Kapitola 1.

800 62 9
                                    

„Ne, ani náhodou!" Nadporučík Parker prudce zavrtěl hlavou.

„Parkere, je to dobrej voják, má zásluhy, zkušenosti a -"

„Není to voják!" vyprskl Parker a praštil pěstí do stolu. „Je to ženská!"

Přešlápla jsem. Bylo mi trapně z toho, jak oba mluví jako bych tady vůbec nebyla a z toho, že mě Parker ve své jednotce evidentně nechce.

„Zklidněte se, nadporučíku!" zahřměl najednou plukovník Gillmore, kterému došla trpělivost. Parker se napřímil.

„Promiňte, pane, ale-"

„Žádné 'ale' nechci slyšet, nadporučíku. Desátník Hartová je nyní ve vaší jednotce a zúčastní se mise," řeč zakončil úsečným zasalutováním, na které jsme s Parkerem odpověděli a pak plukovník Gilmore ráznými kroky odešel.

V místnosti nastalo tíživé ticho. Parker se ke mně pomalu otočil a došel až ke mně. Zblízka si mě prohlédl. Jeho pohled mnou projel jako ledový šíp a já měla co dělat, abych neuhnula očima.

„Nestrpím ve své jednotce nic. Je mi jedno, že jste žena, desátníku, tady se budete chovat jako chlap," zavrčel.

„Ano, pane," přikývla jsem.

„Fajn, teď jděte do skladu a vyzvedněte si výstroj. Zvládnete to sama nebo mám poslat někoho s vámi, abyste se neztratila?" zeptal se jízlivě a nadzvedl obočí.

„Zvládnu to sama, nadporučíku." Nemohla jsem mu dát žádnou šanci, kterou by mohl využít proti mně.

„Tak na co, k sakru, čekáte, desátníku?" zavrčel.

Zasalutovala jsem a doprovázena jeho ostrým pohledem jsem vyšla ze dveří.
Nejistě jsme se rozhlédla po chodbě, která se rozbíhala na obě strany. Zprava jsme sice přišli s plukovníkem Gillmorem, ale těžko říct, jestli se tam nachází sklad. Procházeli jsme kolem různých kanceláří, ale všeho jsem si v tom spěchu nestačila všimnout.
Riskla jsem to a zabočila doleva. Pozorně jsem četla cedulky na dveřích.
Sklad.
Zaklepala jsem na kovové dveře a po vyzvání jsem vešla. Zasalutovala jsem mladému vojákovi, který seděl na židli za přepážkou. Trochu udiveně mi pozdrav oplatil.

„Jsem desátník Hartová, jdu si pro výstroj."

Mladík se sklonil k papírům. Opsal si pár slov a zmizel ve skladě s plechovými dveřmi. Zanedlouho se vrátil a kývl na mě.

„Oblečení," přišoupl mi těžké boty, kalhoty, triko, košili, neprůstřelnou vestu a bundu.

„A výzbroj. Samopal, Glock, dva granáty, slzný plyn. A náboje," vypočítával

Převzala jsem věci a podepsala se na lejstro. Mladík připojil svůj podpis a pak se na mě podíval.

„V jaké jednotce jste?" zeptal se zvědavě.

„Gama Theta," odpověděla jsem.

Zamrkal. „Vždyť GT-čko má teď misi a-" zarazil se.

„To má," potvrdila jsem a s úsměvem vyšla ze dveří.

„Desátník Hartová?" ozvalo se za mnou a já div nepustila věci na zem.

„Ano," potvrdila jsem a otočila se na vysokého černocha.

„Jsem desátník Rhyeme Ghoul. Jednotka GT," podal mi ruku.

„Desátník Amaryllis Hartová. Nejspíš jsme kolegové."

Usmál se. „Nadporučík mi vás dal na starosti. Prý abyste se neztratila."

„Jasně, ženská se přece musí vždycky ztratit," ušklíbla jsem se „říkej mi Ryl."

„Dobře, Ryl. Pojď si dát věci na ubykaci. Pak máme domluvené rande s Parkerem."

*

Při vstupu do dveří mě nadporučík vyhledal pohledem a nadzvedl obočí.

„Je mi ctí, že mezi námi mohu přivítat novou pomoc – desátníka Hartovou," ušklíbl se.

„Jak už víte," pokračoval Parker, „zítra se vydáme na misi Dhale. Teď podrobnosti."

Na stole se promítl hologram, který ukazoval planetu DHALE – jednu z uměle vytvořených planet nedaleko Země. Takových planet bylo vybudováno víc. Civilizace na Zemi se čím dál tím víc blížila přelidnění, a tak byly vybudovány tyto umělé planety, na které se postupně přesouvala část lidstva.

„Na planetě Dhale se něco stalo. Obyvatelé vyslali nouzový signál. Byla vyslána průzkumná četa Berta, která se před hodinou vrátila. Na ulicích prý nikdo není, v domech podle senzorů nejsou známky života. Ty jsou jen v budově školy, kam se ale Berta nedostala. Takže náš úkol zní: zjistit, co se na planetě děje," dokončil a vypnul hologram.

„To zní skvěle," pronesl kdosi ironicky.

„Zítra v pět ráno v odletové hale," přikázal Parker.

-------

Takže první kapitola scifárny je tady.
Vím, že je krátká, omlouvám se za to :)
Doufám, že se vám líbila, i když akčností vážně neoplývá, ale to se pokusím vynahradit v dalších kapitolách :)
M.

DHALE Kde žijí příběhy. Začni objevovat