31.Chapter

1.3K 85 8
                                    


Pohled Amandy :

„Panebože" šeptnu, když uvidím svého otce, jak mu do těla vede nespočet hadiček a jak kolem něj pípají nemocniční přístroje. Zakryji si pusu rukou a ihned se znovu rozbrečím. Otočím se a ihned znovu padnu do Samova objetí. 

Má hlava je opřena o jeho hruď a jenom tiše vzlykám. Se sestřičkou jsme se domluvili, že Sam půjde se mnou jako podpora. Ihned mě uvězni v jeho medvědím objetí a dá mu pusu do vlasů. Začne mě hladit po zádech. 

Po chvíli se od něj odtáhnu a pomaličku přejdu k židli, která je u postele. sednu si na ni a okamžitě vezmu taťkovu dlaň do té mé a pevně ji stisknu, aby věděl, že tu jsem s ním. Dívám se na něj a začnu ho hladit i po tváři. 

Pohled Sama : 

Pamatuješ si, jak jsme jednou jeli stanovat do lesa a přepadl nás medvěd? Strašně jsi se bál ,ale já jsem jenom jásala a chtěla jít za medvídkem. " řekne Mandy a z očí ji stečou další slzy. Usměje se a rychle si je setře. 

Jsme tu asi už hodinu a Mandy mluví ke svému otci. Já sedím v koutě místnosti a dívám se na ně. Jsem rád, hrozně rád, že jsme s ní,ale ne za takových to podmínek. Strašně mě bolí ji vidět v takové stavu. 

Nebo , když od nás odešla matka, tak jsi byl strašně smutný. Tak jsem jako pětiletá šla do kuchyně, že ti uvěřím palačinky. asi po dvou hodinách, kdy jsem jich asi sto spálila ,tak jsi došel do kuchyně a chtěl jsi strašně na mě začít křičet, ale jakmile jsem ti donesla můj růžový puntíkový talířek a na něm byli dvě palačinky s nutellou a s tunou lentilek, tak si se ke mě jenom dřepl a pohladil mě po vlasech  a následně mi dal pusu na čelo, kde jsem byla od nutelly" řekne a usmívá se od ucha k uchu. 

„A ještě minulý týden, kdy jsme si dělali pizzu a místo toho, abychom vařili, tak jsme po sobě začali házet kukuřici a salám. Bože, to uklízení bylo strašné" uchechtne se a mě to také donutí k úsměvu. 

Nikdy jsem neměl takovéhle vzpomínky s rodiči, ale když to říká Mandy, tak si připadám jako ona. Závidím ji, jakého má starostlivého otce. A ona si rozhodně nezaslouží, aby ji odešel. 

@Pitt.Jackson : Prosím řekni, že jsi s Mandy?! 

@Sam_Hochlein : Jsem , proč? 

@Pitt.Jackson : Bože, báli jsme se o ní. Nebere nám to

@Sam_Hochlein :Jsme akorát v nemocnici 

@Pitt.Jackson : Jak je na tom? 

@Sam_Hochlein : Není to dobrý

@Pitt.Jackson : Bože, to si nezaslouží 

@Sam_Hochlein : Nezaslouží

@Pitt.Jackson : Buď s ní , jasný?! Jinak si tě podám! 

@Sam_Hochlein : Neboj se, jsem s ní akorát u jejího otce

@Pitt.Jackson : Asi nemá cenu tam jezdit,že?

@Sam_Hochlein : Ne, mě sem pustili jenom jako podporu 

@Pitt.Jackson : A jak je to mezi vámi dvěma? 

@Sam_Hochlein : Nevím... Řekla mi, že mám dělat, že neexistuje a dnes mi padla do náruče, nevím co si mám myslet 

@Pitt.Jackson : Měli by jste si promluvit 

@Sam_Hochlein : Teď na to není dobrá doba

@Pitt.Jackson : To nikdy není , ona tě potřebuje, Same 

@Sam_Hochlein : Já potřebuji ji 

@Pitt.Jackson : Chápu, potřebujete se navzájem, sladký , ale mě to neříkej 

@Sam_Hochlein : Kreténe

@Pitt.Jackson : Chyběl jsi nám, kamaráde

@Sam_Hochlein : Vy mě taky 

@Pitt.Jackson : Ale jestli ji ublížíš!

@Sam_Hochlein : Slibuji, že neublížím 

@Pitt.Jackson : Ale s Tylerem si hodně rozumí 

@Sam_Hochlein : Hm... 

@Pitt.Jackson : Co je? 

@Sam_Hochlein : Nic... 

@Pitt.Jackson : Vole, ty žárlíš! 

@Sam_Hochlein : Jasně... 

@Pitt.Jackson : Přiznej si to, chlape 

@Sam_Hochlein : Možná trochu... 

@Pitt.Jackson : Tyler má holku, ale nikdo to zatím neví , ani Mandy

@Sam_Hochlein : Mu to přeji 

@Pitt.Jackson : Neříkej, že nejsi nadšený 

@Sam_Hochlein : Jako blecha 

@Pitt.Jackson : Jaj, zatím čau

@Sam_Hochlein : Ozvu se 

@Pitt.Jackson : Jasně 

„ Vždycky si mi říkal, že jsem celá ty, protože jsem veliká bojovnice a jsem paličatá. Učil jsi mě, že se vždycky mám držet pro tebe , aby jsem tady s tebou vždycky byla a že budeme navždy spolu" řekne a posmutní. Sklopí hlavu a skloní se ke svému taťkovi, kterého následně objeme. 

Dívám se na ni s bolestí v očích, ani nevíte, jak mě bolí ji takhle vidět. Nezaslouží si to. Ona nikdy nic neudělala. Jenom leží na svém otci a brečí mu na hruď. 

„ Vždycky jsi mi říkal, aby jsem tě neopouštěla. Že se potřebujeme. Bez sebe nejsme nic. Tak proč mi připadá, že teď odcházíš daleko ode mě" šeptne a posmrkne si. následně se nadechne a opět chytne jeho ruku,ale zůstává na něm ležet. 

„A já vím, že mě slyšíš. Takže bojuj. Nesmíš mě opustit. Byla bych bez tebe ztracená. Nesmíš odejít, nedovolím ti to. Nejsem dost silná to zvládnout bez tebe. Nesmíš nás opustit. Tvoje kolegy a dědu s babičkou" řekne a otočí se na mě. Pohlédne mi do očí a mírně se na mě usměje. 

Je to nucený úsměv plný bolesti a smutku. Není to její krásný úsměv, který vás donutí usmívat se taky. Její oči nezáří. Jenom se na mě dívají bez života. Otočí se zpět na svého otce a ještě víc ho objeme. 

„Nesmíš opustit mě" 

♣ Co na to říkáte? :O ♥♥

♣Jinak si určitě pustite písničku v mediích ♥ 

Love you Darlings ♥ 

The Bad Guy - CzechKde žijí příběhy. Začni objevovat