Kenzo s Acem zrovna uklidili poslední mrtvolu do lesa. Odtáhli jí co nejdál mohli, nechtěli, aby to v okolí jejich kostela zapáchalo. Avšak dohodli se, že v následujících dnech ty mrtvoly i zahrabou. Jen teď už se chtěli vrátit zpátky do kostela. Pro dnešek už toho bylo dost.
Vydali se konečně směrem zpátky ke kostelu. Ačkoliv uvnitř byli všichni, nikdo nahlas nemluvil. Jen Sally hlasitě vzlykala u Michelle. Ace při pohledu na ní stáhl uši. Pohledem hledal nějaký kýbl s vodou. V kostele měli dva a sloužili na vodu, která se dala nabrat v potůčku dole za kostelem. Jeden byl u Flama, Nishy a Blátivky a druhý u Keily a Grippena. Ace s Kenzem šli radši ke Grippenovi. Keila pomocí hadru zrovna omývala Grippenovi čumák. Ten se tvářil opravdu nešťastně.
,,Můžeme si taky vypůjčit kbelík?'' optal se Kenzo opatrně, jako by se snad ještě pořád bál, že ho tady někdo ukousne.
,,Jasně, poslužte si.'' uculila se Keila. Ace ihned po svolení přiskočil ke kbelíku a napil se. Keila mu chtěla poradit, nechť to nepije, ale radši nad tím jen zakroutila hlavou a nechala to být. Grippen s hadrem na čumáku se podíval po Acovi a Kenzovi. Ace se zrovna šklebil nad vodou v kýblu, takže Grippen přesunul svůj pohled na dorostence. Chtěl něco říct, ale chvíli mu to trvalo.
,,Kenzo, promiň .. spletl jsem se v tobě.'' snažil se to říct co nejsrozumitelněji, ale bolavý čumák a hadr mu moc neodovolil otevírat tlamu. Po dnešním dni už s nikým nechtěl mít negativní vztah. A hledat v Kenzovi nepřítele byla teď blbost. Kenzo se na něj podíval a skoro nepatrně zavrtěl ocasem.
,,To je v pohodě.'' odpověděl mu. Měl radost z toho co Grippen řekl, ale nechtěl to teď projevovat. Nebyla vhodná doba. Aspoň pro jednou Kenzo radost nevyjádřil.
Dlouhou dobu bylo ticho, kostelem se neslo pouze tiché šeptání. Ke skupince Keily, Grippena, Kenza a Ace přišla Nisha. Fenka si je všechny pečlivě prohlédla, i s opodál sedící Michelle a Sally a spustila; ,,Flame by byl rád, kdybysme si všichni sedli při západu u jídla a popovídali si.'' Všichni na ní vrhly pohledy.
,,Něco vážného?'' Optala se Keila. Neměla ráda vážné konverzace.
,,Jak se to vezme.. někdy vážné, někdy né, bude záležet na tom, o čem se bude mluvit.'' Odpověděla jí rezavá fenka. Keila odvrátila pohled a Grippen jí přikývl, prostě jentak, aby věděla, že to bere na vědomí a ví o tom.
,,A ještě něco .., chtěla jsem to říct až při jídle, ale .. čekám štěňata.'' Vypadlo z ní nakonec. Všichni spozorněli a nastražili řádně uši.
,,Nevěřím!'' vyhrkl Ace, protože tomu opravdu nevěřil.
,,Už je to tak.'' Uchechtla se, ale bylo vidět, že se necítí fajn být ve středu pozornosti ohledně téhle věci. Keila se usmála, ale nic neřekla. Byl to trochu sentimentální moment.
,,Jen nový život může nahradit smrt.'' Řekl si jen tak pro sebe Grippen. Ani nevěděl, jestli by se to takhle dalo říct, ale dál to nechal plavat. Nisha se otočila a byla na cestě zpět k Blátivce a Acovi.
,,Uvidíme se u jídla!'' zvolala k nim ještě a zmizela mezi lavicema. Psi se na sebe podívali.
,,Máte taky takový pocit, že odteď už bude všechno jen lepší?'' zeptal se Kenzo a na všechny se s očekáváním ve psí tváří podíval. Chtěl zavrtět ocasem, ale nechtěl nikoho urazit.
,,Tak v to doufám.'' uchechtl se Grippen a přátelsky do Kenza strčil tlapkou. Dorostenec se zlehka zasmál. I když se teď bavili, stále museli dodržet pietu situace. Přeci jen, stále měli nějakou soudnost. Grippen se zahleděl ven z kostela. Zamyslel se nad čímsi neurčitým. Z přemýšlení ho vyrušil až Acovo zajímavé téma konverzace.
,,Hej Grippene! Vzpomínáš, když jsme se poznali?" prohodil šedý vlčák.
,,Jak by ne? Jak je to dlouho? Týden?" zamumlal Gripp a uchechtl se. Na ostatních také byly výrazy pobavení. Ani se to nezdálo, ale vážně se ta městská katastrofa stala před takovou chvilkou.
,,Ještě před chvílí jsem ležel ve svým teplým pelíšku, čekajíc až s páníčkem půjdu na cvičák." zasněl se malý ovčák.
,,Jo, já jsem bydlel na zahradě, ale v mojí boudě bylo taky tepleji, než tady." pronesl Ace, Kenzo ho zvědavě pozoroval.
,,A já jsem zase spala hezky s páníčkem na posteli. Ale myslím, že sem se s tím už smířila." přidala se Keila. Všichni se na ní podívali.
,,Smířila? Jsi si jistá? Ještě doteď mám v hlavě tvé hloupé nářky!" uchechtl se Ace a Keila do něj strčila tlapkou.
,,Jsem si jistá!"Psi se na sebe podívali s naprostou upřímností, jako by si bezeslov cosi vyprávěli. Chvíli takhle seděli a pak se k nim přidala Blátivka. Potom Nisha a nakonec Flame. Flame potom pobídnul i Sally s Michelle, aby se k nim přidali a pokonverzovali. Jejich konverzace se netýkala jen nešťastných událostí v minulých dnech, ale i budoucnosti. Povídali si až dlouho do noci a nakonec, vše bylo ukončeno slovy od Flama; ,,Dneškem život nekončí, ale začíná."
ČTEŠ
Ztracená smečka
De TodoV lomu nedaleko města na východě Ruska se stane nehoda. Páníček mudiho Grippena, který v lomu pracuje je nezvěstný a tak se malý psík rozhodne vzít svůj osud do vlastních tlapek. Město je vypleněno a tak se Grippen snaží najít nějaké živé duše. Nará...