Je zima. Velká,krutá zima, která mě už vážně unavuje.
Když si představím že musím vylést z mé vyhřáté postele dělá se mi husí kůže.
Brrrr, ras dva tři hop!!
Ne ne nikam nejdu. Ještě na minutku zavřu oči. Né Sáro vstávej!! Uz lezu už lezu...
Kdyby jste se ptaly co za magora si tu mluví sám se sebou, tak jsem to já. Jmenuji se Sára, je mi 16 let.
Povahou jsem spíše rebelka než nějaká poslušná holčička.
Mám staršího bratra, jmenuje se Martin. Je mu 24 let.
Jsem sice tišší typ ale když se mi něco nelíbí tak to řeknu na plnou hubu.
Vrátíme se zpět k příběhu.
Obouvám si své bačkůrky a jdu do koupelny, pokud se tomu dá říkat chůze ...
Umyju si obličej a vyčistím si zuby.
Jdu do kuchyně a uvařím si svůj oblíbený zelený čaj.
Touhle dobou jsou všichni v práci.
Takže jsem sama doma.
,,clap" už se mi dovařila voda a zalívám si čaj. S čajem jdu pomalým tempem do pokoje a žačínám se svým make-upem.
Korektor, make-up, řasenka, linky, pudr a na konec eos.
Vlasy si jen rychle vyžehlím a jdu do šatny pro oblečení. Černé legíny,bílé tilko a černo šedou mikinu nike. No ok celkem fajn.
Dopiju čaj a přehodím přes sebe zelenou bundu a huňatou šálu,obuju si bílé conversky,no už moc bílé ne spíš nažloutlé a vyrážím do školy. Po cestě si vždycky kupuju kafe ve starbucku.
Sedím v lavici a srkám si své oblíbené kafe. Sedím vždycky sama. Ale najednou si ke mě někdo sednul.
,,Ehm... Nespletl sis místo?"
,,Ne, já žádné místo nemám." řekl nějaký kluk.
Podívala jsem se na něj, on se usmál a podal mi ruku.
,,Já jsem Vadim,a ty jsi Sára?"
,,Jak to víš?!" podívala jsem se na něj se zvednutým obočím.
,,Ehmm.." a podíval se na můj podepsaný kelímek s kafem.
,,Aha" začali jsme se smát.
,,Nevadí když tady budu sedět? Jsem tady totiž nový..." podíval se na mě psíma očima.
,,Jojo, vypadáš že jsi v klidu tak jo. Usmála jsem se.
,,To já jsem." mrkl na mě.
Celou dobu jsme se ve škole spolu bavili.
