Carly Sloanová je mladší sestrou Scarlett Johansson o které svět neví. V dětsví měla nehodu a tak se vyhýbá jaké koliv slávě a tím i své rodině. Dalo by se říct, že je Carly pravým opakem Scarlett, ale spojuje je jejich sesterské pouto. Naše hrdinka...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Taky jsem ti v něčem lhal." poví mi. Už čekám větu typu: Jsem gay. Z čehož bych asi ze šílela nebo propukla v histerický smích.
"Tak povídej." odtáhnu se kousek z jeho objetí abych mu viděla do obličeje co mi chce zdělit.
"Mám dvě sestry." řekne zlehka.
Nečekala jsem, že bude lhát o počtu svých sourozenců. Přijde mi to jako maičko, která mě o něm až tak moc nezajímá. "Tak to není zas až tak strašné, já mám dva bratry a dvě sestry a to je celkově horší." přesvědčím ho.
"Dobře." řekne se smíchem, přičemž se mu ulevilo, že ho nezahrnuji otravnýmy otázkamy, proč mi lhal. "Chceš zavést domů?" zeptá se mě.
"Asi jo, už jsem celkem utahaná."odpovím mu.
Nabídne mi rámě a odejdeme z parketu. Nechámě chvilku čekat v předsálí. Zajde mi do auta pro kabát, kdy se během pár chvil i sním vrátí. Pomůže mi se do něho obléct, poté už konečně odcházíme. Scházíme ze schodů dolů. V tuhle úžsnou dobu se mi podvrtne noha s malým křupnutím a už vidím jak padám, ale naštěstí mě Tom zachytí.
"Jsi v pořádku, Princezno?" zeptá se se strachem v očích.
Snažím se na nohu došlápnout, ale tělem mi projede bodavá bolest. "Myslím, že ne." odpovím mu po pravdě.
Když vidí, že nemůžu skoro vůbec chodit (což jsem skoro nemohla ani před tím, kvůli těm skurveným botám), vezme mě do náruče a do toho auta mě odnese. Kvůli bolesti ani neprotestuju, jinak bych se zmítala jak had, dokážu si svůj těžkej zadek tahat sama.
"Sestra bydlí u tebe?" ptá se mě v autě
"Prozatím jo."
"A bude dneska doma?" další otázka od něj.
"Tak o tom pochybuju." vzpomenu si na to jak měli s tím muže s kterým jsem ji viděla, plno práce aby ze sebe nestrahali oblečení už na místě.
"Mám zůstat s tebou? Pokud teda stojíš o mou společnost." ptá se opatrně
Přijde mi to blbé, ale mám co dělat abych se vůbec udržela na nohou na tož abych si zašla třeba pro pítí. "Jestli tě to nebude otravovat, budu ráda když zůstaneš s semnou." rozhodnu se
"Dobře." usměje se
Když dorazíme ke mě domů, tak jsem zase nesu v jeho náručí. Musím uznat, že se mi to začíná pomalu i líbit. Cítím jeho tělo plné svalů, které se musí kvůli mé váze napínat. Navádím ho k sobě do pokoje zahaleného tmou. Položí mě na mou postel, natáhnu se k nočnímu stolku a rozsvítím lampičku, která rozjasní místnost.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
