Valentýn O'Brien *jednodílovka*

first & last

Nenávidím tento svátek.

Je to strašně klišé. Dva lidi rovná se láska.

Ale je to pravda? Nic netrvá věčně.

Budu tě věrně milovat až do smrti.

Nic lepšího ti lidi fakt vymyslet nemohli.

Procházím ulicí a dívám se na zamilované páry naivních lidí.

Nikdy jsem nepoznal pravou lásku, proto je nejspíš nechápu.

Zadívám se na jeden pár a vidím jak nějaký kluk dává holce rudou růži. Ona se na něho usměje a obejme ho.

Vše je jako ve filmu.
On + Ona = Láska jak hrom.

Vedle vidím další pár a za nimi další.

Zaujme mě hlavně jeden, kdy jedna holka odchází od kluka a kytici, kterou právě dostala hází do koše. Neohlíží se a jde dál.

Zaujatě se na ni dívám a pak mi dojde, že jde přímo naproti mě.

Než se vzpamatuju už do mě narazí.

„Promiň" hlesne a podívá se mi do očí. Okamžitě se vpíjím do jejích zelených očí, které vypadají jako divočina.

„To je dobrý, není ti něco?" zeptám se po chvíli nejistým hlasem.

„Až na to, že jsem se rozešla s klukem tak dobrý" řekne a trochu se pousměje, ale i tak uvidím její ďolíčky.

„Promiň to je mi líto" řeknu a vtáhnu ji do objetí. Vůbec nevím jak mě to napadlo.

„To nemusí, stejně to byl blbec" zašeptá mi do hrdě. Pousměju se a ještě víc ji sevřu.

„Nezajdem někam?" zeptám se.

„Klidně" odpoví a tak ji vezmu za ruku a vedu ji k nejbližšímu Starbucku.

„Vaše jména?" zeptá se nás kluk, který zrovna za pultem.

„Já jsem Charlotta" odpoví dívka, kterou znám teprve 23 minut a 16 sekund.

„Já jsem Valentýn" odpovím nejistě a kluk za pultem se na nás jenom usměje.

Vezmeme si naši objednávku a jdeme si sednout k stolku, který je v rohu kavárny.

„Máš hezký jméno" řekne jakmile si sedneme.

„Ale mě se nelíbí. Přijde mi to celé klišé. Zamilovaní, nezamilovaní, stejně všichni jednou umřou"

„To máš pravdu" odpoví a dál usrkává ze svého latté.

---

A tak jsem poznal holku, kterou teď miluju. Žijeme spolu a 14.2. si vždy připomínáme náš den.

„Nesmíš ještě odejít" zašeptá Charlotta a slzy má na krajíčku.

Ležím na smrtelné posteli a naposledy vydechnu s těma to větama:

„Jediné co musíš je umřít.
Miluju tě Charlotto"

Dne 14.2. 2074 umřel ve věku 74 let na zákeřnou nemoc pan

Valentýn O'Brien

Zarmoucená rodina

Manželka Charlotta O'Brien
Syn Thomas O'Brien
Dcera Maureen O'Brien

❤❤❤

Přeji všem hezký Valentýn :)

Doufám, že se vám jednodílovka líbila.

I love you all ❤

Anne