Jedna událost je spojila dohromady. Stali se nerozlučnou partou. Jedné noci se však něco změnilo. Tessiin přívěšek není jen tak obyčejný. Co všechno dokáže?
Stáli tam všichni čtyři, tahle nešťastná nehoda je spojila dohromady. Stáli tam a truchlili nad tou - dosud otevřenou rakví. "V minulých dnech došlo k tomu nejhoršímu, co kdy může obětavé a milující rodiče potkat, ztratili předmět své lásky a péče, svého syna. Jistě se jim v těchto okamžicích zdá, že ani vlastní smrt by nemohla být horší. Byla to zpráva, kterou by věru nikdo z vás nečekal. Zastihla vás nepřipravené a nyní na vás co nejtíživěji doléhá. Zasáhla vaše nitro a zaplnila ho bolestí, smutkem a zklamáním. Ztráta mladého člověka je pokaždé bolestnou událostí. Nejen pro rodinu, ale i pro všechny ty, kteří s ním sdíleli radosti mládí. Nesplnily se jeho ideály, nenaplnil se jeho život podle přání a představ. Již ho nepotkáme, neuvidíme. Náhle a nečekaně se uzavřela kniha života Noaha Murcuse , kniha, v níž zůstalo ještě tolik listů nepopsaných. Vždyť odchází z kruhu své rodiny, spolužáků a přátel ve věku pouhých 19 let. Noah Marcus byl velmi inteligentní a milující syn, bratr a přítel. Bohužel denodenně slýcháme o podobných neštěstích, bohužel téměř každodenně na nás na silnicích číhá smrt. Pojďme se tedy pomodlit a naposled se rozloučit." Po skončení smuteční řeči se přítomní začali střídat u jeho rakve. Nejprve k rakvi přistoupila rodina. Když odešla, Noahův bratr Ivan zůstal strnule zírat na rakev. Mezitím k němu došli ony tři osoby - Noahova přítelkyně s kamarádkou a Noahův nejlepší kamarád Oliver. Všichni čtyři nehybně zírali na Noahovo mrtvé tělo a ronili slzy. Oliver promluvil do ticha: "Ty jsi Noahův bratr?" Řekl nejistě. "Hm" Odpověděl Ivan zastřeně a zvedl hlavu, aby se podíval na onoho člověka, který přerušil ticho. "Tys byl jeho nejlepší kamarád viď? Hodně mi toho o tobě povídal." Dodal Ivan. Oliver neodpověděl, pouze smutně přikývl. "Nezasloužil si smrt" Vyslovila po chvíli Tess větu tak potichu, že byla sotva slyšet a přitom jí z očí tekly slzy. Bianca, snažící se jí utišit, jí povzbudivě zmáčkla ruku. Oba kluci se k ní pomalu otočili. "To jsi ty, Tess? Vůbec jsem tě nepoznal." Prohodil Oliver směrem k Noahově přítelkyni. "Vypadáš jinak." Dodal a navzdory situaci se pousmál. "Není někdo z vás Theressa Perkinsová? Tohle se našlo v autě Noaha Marcuse při vyšetřování nehody. " Přerušil jejich krátkou konverzaci muž třímající v ruce malou krabičku s nápisem Pro Theressu Perkinsovou. "To jsem já" Řekla ochraptělým uplakaným hlasem. Muž natáhl ruku s krabičkou a předal ji Tess. Ostatní situaci jen překvapeně sledovali. "Co to je?" Zeptala se zvědavě Bianca. "Nevím." Odpověděla Tess zaraženým hlasem a vydala se ven z místnosti. "Počkej, chtěl jsem vás pozvat na rozlučku s Noahem. Budou tam všichni jeho blízcí, byl bych rád, kdybyste přišli taky." Zastavil ji Ivan a dal všem třem malý papírek s informacemi. Poté už Tess opravdu vyšla z místnosti. Bianca chtěla jít za ní, ale Tess ji odbyla slovy: "Nech mě, chci být chvíli sama." Tess odešla na lavičku nedaleko kostela a pomalu otevřela krabičku. Z ní vypadl malý kus papíru. Jakmile začala číst ta slova, došlo jí, že to měl být dárek od Noaha k jejím devatenáctým narozeninám a slzy se jí samovolně spustily. Po dočtení dopisu si zakryla tvář rukama a slzy se jí dál hrnuly z očí. Když se trochu uklidnila, nakoukla znovu do krabičky, ve které ležel nádherný starožitný křišťálový přívěšek. Křišťál si připla na krk a rozhodla se, že si ho už nikdy nesundá. A tak jen seděla a nepřítomně koukala.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Najednou se ze dveří začali hrnout lidé a přáli si mezi sebou upřímnou soustrast. Pár lidí, kteří věděli, že Tess byla Noahova přítelkyně, přišli a popřáli upřímnou soustrast i jí. Nebylo jí to zrovna příjemné, ale chápala, že to ti lidé nemyslí zle a tak se na každého snažila alespoň trochu usmát. Když už všichni odcházeli, zastavil se u ní Ivan, Oliver a Bianca, aby se s ní rozloučili a ještě se domluvili na zítřejší rozlučku s Noahem. Bianca byla zvědavá, co v té krabičce bylo, ale uvědomila si, že v téhle situaci není zrovna nejlepší se na to vyptávat a že jí do toho vlastně nic není a tak se jen omluvila za to, že se před tím tak vyptávala. Tess se na ni ale nezlobila a tak ji jen objala. Když už v okolí nebyl vůbec nikdo, rozhodla se Tess jít také domů.
Na rozlučku s Noahem přišlo spoustu jeho přátel a známých. Po celý večer se všichni bavili a zároveň truchlili nad Noahovou smrtí. Nakonec zde zůstal pouze Ivan, Oliver, Bianca a Tess. V tento moment se z nich stala nerozlučná parta. ...................................................... S kamarádkou jsme se rozhodly začít psát tento příběh. Každá kapitola bude z pohledu nějakého člena z party, některé kapitoly budou i z více pohledů. Doufáme, že se Vám náš příběh bude líbit. :)
