Only for you

7. Kapitola

Od jedné noci se Juurai rozhodl, že si Yuka k sobě blíž nepustí.

,,To snad nemyslíš vážně?!"

Rozhodl se, že to tak bude a nikdo s jeho rozhodnutím neměl nic udělat.

,,Nemůžeš se utišit?! Nemůžu spát, když tak hulákáš."

Tak jak je možné, že se to budižkničemu, ta blecha zralá k rozmáčknutí za narušení osobního života vyvalovala v JEHO pokoji na JEHO gauči?!

,,Juiko, jaká je pravděpodobnost, že půjdu do vězení, když tu krysu zakopu na zahradě?"

,,No tak nebuď taková uřvaná slečinka Juuraii." zašeptal Yuko, zatímco se přetočil z jednoho boku na druhý, aby viděl Juuraiovi do obličeje. Nutno podotknout, že kvůli noční tmě nic neviděl. Jenom obrys postavy zabalené v peřině jako kukla. Juurai zavrčel nějaká nesrozumitelná slova a otočil se k němu zády rozhodnut se s ním nebavit do konce svého života. Yuko si povzdychl a zachumlal se do deky. Sám nečekal, že by se to mohlo někdy stát, ale stalo se a on neměl na výběr. Jen na pár dní, než si něco najde. Tak mu to slíbil, ale lhal by sám sobě, kdyby si řekl, že se mu odtud chce. Yuko bydlel v podnájmu a peníze na nájemné posílala jeho rodina, se kterou už nežil. A včera za ním přišel domácí s tím, že nedostal zaplaceno a jestli ty peníze zítra neuvidí, tak si může jít hledat nové bydlení. Následující den se Yuko snažil dovolat rodině a když na hovor odpověděli a řekli mu, že toho mají plné zuby a že chtějí, aby pracoval, zatočila se s ním celá místnost. Do večera sbalil věci do tašky a šel za domácím s tím, že peníze nemá a že se stěhuje. Následující hodinu strávil venku a snažil se vymyslet dnešní nocleh. A pak si všiml známé osoby. Tiše s taškou přes rameno osobu následoval, až se ocitl před budovou, do které osoba vešla. Dlouhou dobu se snažil přesvědčit sám sebe, že je to špatné a že by neměl, ale nakonec se ocitl u dveří, jejíchž zvonek nesl název Retsuyovi. S těžkým srdcem zazvonil a čekal. Po chvíli mu otevřela Juiko. Chvíli na něj zírala a pak jej pozvala dál, načež letěla do patra. Yuko stál v malé předsíni a čekal. Náhle uslyšel vrznutí otevíraných dveří a tiché vrčení.

Že by měli psa? Podivil se, ale hned svou teorii zavrhl, když se před ním objevil rozespalý Juurai.

Tolik ke psu zakňučel v duchu. Už od prvního pohledu to nevypadalo dobře. Juurai chvíli vypadal, že vidí ducha, ale po chvíli se vzpamatoval.

,, Co tu děláš ty osle?" zavrčel nepříjemně. Yukovi přeběhl mráz po zádech. Zapsal si do paměti poznámku nebudit spící zvěř.

,,No víš, mám maličký problém a myslel jsem, že bys mi mohl pomoct." V tu chvíli jej Juurai chytl pod krkem a kdyby nebylo zásahu Juiko, byla by z jeho hlavy jitrnicová kaše. Událost pro něj nakonec dopadla dobře, ale věděl, že Juurai není šťastný, že má na krku příživníka, jak jej sám nazval. Po krátké hádce sourozenců byl Yuko nastěhován k Juuraiovi do pokoje, ale neměl čas si jej prohlédnout, protože Juurai zhasl světlo a nařídil okamžité zalezení do postele, což Yuko uvítal. A tak ležel na gauči a naproti němu spal jeho nový domácí. Usmál se pro sebe. Možná to nebude tak špatné.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Juiko nemohla za boha usnout. Hned, jak se v domě uklidnila situace, zalezla k sobě do pokoje, popadla mobil a napsala výstižnou zprávu Kanako

První krok úspěšný J 

Culila se na sebe do obrazovky telefonu. Po chvíli jí přišla esemeska.

Opravdu? Nečekala jsem, že to bude tak rychlé. A jak to vypadá teď?

Trošku jsem se pohádala s bratrem ale nakonec se mi podařilo nastěhovat Yuka k bratrovi do pokoje. Spí naproti sobě. Roztomilé že?

V očích jí svítily malé plamínky. Vždycky chtěla vidět něco takového na vlastní oči, ale nikdy nedostala příležitost. Esemeska, která jí přišla potom v ní probudila yaoistického ďábla.

Pro teď se stáhneme z jeviště. Chvíli je sleduj a informuj mě o jejich pokrocích. Já zatím vymyslím další strategii.