JungKook otevřel svá čokoládová kukadla a zvykal si na světlo. Chlapec se rozhlédl po pokoji a to co uviděl, to ho bude pronásledovat už navždy.
"Kookie..." zamumlal JiMin ze spaní, ale spal dál.
JungKook se podíval pod peřinu a zjistil, že oba dva jsou nazí.
'To vysvětluje tu bolest...' pomyslel si mladší a sebral své oblečení ze země.
"Kookie...nechoď." probíral se JiMin.
"JiMine, ty víš, co se stalo?" zeptal se staršího rudovláska.
"C-co?" protřel si rudovlásek oči a rozespale se podíval na zem.
Pak to staršímu došlo. Rychle na sebe hodil spodní prádlo a stoupl si.
"Kookie..." špitl rudovlásek s obavami v hlase a napřáhl ruce do stran na náznak, že ho mladší může obejmout.
Mladší chlapec trochu zaváhal, ale nakonec se ke staršímu natiskl co nejvíc.
"Mrzí mě to. Nechtěl jsem ti ublížit." vzlykl rudovlásek.
"Ale...proč JiMine?" podíval se na něj chlapec se slzami v očích.
"Proč? Kookie...proč bych to jinak dělal, kdybych tě nemiloval?" uchechtl se rudovlásek.
"Proč zrovna mě? Říkal jsi, že..."
"Šššš...nic neříkej." dal mu rudovlásek prst na rty.
"Říkal jsem o tobě hnusné věci, které nebyly pravdivé. Mianhae JungKookie." vzal obličej mladšího do svých dlaní.
JungKook se usmál a JiMina jemně políbil na nos.
"Kookie?" sevřel mu rudovlásek bradu mezi palcem a ukazováčkem.
"Hm?" podíval se do tváře staršího.
"Opětuješ mi mé city k tobě?" zeptal se ho zvědavě rudovlásek.
"Já....potřebuju si promyslet to, co se vlastně stalo." řekl mu smutně mladší.