The walking dead - Nové příběhy (TWD - New stories)

5. část

Daryl vyběhl za Auroru, která spěchala zpátky do kuchyně.

„Hej, počkej," zvolal na ženu téměř běžící před ním.

„Omlouvám se," zahuhlala na Daryla, když se na chvíli otočila. Ten však mávl rukou a ušklíbl se: „Ale prosím tebe, v pořádku. Nemáš důvod, vůbec se nic nedělo, jen jsme...tam spolu stáli... a povídali si, víš?" Zaslechl Aurořin slabý smích a poté zastavila. Málem se spolu srazili.

„Nemusíš mi nic vysvětlovat. Máte nějaké vztahy a já tu jsem navíc. Pokud nebude vadit, vzala bych si pár jídla a věcí a zítra ráno bych se dala na vlastní cestu. Nevadí mi to, opravdu ne," zaryla její tmavě hnědá očka do jeho šedých, až musel uhout pohledem.

„Ne, ne, ne! To se nestane, rozumíš? Ve skupině se to mnohem lépe táhne, to snad víš, ne? Nenechám tě odejít, kdybych to udělal, pošlu tě na smrt. Jako bych tě zabil. A věřím, že přesně tohle dojde i Rickovi, jen mu musíme dát čas." Nastalo ticho.

„Proč mi věříš, Daryle?" promluvila po chvíli, všechno ostatní jako by ignorovala. Daryl opět pokrčil rameny, nikdy předtím toto gesto nedělal. Vždy si byl vším naprosto jistý, zachovával si chladnou hlavu, přesně jako Rick. Nyní se v něm něco zlomilo, připadal si slabší.

„Upřímně? Nevím, ale určitě to brzy zjistím," usmál se, ale Aurora se pouze ušklíbla. „A už to, že mi pokládáš takovou otázku, mi říká, že mé tušení je správné. Jsi dobrý člověk, Auroro."

„Měla bych jít, najít něco dalšího k snědku," ukázala rukou s pravděpodobně již rozteklou sušenkou směrem ke kuchyni.

„Dobře," hlesl a dál mlčel. Aurora přikývla a vydala se do místnosti s jídlem.

„A tu tyčinku si můžeš vzít!" zavolal na Auroru, která mu na dálku poděkovala. Daryl se vrátil ke Carol, která už seděla na jedné z postelích.

„Líbí se ti, viď?" mluvila k zemi.

„Cože?" rozesmál se Daryl.

„Aurora."

„Ale néé, to víš, že ne. Vždyť ji vůbec neznám, jenom jí prostě věřím. Líbíš se mi ty, Carol," přistoupil k ní a vzal její obličej do dlaní: „Vždycky ses mi líbila, líbíš a vždycky budeš, dobře?" přikývla a jejich rty se k sobě pomalu přibližovaly, až se navzájem dotkly. Zprvu se jen tak ochutnávali, pak do hry přidali své jazyky. Nikdo z nich se dlouho nelíbal, ale Daryl věděl, co dělá a Carol se nechala vést. Za pár vteřin už leželi na posteli, Carol pod Darylem a vzájemně si vjížděli do vlasů, pod tričko a pod kalhoty. Když se Daryl dostal k poklopci džín, z venku se ozvaly něčí hlasy. Maggie.

„Rychle, pojďte seeeem!" řvala z plných plic, že i hluchý by jí slyšel. Daryl se nechtěl momentálně zaměstnávat okolním světem, ale musel. Může jim jít o život. Rychle vstal, pomohl Carol zapnout poklopec a utíkali ven.

„Co se děje?" zavrčel Daryl na Maggie, která hleděla ven skrz ploty. Všichni z tábora se dostavili za Maggie a dívali se směrem, kterým ukazovala.

„Vidíte to? Ta postava, vypadá jako..." Daryl jí sebral dalekohled a sám se podíval.

„Jako Shane," dořekl za ní.

„Shane? Živý??" vytřeštila oči Carol.

„Těžko říct, kymácí se ze stranu na stranu, jako zombie," podotkl Daryl.

„Jak dlouho byl pryč? Dva měsíce? Myslíte, že to mohl přežít?" otázal se Herschel. Žádná odpověď však nezazněla.

„Co budeme dělat?" zeptal se Carl.

„Počkáme, může mít maskování, aby si ostatní mrtvoláci mysleli, že patří k nim. Ale moc šancí bych mu nedával."

„Proč ne? Vždyť byl tvrdý chlap, uměl si poradit!" zahulákala Beth.

„Ale i přesto se ztratil," připomněl jí Daryl.

„Třeba jsme mu už lezli na nervy a prostě odešel," pokusila se o vtip Maggie. Nikdo se nahlas nezasmál. Z druhé strany pak zaslechly přijíždějící auto.

„Jdu tam!" zvolal Carl. Beth ho následovala. Přeběhli na opačnou stranu k bráně a zahlídli bílou dodávku. Na chvíli se oba zarazili. Poté Glenn vykoukl z okna a hned bylo jasné, že se o vetřelce nejedná. Zatáhli za páky a otevřeli. Krásný, ještě naleštěný vůz, vjel dovnitř. Rick vypnul motor a vystoupil společně s Glennem a Michonne. Carl se s otcem objal.

„Kde všichni jsou?" rozhlížela se kolem Michonne. Pak veškeré členy zahlédla stát na protější straně.

„Děje se něco?" zpozorněl Rick.

„Jo, možná se vrací Shane!" vyhrkl Carl.

„Shane?!" když Rick zaslechl jméno svého nejlepšího přítele, všeho nechal a běžel k plotu. Maggie se mezitím dala za Glennem, aby se mohli políbit.

„Ukaž," Rick vyrval dalekohled Darylovi z rukou, aby se mohl podívat.

„Nemůžeme odhadnout, jestli je živý nebo mrtvý," oznámil mu Daryl.

„Určitě je živý! Podívej, má něco na zádech. Batoh! To kousáci nenosí!" Rick celý zářil, dokonce zapomněl na nový přírůstek do rodiny, který stál hned vedle něho.

„Kámo," poplácal ho po rameni Daryl, „to, že jsme ještě žádného chodce neviděli s batohem, nic neznamená. Většinou jsou lidi pokousání tím způsobem, že jim veškeré věci spadnou na zem."

„Nekaž mi to," odsekl Rick a sundal Darylovu ruku ze svého ramene. Shane se přibližoval a přibližoval. Nacházel se mezi několika dalšími chodci, kteří za chvíli budou dorážet na oplocení. Zůstává jen otázka, zda se k nim Shane přidá či nikoliv.