Na konci sil.

Konečná

,,REY!!" začíná tréning. Jsem rozcvičení a pereme se. Peru se s Chrlie. Je lepší, ale já jsem silnější. Najednou slyší jak něco křupne a padám na zem. Dala mi páku na koleno a to nevydrželo a prolomilo se na druhou stranu. Začnu křičet jak o život. Přiběhne trenér chytne mi koleno a vrátí ho do původní polohy na jednu stranu bolest ustoupila, ale pořád je nesnesitelná brečím. Odnesou mě do šatny a zavolají mamce že mám něco s kolenem. Jsem schopna se sama převlíct  dojít ještě do auta. Ráno mě koleno jen pobolívá a jdu do školy funguju takto měsíc. Koleno mě bolí ale dá se to vydržet. Jdu do nemocnice tak mi řeknou že je vše v pořádku ať jdu domů že je to naražené že to přestane bolet. S Michaelem si už ani nepíšem. Už mě ty city k němu přecházejí a začínám žít doma cvičím a koupila jsem si váhu. 65kg jo můj cíl je 60kg a usmívám se.  

Jen tak si ležím na posteli a poslouchám metal. Jdu na ask a tam 11 otázek. 

TY PROMRDANÁ KURVO

TY SI PÍCHALA S MICHAELEM JO ? 

TY TLUSTÁ PÍČO 

atd.... začínám brečet hned mu píšu komu to řekl. Vypadne z něj že Ogimu že je to jeho nej kámoš. Ogi to všem řekl. když odpovídám na ty otázky tak najednou cinkne zpráva 

on: ahoj

já: ahoj známe si ? 

on: ne asi ne možná od vidění.

já: aha 

Tato nevinná konverzace pokračuje několik dní až mi pak napíše či bych nešla na cígo nemám čas nebo on nemá nevychází nám to píšeme si asi měsíc a pak najednou nic už nenapíše a já mu dám po pár týdnech vědět a domluvíme se na schůzku Ptá se mě či si s ním zahulím odpovídám že ne ale váhám. Jmenuje se Sebastian. Za pár dní jdeme ven máme sraz za kolejema kde moc lidí nechodí. Mám strach po cestě si ještě rozmýšlím či tam vůbec jít pořád nevím bojím se co udělá. Tam se pomoci nedokřičím.