„Nově být člověkem"

AUTOR: Artemis424

Takže opět další překládaná povídka, tentokrát kratší, ale stále zábavná. Jak jste si možná všimli, povídky od Artemis424 jsou moje srdcovka. Určitě se tu objeví další. :)

Omlouvám se taky za ty uvozovky, ale nechtělo se mi to předělávat a tak no...

Castiel ležel na přistýlce v bunkru, zíral do stropu, zoufale se snažil urovnat si myšlenky. Nijak nezareagoval, když se dveře do pokoje pro hosty otevřely a vešel, něco ho trápilo, avšak řekl monotóně "Dravím, Deane.".

"Čau Casi, nad čím přemýšlíš?" odpověděl Dean, když si lehal na záda vedle Case a také se zadíval do stropu.

"Jen o lidských záležitostech." odpověděl mu Castiel, aniž by odtrhl zrak od stropu. Leželi tam v příjemném tichu dokud se Castiel náhle nezeptal "Deane, co jsou to pocity?".

"Oh, Casi, víš nejsem zrovna nejlepší osoba na vysvětlení těchto věcí, radši by ses měl zeptat Sammyho."

"Ale já se nechci ptát Sama, ptám se tebe."

"Fajn," povzdechl si Dean, "Co chceš vědět?"

"No, jaké to je všechny je cítit?"

"Máš opravdu problém s touhole celou "nově být člověkem" věcí, že ano Casi?" zasmál se Dean, "No, je tu štěstí, to je to, jak se cítíš, když se směješ, a smutek, ten cítíš, když se něco špatného stane, a hněv, tak se cítíš, když si frustrovaný, že se něco špatného stalo, a-"

"Ty jsi často naštvaný, Deane." podotkl Castiel, což Deana rozesmálo.

"Jo, občas jsem, Casi." Chvíli bylo ticho než se Castiel zeptal, "Deane, co je to láska?"

"Oh, Casi, teď to opravdu děláš trochu nepříjemné," řekl Dean, "já vážně nevím tak moc, myslím, že je to všechno to klišé z filmů, víš, chceš s někým být stále, chceš ho dělat šťastným, užíváš si být v jeho blízkosti, něco takového."

"Ach tak." řekl Castiel, poté, "Deane?" řekl, svůj zrak konečně obracejíc ze stropu do Deanových smaragdově zelených očí. "Jo, Casi?" odpověděl.

"Já myslím, že bych tě mohl milovat." řekl vážně, upřeně hledíc na Deanovu nehybnou tvář, jak zpracovával tyto nové informace.

"No, sakra, kdo ne?"řekl Dean a usmál se, když si uvědomil, že to Castiel myslel vážně, znovu se podívá do Casových cobaltových očí a potichu řekl: " Já tebe taky, Casi. ".