Proč se to změnilo?

474 40 5
                                    




Náš vztah mi připomíná jednu písničku.

Tu jednu jedinou část z ní. Refrén.
V písničce se opakuje, přesně jako v našem vztahu.

Přicházím domů z práce. Očekávám od tebe uvítání. Jenže ty tu nejsi. Opět.

Kde vždycky jsi?

Volám ti. Nezvedáš to. I když se tohle stalo už několikrát, pořád mám o tebe strach.
Jenže je čím dál tím menší.

Chrastění klíčů. Vím, že jsi to ty.

Všechny hodiny v našem bytě ukázali půl šesté.
Je to náš čas. Jenom můj a tvůj. Ničí jiný. Jen v tenhle čas tě můžu mít. Můžu říct, že jsi jenom můj. Jenom ja můžu mít tvé tělo, dělat si sní, co chci. Můžu být tvrdý,jak jen chci. Můžu být jemný, jak se mi zachce.
Jen v tenhle čas.

Proč tomu tak je? Ptám se na to od te chvíle, kdy se něco změnilo.

Co to bylo?

Že by tě opustila láska ke mě?
Přestal jsi mě milovat? Jsem jen hračka?
Pozor. Nejsi jediný, kdo tuhle hru umí hrát.

Pořád jsi semnou. Jen můj. Nikdy jsi mi neřekl, že mě opuštíš.
Využívám toho. Proč by ne? To stejné děláš i ty.
Proč bych já měl být ten, co trpí?
Ne. Našel sis špatnou hračku, lásko.

Můžeš si semnou hrát, ale jen do určité míry.

Opět jsi přišel domů celý úsměvavý.
Tak snadno uvěřitelná maska, kterou jsem již dávno prokoukl.
Myslíš si, že jsem si toho nevšiml? Radši nemysli.

Pípne ti mobil. Zrovna, když jsi věšel na věšák svůj kabát a zouval se.
Nechal jsi ho být. Víš, že tě pozuruji.

Jdeš ke mě.

"Ahoj, lásko! Jak bylo v práci?"

Tuhle otázku jsem slyšel už tolikrát a pořád v ní slyším tu falešnou zvědavost.

"Jako vždy."

Ty, že umíš falešný úsměv? Podívej se na můj.
Nemusím se ani nijak snažit, narozdíl od tebe.

Přijdeš blíž ke mě.

Daruješ mi jeden krátký polibek na tvář.
Těmihle nevinnými předehrami si oblbuj někoho jiného. Ne mě.
Ne někoho, kdo tě tak moc dobře zná. Nejsi nevinný. Není v tobě ani kapka nevinnosti.

Hodiny pořád ukazují ten čas. Můj a tvůj.
Ukazují čas u kterého na vše zapomeneme. Jakoby jsme se viděli prvně.
Osvobozuje nás. Od toho všeho.
Ano. Láska mezi námi vyprchala. Co to je teď? Jakási povinnost?

Miluju když na mě šaháš, ne když to cítíš.

Snažím se žít přítomností.

Snažím se tohle všechno držet pohromadě.

Snažím se, aby vše bylo v pohodě.

Nejspíš se nesnažím dost. Všechno je na mě.
Snažil ses mě soudit. No tak.
Uvědom si, kdo jsi. Uvědom si všechny ty lži, co jsi mi řekl.
Všechno, co jsi mi provedl.

Pak teprve suď.

'Miluju jenom když na mě šaháš, ne když to cítíš.'

Já to vážně tak cítím. Vyhovuje mi to. Tobě též.
Není co řešit.
Vše jsem vzdal. Nic nemá cenu.

Náš vztah je teď jen o jednom. O tom, co chceme oba.
Neodpírámě si to. Naopak. Prahneme potom.

Co to s námi je?
Proč se vše změnilo?
Co jsme dělali špatně?

Všechno tohle. Vše se opakuje.

Stejné myšlenky a skutky.

Stejná hodina.

Zkurvený refrén našeho 'úžasného' vztahu.










~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Umíráš Kuře?
Já vím, že joo~ Jelikož ty mě teď tak moc nenávidíš za toto :'D


Promiň... nešlo odolat s mojí náladou c':

Toto Vkook bylo napsáno na přání pro kamarádku. Jako.. Jak to tak vidíš. Na tenhle ship budu spát jen takovéhle věci. *Aneb Kook ji připadá jako pěkný hajzl*
Prosím vás.. Nic proti němu nemám! :D Jen mi tak prostě připadá no :D

Otázka..

Co byste chtěli dál za povídky? Pište, pište!
Třeba nějaký ship, který tu ještě nebyl? Nějaký návrh na nějakou povídku? :D

Nu nic... jdu psát další kapitoly Dark Haven a konečně té Butterfly a Smečky! ♥


Fucking chorus ( Vkook )Kde žijí příběhy. Začni objevovat