Je příjemné si jen tak číst v přírodě (v lese, na paloučku atd.) Jenže tenhle les se z čista jasna proměnil v mojí noční můru. No i když???
PS : potěší každé sdílení, hvězdička a může být i Follower
Vaše ❤Tery-03❤
Ráno jsem se probudila a viděla na židli položené čisté prádlo. Byli to úzké, tmavě modré šaty, které se na konci rozšiřovali do sukně. Tyhle šaty mi připadali spíše na nějaký ples než do lesa.. Vzala jsem tedy šaty že se půjdu převléct ale v tom jsem pod šaty uviděla malí papírek.
Ahoj Elis jsem ve městě, tak teď už asi chápeš ty šaty. Počkám na tebe u tvého bývalého domu. Možná budeš na cestě potřebovat i štít. PS: vzpomeň si na mě
Proč to udělal? Proč zrovna u mého bývalého domu? Vždyť ví jakou bolest mi ty vzpomínky způsobí..Šla jsem se tedy převléct a když jsem se oblékla zjistila jsem že šaty mají na zádech vystižené srdce. Vlasy jsem si rozčesala a hodila ledabyle přes rameno..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vyrazila jsem ven, otevřela dveře a v tu chvíli jsem si připadala jako v pohádce. Cesta byla vyznačena sedmikráskami, sedmikráskami které jsem včera viděla na louce. Šla jsem tedy po cestě ze sedmikrásek až jsem se zarazila o neviditelnou stěnu, o tuhle stěnu jsem se zarazila když jsem chtěla utéct z lesa. Vzpomněla jsem si na Alexovo dopis, použila jsem tedy štít a prošla stěnou. Najednou jsem se ocitla ve městě. Viděla jsem před sebou všechny velmi známé tváře, jako je rodina a přátelé.. V dáli u mého bývalého domu jsem zahlédla Alexe. Byla jsem zmatená jak se mám k Alexovi dostat. ,,BĚŽ !!! " říkalo mi moje svědomí a když jsem se koukla na Alexe on jenom přikývl na souhlas. Rozeběhla jsem se za Alexem a jak jsem běžela v dálce za mnou jsem viděla jak se všichni lidi kterých jsem se dotkla rozplynuli. Doběhla jsem a rovnou spadla Alexovi do náručí. Sedla jsem si na zem a rozhlížela se jen tak po okolí. Zvedla jsem se a zeptala jsem se Alexe proč mě zavedl zrovna sem a proč ty šaty mají na zádech to srdce? ,,uvidíš, teď pojď se mnou" řekl a chytnul mě za ruku, vedl mě do středu toho davu lidí. Najednou všichni ustupovali a my jsme měli volnou cestu aby jsme mohli projít. Když jsme procházeli všimla jsem si pouze jednoho a to že všechny dívky měli na rukách vypálené srdce, to srdce nebylo ale takové jako jsem měla já na šatech. Bylo rozpůlené, zlomené.. Najednou jsme se zastavili a Alex řekl ať si jdu sednout na lavičku a počkám na něj, pustil mi ruku a rozplynul se. Já si šla sednout na lavičku a dále jsem čekala.. ,,S ním seš v bezpečí" uslyšela jsem šeptající hlas mé rodiny. Pak se vrátil Alex a v ruce držel věnec z růží, přišel ke mě blíž a věnec mi dal na hlavu (viz. můj profil)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pak se najednou všichni ti lidé rozplynuli a šla slyšet jen klidná hudba. Alex ke mě natáhl ruku a pohledem mě požádal o tanec. Na štít jsem teď už vůbec nemyslela, protože ten štít byl Alex. Alex mě vždycky ochránil a u něj jsem se mohla cítit v bezpečí. A v tom měla moje rodina měla pravdu a vždycky jí mýt bude (ve všem)..
-pokud si tenhle díl čteš (mami) tak chci aby jsi věděla že jsi pro mě důležitá a mám tě ráda tak jako Elis Alexe..
-Tímhle bych chtěla tuhle knížku ukončit a snad se uvidíme zase u další knihy.. AHOJ, VAŠE Tery-03
