Do obličeje mu nebylo vidět, ale líbil se mi, cítila jsem u něj v náručí, že jsem v bezpečí. Políbil mě.
V tom jsem uslyšela jak nějaký sladký a slabý hlásek volá moje jméno. ,,Kesidy, Kes! '' slyšela jsem pořád dokola. A pak jsem se probudila. Nade mnou jsem spatřila moji mladší sestru Sáru. Když uviděla, že jsem otevřela oči, její koutky sytě růžových rtů se roztáhly po celém jejím maličkém obličejíku.
Sáře je osm. Má vždycky krásný a upřímný úsměv, to se mi na ni líbí asi úplně nejvíc ještě s jejíma velkýma modrýma očima.
,, Dobré ráno, Kesi! '' S radostí v očích mi zakřičela do ucha.
,,Dobré Sáruško'' oplatila jsem.
Ale já jsem pořád myslela na můj sen.
O dva roky později
Zdál se mi hrozně moc podobný sen, tomu co se mi zdál před dvěma roky. A tak jsem si na něj vzpomněla. Furt jsem na něj myslela. Prostě nešlo na něj zapomenout. Taky jsem tajně doufala, že až večer zalehnu do mé nádherné postele bude se mi zdát pokračovaní nebo se aspoň dozvim něco o tom klukovi. Chci vědět jak vypadá, potřebuju znát jeho jméno, kde bydlí já to potřebuju!
,,Crrrcrrrr'' najednou zazvonilo a mě to vytrhlo z přemýšlení. Vlastně až teď jsem si pořádně uvědomila, že jsem už ve škole. Najednou jsem uviděla mávající osobu. Byla to Lessie a za ní běžela Tess s Andrie. Tess, And a Less jsou moje nejlepší kamarádky.
Tess je bruneta a má dlouhý vlasy. Less je úplná blondýnka s mikádem. A Andrie je smíšená, má takový špinavý blond vlasy a z nás je má nejdelší. Všechny čtyři máme modré oči, říkame si, že nás ty oči spojují.
Přemýšlela jsem celou první hodinu o tom snu, jelikož jsme měli zeměpis. A to je snad nejdnudnější předmět ze všech předmětů.
,, Dnes se mi zdál krásný, ale zároveň divný sen'' řekla jsem holkám o přestávce. Vykulily svoje velké modré oči, jako to dělají vždycky když zná někdo nějakou novinku nebo prostě něco takového, a čekaly na moje další slova.
,, No tak mluv'' řekla nedočkavě Tess a And s Less vedle ní přikyvovaly hlavou s ďábelskými úsměvi na tváři.
Všechno jsem jim o mém snu a snu před dvěma roky řekla.
Po škole jsme šly ještě do cukrárny.
,,Holky já vám taky musim něco říct'' řekla Lessi trochu napínavě. Všechny jsme nastražily uši a koukaly se na Lessie.
,,Víte kam pojedete o prázdninách na dovolenou?'' Zeptala se nás snad jen proto aby nás napnula.
,,Nevím'' řekla Andrie.
,,My asi někam pojedem, ale ještě taky nevíme'' odpověděla Tess
,,No my taky ještě nevíme'' jsem jako poslední řekla ,,Proč se ptáš, Less?'' Zeptala jsem se.
,,Protože vás můžu vzít do Řecka! Co vy na to? Chtěly by jste o prázdninách jet do Řecka? Se mnou?'' Less se na nás usmála a čekala na odpověď
,,Jasně!'' Vykřikla jsem.
,,Jo'' řekly nastejno And a Tess.
Less nám řekla všechny informace. Čtrnáct dní v Řecku, s kamarádkama no kdo by to nebral? Jen jsem se trochu bála, že mi to rodiče nedovolí. Ne trochu, ale hrozně jsem se bála.
Když jsem přišla domů snažila jsem se všem doma pomáhat a být co nejhodnější. A moc lehké to nebylo.
Večer u televize jsem se zeptala, protože jsem měla pocit, že je ta správná chvíle, že všichni, teda rodiče, mají dobrou náladu.
,,Mami, tati?'' Začala jsem ,,Mám takovou skvělou nivinku, ale potřebuju od vás svolení''
Mamka s tátou se na mne začali koukat.
,, Jakou máš novinku?'' Zeptala se mamka. A táta jen tak tiše seděl a čekal až začnu povídat dál.
,,No, Less se nás ptala jestli bychom i s Andrie a Tess nechtěly o prázdninách do Řecka. Tak se vás ptám jestli bych mohla?'' Řekla jsem a usmála se takovým tím úsměvem co naznačuje, že bych něco chtěla nebo-li ''prosím, prosím''.
Rodiče se na sebe podívali takovým pohledem, no vlastně ani nevím jak bych ty pohledy mohla vysvětlit. Koukali na sebe asi půl minuty a já trpěla zvědavostí, co mi na to řeknou. Po té dlouhé půl minutě (asi nejdelší půl minutě v mém životě) se podívali na mě.
,, Dobrá, můžeš tam jet'' řekl táta a já začala šílet. Po chvilce šílení jsem jim poděkovala a běžela do pokoje to zavolat holkám.
Když jsem otevřela mobil, zjistila jsem, že mám asi čtyři nepřijatý hovory od holek. Hned jsem jim zavolala.
,,Ahoj!'' Zakřičela jsem do telefonu s obrovskou radostí. Pak jsem si vyslechla od holek ironický nadávání, že jsem jim nezvedla mobil.
,,Co rodiče Kess?'' Řekla Less ,,Tessi a And můžou, teď potřebujem zjistit tebe''
And jí do toho skočila ,,Jo, mě to rodiče dovolili, chápete to? Holky? Asi se nedočkám, bude to tak super. Žádný dospěláci jenom čtyři šestnáctiletý puberťačky. Užijeme si to jako nikdy!'' Úplně mega se rozkecala jak to u ní často bývá. Já jen slyšela jak se holky do telefonu smějou, tak jsem se smála taky. A Tess po chvíli řekla ,, Jo, bude to supr. Mě to mamka s taťkou taky dovolili. A co tobě Kessi?''
,,Mě taky'' vykřikla jsem, že to museli slyšet i sousedi o tři domy dál. Všichni jsme začaly pištět jako to vždycky děláme když se radujem. Povídaly jsme si asi od sedmi do devíti. A pak jsme přešly na psaní. Psaly jsme si asi do dvou ráno. A až pak jako bychom si uvědomily, že ráno musíme vstávat do školy. Do pitomý školy. No, naštěstí už byl pátek.
Ke všemu my měli pátek jako nejlehčí den z celého týdnu.
Do konce školy a začátku prázdin to jsou tři týdny.... A do odjezdu do Řecka čtyři...
Ahoj 😊! Tohle je moje první kapitola, tak doufám, že se bude líbit 😇.
