Cinderella man and prince

kapitola 3 - První setkání

Jen aby jste věděli Ichigo je ten blonďatej  a Renji je ten menší tmavovlasý.

----------------------------------------------------------------------------------------------

Po nákupech jsme přišli domů a sestry a matka začali mluvit a plese na zámku. Otci se to sice moc nelívilo ale o nadělal co si matka usmyslí to setaké stane. A tak se začali chystat na ples konající se od sedmé hodiny večerní. Musel sem jím ze vším pomáhat upravovat vlasy, zavazovat šaty a podovné věci. Nakonec jsem sebral odvahu a zeptal se matky: "Mohl bych se s vámi podívat do paláce slyšel jse, že je s tama nádherný výhled na město." Řelk jsem skoro neslyšíce. Matka se na mě s nechucením podívala a řekla: "Taková špimdíra jako ty a chtěl by do paláce? Ani omilem tam půjdeme jen sestry já a tvúj otec nám bude dělat kočího." Čekal jsem že řekne něco i ošklivějšího alei tak mě to mtzelo.
Tak sestry s macechou natoupili do kočáru a odjeli. Co teď budu dělat? Asi ještě chvilku posedím a pak si půjdu lehnout. Díbal jsem se směrem na zámek a přál jsem si abych ta, také mohl být potkat prince s princeznou a spatřit ten výhled. A tuvse najednou přede mnou objevilo modře zářící světélko. Za oka,žik se změnilo ve vílu s hůlkou a ta pravila: "Jsem dobrá víla splněných přání, a protože tvé přání není sobecké splním ti ho. Tady máš dva oříšky když jeden rozlomíš objeví se v nich šaty abys mohl jít na ples." Podala mi oříšky a zmizí. Takže se jí ani nestačím zeptat proč jen dvaa né tří když jsou tři plesy. Ale co aspoň že tam můžu jít dvakrát. Rozlouskl jsem jeden z ořížkú a tam byli nádherné pánské šaty. Oblékl jsem je a najednou před domem stál i osedlaný bělouš se vzkazem od víli ve kterém stálo že mi o něm zapomněla říct. Tak jsem nasedl a odjel do paláce.
Když jsem vstoupil do sálu a uviděl jsem sedící princeznu došel jsem k ní a vizval jí k tanci. Po jednom tanci najednou princezna řekla: "Ke mě už nikdy nechoď špatně se mi s tebou tančí!" Překvapeně jsem tedy odešel na bakón kde to vypadalo na dobrý výhled na město.
Vešel jsem tam a uviděl postavu muže a tak jsem přišel blíž k zábradlí a opřel se. Tem muž se na mě podíval a tak jsem řekl: "To je ale krásný výhlet že?" " Jak to že nejsi vevnitř a netančíš a princeznou?" Řekl ten muž. "No popravdě já přišel jen na ten výhled. Ne že by  byla pricezna ošklivá nebo tak ale mě život na zámku zas toik neláká. A taky věřím v pravou lásku asi to zní divně to slyšet od kluka ale já jsem prostě takový.... A jak to že nejste vy vevnitř s princeznou?" "No je to moje malá sestra. Tak proto a vevnitř nejsem proto že se ještě nechci moc vázat jen kdybych se opravdu zamiloval." Řekl a zasmál se. Cože takže on je princ? "Promiňte tak já vás nebudu rušit. Já nevěděl že jste princ." Dořeknu a jsem na odchodu když vtom mě princ tastaví a řekne: "To je v pořádku rád si z někým oromluvím" usměje se. Tak tam zůstanu a tačneme si povídat on my tyká a já mu vykám jak se sluší a patří když měkdo chudý mkuví z královskou rodinou. Najednou ale princ řekne: "Víš co by mi mnohem víc vihovovalo aby jsme si tykali. Co ty na to ?" Já jen jemně přikývnu. "Tak tedy říkej mi Ichigo. A ty jsi?" Řekne "Hm.. já jsem Renji." Pak si povídáme o našich zájmeh a tak a než se naději je púlnoc a já už spěchám na běloušovi spátky domů.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Tak to je vše. Doufám že se líbí a o chybách mi klidně napiše ráda je opravím. :-)