Pohled Harryho
Ráno mě ze spánku vytrhne ťukání. S mručením vylezu z postele a šouravým krokem jdu ke dveřím. Když jsem došel ke dveřím šáhnul jsem po klice a otevřel dveře..
"Pane....aaaaaaaaa!" začala řvát uklízečka. Jak si jsem zapomněl si vzít nějaký kus oblečení..
"Hups.." uchechtl jsem se. Asi nikdy neviděla chlapa. Chtěl jsem zabouchnout dveře ale hlas z chodby mě je donutil nechat otevřené.
"Já věděl, že jsi té uklízečce zase ukázal ptáka!" smál se Mark. Jen jsem nad ním protočil očima a šel do kuchyňky pro sklenici vody. Uslyšel jsem bouchnutí a potom kroky, které mířili mým směrem.
"Měl by ses naučit spát v něčem co zakryje aspoň tvoje přirození. Protože tvůj seznam Vyděsit uklízečku... se plní." vleze mi do lednice a vytáhne plechovku piva. Není ani jedenáct a on už chlastá.
"Můžu snad za to, že mám rád volnost a ten samí názor má i junior?" nadzvednu obočí.
"Z té tví volnosti bude tenhle hotel brzy bez uklízeček! A vezmi si už nějaký bombarďáky nechci mít trauma ještě já..." pokrčím rameny.
"Tak se mají koukat mě do očí a né na mí péro!" Na jeho radu jsem šel do ložnice a z nevybalené tašky jsem vytáhl čisté boxerky, černé upnuté jeansy a bílí tričko.
"Ono je těžký se tam nekoukat, když se jim ta tvoje kláda houpe před ksichtem! Každej neměří dva metry! A už mi kurva řekni co chceš nejsi jedinej kdo se se mnou chce ještě sejít!" křičí na mě z obýváku.
"No jo...Řekni mi všechno o B. Brogovi vím, že v tom bude mít prsty on." přisednul jsem si. Podrbal se na bradě a dělal, že přemýšlí.
"Jo asi máš pravdu. No celkem se to změnilo. Brog má nějakou krysu, která to za něj dělá. Zítra se tu koná akce a má tem přijít i Brog a to se neobejde bez jeho krysy. Vždy je všude s ním ale problém je, že nikdo neví kdo to je! Dost mě to sere protože mě připravil o dost dobrýho zákazníka! A dost se bojím že přibydou další! Kam budu potom to svinstvo strkat! Už teď toho mám doma jak babka kořenářka!" zavrčel.
"Hlavně že myslíš na svoji prdel babko kořenářko.." uchechtl jsme se.
"Tady každej chrání svojí prdel. Nikdy nevíš jestli k tobě někdo nepřijde a neustřelí ti hlavu nebo koule." pokrčil rameny. Jen jsem přikývl tady si musíte dávat bacha chvíle nepozornosti a kulku máte mezi očima.
**
Potom co jsem z Marka vytáhnul ještě nějaký info jsme šli na jídlo a potom šel někam..kam mi je fuk. Moc toho taky nevěděl a tak chtě nechtě jsem musel přidat k životu, který panoval . Před hotelem jsem nastoupil do auta a vyjel z téhle části. Jel jsem asi 5 minut a objevil jsem se mě známé čtvrti ve které jsem strávil své dětství.
Vypadalo to tu pořád stejně. Zaparkoval jsem před jedním z domů a kráčel si to k hlavním dveřím. U dveří jsem zmáčkl malí čudlík a čekal až mi někdo přijde otevřít. Z domu se začali ozývat kroky a otevírání dveří. Vyšla z nich žena ve středních letech.
"Harry.." zašeptala a uvěznila mě v objetí.
"Ahoj mami.." pozdravil jsem jí. Tak dlouho jsem jí neviděl. Mrzí mě to ale pro mě je práce přednější. Jo zní to dost sobecky ale mamka to chápe, i když vím že jí to ničí. Moje sestra sem taky moc nejezdí protože bydlí v Austrálii s manželem a dvěma dětmi.
"Tak ráda tě vidím Harry. Jak dlouho jsi tu nebyl půl roku?" odtáhla mě od sebe.
"Asi tak...promiň měl jsem práci." sklopím pohled.
"To je v pořádku. Pojď dáme si dortík a ty mi řekneš jak se ti žije." popožene mě a posílá mě si sednout na terasu. Dneska je opravdu krásně. Sednul jsem si do proutěného křesla a začal se slunit. Mamka přinesla každému kus dortu.
"Tak synku co tě sem vůbec přivádí?" zeptala se mamka a usedla do křesla na proti mě.
Ahooj!! Tak u mám novou kapitolku snad se líbí :33
• Chtěla bych vědět jak se vám tenhle příběh líbí a jestli má cenu ho psát..
• vote & coment :))
ČTEŠ
Little girl /1D CZ/
أدب الهواةMá na svědomí několik desítek životů...a pořád jich přibývá... Proč? Čti a dozvíš se...