvit ve zlém. Které mi darovaly ten nejupřímější úsměv.
Které mě vždy hezky oslovovaly.. Nedokázaly mi nikdy říct "Ne."
Tvoje objetí
Které bylo vždycky tak hřejivé a bezpečné. Které mě nepustilo k okolnímu světu. Které mě chránilo..
Chybíš mi zkrátka celý TY.
Chránil jsi mě. Staral jsi se o mě.
Teď už mi zbylo jen pár fotek a krásné vzpomínky.
Veřil jsi ve mě.
Jak mám zvládnout život bez tebe?
Budeš na mě zvrchu dohlížet?
Nikdy na tebe nezapomenu... Ty vzpomínky budou navždy uzavřené v mém srdci.
Bez tebe padám do propasti a mám pocit, že už se z ní nedostanu.
Nevěřím tomu, že čas vše zahojí. Nevěřím!
Pro mě ale budeš navždy živý...
Miluji tě..
Tvůj Jungkook...
