†Die Young†

..Začalo to takhle

..Nadechla jsem se, podívala sestřičce do očí, a s vážným výrazem na tváři jsem začala vyprávět celý svůj příběh.. Nebylo to samozřejmě nic moc příjemného, a tak jsem v některých chvilkách i trochu brečela. Když mi stékaly první slzy, sestřička vstala, a někam šla. Po velmi krátké chvilce se vrátila s krabičkou v ruce, ve které byly kapesníky. Nabídla mi je, a já si jich pár vzala, abych si utřela slzy. Bylo mi smutno.. Ne po rodičích, ale vůbec celkově o životě.. Přála bych si být konečně šťastná.. Jako ty děti, co je vídám, když jedu ráno do školy.. Jejich tváře jsou vždy plné úsměvu a očekávání.. No, to už jsme se dostali ale zase úplně jinam. Pokračovala jsem ve vyprávění příběhu a když jsem skončila, sestřička mě chytila za ruku a objala. Nevěděla jsem co dělat. Nikdy mě nikdo neobjímal. Po chvilince jsem jí ale obejmutí opětovala. Zavřela jsem oči, a užívala si tu neznámou chvilku.

-"Neboj Kattie, teď už bude vše dobré, jsem tu pro tebe.. Ano?" Řekla sestřička se slzami v očích a naznačeným úsměvem. 
-"O-omlouvám se Vám, jestli jsem Vás rozplakala, nechtěla jsem..-"
-"To je v pořádku Kattie, o mě se neboj." 
-"Ale..-"
-"Tichučko. Už si dojedla? Půjdeme zpátky nahoru, a něco si spolu zahrajeme. Hraješ ráda karty? Nebo kreslíš? Co vůbec ráda děláš?"
-"Karty jsem nikdy nehrála.. Neměla jsem s kým.. Ve volném čase, kdy zrovna matka nechce, abych uklízela, nebo nešla nakoupit ráda kreslím, skládám písničky a zpívám." 
-"Ty zpíváš? Wow, musíš znít určitě krásně. A kolik písniček už máš napsaných? Ráda bych si někdy nějakou poslechla." řekla s nadšením sestřička.
-"No, vlastně mám 1 písničku. Začala jsem nedávno.. Myslíte, že by jste mi s ní mohla trochu pomoct? Ráda bych si poslechla někoho názor." 

Když to Kattie dopověděla, obě se zvedly a šly nahoru do pokojíčku Kattie, kde má schované noty s
textem.

-"Au, dávej pozo..-"
-"Moc se omlouvám."
-"Jo, v pořádku, ale příště koukej na cestu, ano?" řekla jsem s nevinným úsměvem a koukala mu do očí.
-"Dobře, ještě jednou se moc omlouvám." podíval se mi do očí, usmál a odešel nejspíš do svého pokoje. 

Za mnou stála sestřička a když jsem se na ní podívala, zeptala se, jestli jsme v pořádku a já odpověděla, že ano. Šly jsme tedy do pokoje a já jí ukázala svůj text na písničku s názvem "Believe in yourself". Začala jsem ji broukat melodii a ona do toho zpívala text. Zpívá nádherně. Když jsme skončily, koukala na mě s úžasem, a začala říkat, že lepší písničku snad ani neslyšela. Myslím, že to trochu přecukrovala, protože tohle je přeci jen moje první písnička, a existuje mnoho lepších. Ale byla jsem ráda, že se jí líbí. Snad první člověk, co mi někdo někdy pochválil. Zahřálo mě to na srdci.. Bylo to.. Uklidňující, krásné.. Jsem moc ráda, že je tu se mnou.. Ale.. Pořád mi někoho připomíná..