teacher-cz-one direction

teacher2

,,Kdo?" řarvala Paige a opatrně šla zabalená v osušce ke dveřím.

,,Nerad ruším vaší poměrně zajímavou konverzaci, i když pro mě poněkud trapná, ale šel jsem kolem a slyšel jsem hlasy. Myslel jsem si, že už jsou všichni pryč." okamžitě mi spadla huba. Paige se na mě otočila a po špičkách šla ke mě.
,,My tu jsme vždy dýl, protože máme volno." křikla jsem vyděšeně na zpět.
,,Nemůžu uvěřit, že nás slyšel!" šeptala Paige, ale evidentně ne moc potichu.
,,Tak by jsi tomu měla začít věřit. Slyším všechno. A už si vzpomínám.. Olívia a Paige, že?"
,,Ty seš taková blbka! Musela si o něm mluvit teď?" bouchla jsem jí ručníkem, který jsem držela v ruce.

,,Jo to jsme my pane učiteli." řekla Paige a vyrvala mi ručník z rukou.
,,Holky! Přece si nebudete nadávat." řekl ještě Louis. My jsme byly pro jistotu asi minutku ticho, ale když jsme neslyšely ani myšku, tak jsme se sebraly a šly jsme se vysprchovat.

,,Od teď nechodím na těláky!" řekla jsem, když jsme vylezly obě najednou ze sprchy.
,,Olí, nejsme první ani poslední. Neber si to tak." pokrčila ramenem a začala se převlékat. Otočila jsem se a začala jsem se převlékat taky.
***
Zbytek školního dne byl nudný. Ve škole jsem to přetrpěla, ale pořád jsem myslela na to, co se stalo v šatně. Cestou ze školy jsem mlčela. Paige taky v autobuse seděla jako pecka. Vystoupily jsme na té samé zastávce, jako jsme ráno nastoupily a tichým 'Ahoj' jsme se rozloučily.
Lenivou chůzí jsem šla domů a kopala jsem do kamínku, který jsem viděla ležet na chodníku. Bylo zvláštní, že tam ležel kámínek, ale aspoň jsem ho využila. Kopala jsem si až domů. Rozeběhla jsem se, když na mě vykoukla malá zahrádka. Strčila jsem do dveří a otevřely se.
,,Oli to seš ty?" ptala se mamka. Hodila jsem tašku na zem a šla do kuchyně.
,,Seš to ty." řekla a přinesla talíř na stůl.
,,Mami! Jedla jsem ve škole." řekla jsem a talíř jsem zase odstrčila.
,,Ve škole vám dávaj samý blafy." přišoupla mi zase talíř s hranolky a s filem.
Začala jsem se v tom hrabat až mi to máma znechuceně vzala a zbytek vysypala do koše.
,,Stalo se něco? Jsi nějaká otrávená." sedla si ke mě ke stolu.
,,Nic se nestalo." nahodila jsem úsměv a odešla jsem do svého pokoje.
Rozvalila jsem se na postel a dívala jsem se do bílého stropu. Z toho zírání mě až vyrušilo zvonění mého telefonu. Volala mi Paige.
,,Co se děje?" řekla jsem otráveně.
,,Jacob teď napsal na twitter, že Tomlinson pořádá v pátek večer nějakou tajnou párty pro svoje studenky prvního ročníku. Prý to takle dělá každý rok pro nováčky. Není to úžasné?" řekla skoro až..přišlo mi, že se udělala.
,,Báječné." řekla jsem znovu otráveně.
,,Nebuď labuť. Půjdeš, že jo?"
,,Nevim. Není mi dobře."
,,Ale v pátek už ti bude skvěle. Je to u něj doma."
,,Hmm..kde jinde by to bylo, když je to tajná párty. Ve škole?"
,,Nesnaž se být vtipná. Zítra o tom pokecáme, čau."
,,Čau."
Jak hovor skončil, tak jsem se otočila na bok a usla jsem.
***
Jak Paige řekla, tak ve čtvrtek jsme se o tom bavily. Souhlasila sem, že tam půjdu. Bylo by blbý nepřijít, usoudila sem. Po škole jsem se ještě učila, protože v pátek píšem z matematiky a mě zlomky prostě nejdou.
V pátek se v naší třídě neřešilo nic jiného než ta dnešní párty. Zapojily jsme se do debaty i s Paige. Dívky byly úplně celé vedle a řešily, co si vezmou na sebe. Chtělý být prý sexy. Kluci jen řešili to, jakej chlast tam asi bude. Málem bych zapoměla - z písemky z matiky jsem dostala za pět.
V pátek po škole jsem mířila rovnou do svého pokoje a otevřela skříň. Vyhazovala jsem všechny možný šaty a sukně. Nemohla jsem najít nic hezkého.
,,Co to děláš?" řekla máma a opřela se o futra.
,,Vybírám si oblečení, nevidíš?" odvětila jsem a usmála jsem se.
,,Proč? Někam se chystáš?" zeptala se překvapeně.
,,Jo. Jeden spolužák pořádá oslavu narozenin a pozval celou třídu a ještě někoho ze školy." odvětila jsem a pořádně jsem vlezla do skříně. Doslova jsem tam zalezla. Šaty, košile, saka a mikiny mám pověšené na raménkách, takže jsem se tam v pohodě dostala.
,,Nepřeháníš to vybírání oblečení náhodou?" řekla máma a začala skládat věci, které jsem vyhodila ze skříně.
,,Ne."
,,Tobě se ten kluk líbí, že ano? Jinak by jsi takle nevyváděla." pronesla máma.
,,Nelíbí. Jen nechci vypadat, jako debil když to všem holkám bude slušet." pokrčila jsem ramenem a vyšla jsem ze skříně ještě s třema šatama a jedním sáčkem.
,,Vem si tohle." podala mi bílé šaty, které byly s nádechem šedivé. Byly to úzké šaty, které měly zvíraznit křivky. Ani jsem nevěděla, že něco takového mám. Vzala jsem je a převlékla jsem se do nich. Byly akorád pod zadeček a neměly raménka. Naštěstí to na mě drželo.
,,Děkuji Bože, že jsi mě obdařil takovým poprsím." řekla jsem a máma se začala smát.
Poté mi podala světle růžové sáčko a ze skříně vytáhla růžové poty na podpadku, které měly stejnou barvu. Vzala jsem si to a obula jsem se.
,,A děkuj bohu, že tě stvořil s dlouhýma nohama, pevnýma stehnama, kulatým, ale pevným zadkem." pronesla a začala uklízet všechno oblečení. Pomohla jsem jí a když bylo všechno hotové, tak jsem se zase slékla. Šla jsem se vysprchovat a umyla jsem si vlasy.
Kolem šesté jsem si začala dělat vlasy. Jemně jsem je nakulmovala. Nikdy jsem se moc nemalovala, takže jsem s tím nedělala žádnou vědu. Jel linky, trochu růžové stíny a hlavně jsem si udělala dlouhé řasy. Nakonec jsem se oblékla a přejal jsem své rty višňovým leskem na rty. Vzala jsem peněženku, mobil, lesk, zrcátko a kapesníčky, které jsem poté dala do ladící kabelky s šaty.
,,Užij si to tam." řekla mamka a líbla mě na tvář. Věnovala jsem jí úsměv a vyšla jsem.
***
Šla jsem až na autobusovou zastávku. S Paige jsme se domluvily, že se sejdem tady a pojedem tam autobusem. Čekala jsem na Paige asi pět minut, ale nevadilo mi to. Na tu samou zastávku přišel i Jacob, který jede s námi.
,,Jsem tady." řekla Paige a zůstala s pusou do kořán.
,,Olívie ty uličnice jedna! Stoupni si!" řekla a položila kabelku na lavičku na které jsme s Jacobem seděli.
Stoupla jsem si jak chtěla. ,,Já jsem jí taky říkal ať si stoupne, ale nechtělo se jí." pokrčil ramenem Jacob. Věnovala jsem mu pohled a vyplázla jsem na něj jazky.
,,Až později kotě." řekl a mkl na mě.
,,To čekej." odvětila jsem a podívala jsem se na Paige.
,,Nemůžu uvěřit, že máš šaty. Sluší ti to! Měla by jsi mít takle odhalený nohy pořád." trošku jsem se začervenala.
,,Ty vypadáš taky dobře." pochválila jsem její černé šety na slabých raménkách.
,,Ale ne tak dobře jako ty." mrkla na mě a vzala si svojí kabelku.
,,To budou všechny holky vypadat dneska takle?" zeptal se Jacob a věnoval každé z nás pohled.
,,Proč myslíš?" zeptala se Paige.
,,Protože se jde na párty k Tomlinsonovi." ruce vyhodil do vzduchu a zakroutil hlavou.
S Paige jsme se na sebe jen podívaly a objaly se. Hned na to přijel autobus. Nastoupily jsme a Jacob nás celou cestu otravoval s tím, že si to později rozdáme a podobnýma kecama.
***
Když jsme přijely na místo, tak akorád přicházeli nějací studenti prvního ročníku. Louis stál u dveří a pouštěl každého dál. Vypadalo to, že dělá nějakou kontrolu.
Nechápavě jsem se na sebe všichni tři podívali a šli jsme.
,,Zdravim." řekl Louis, když nás uviděl.
,,Podle mého seznamu jste poslední. Ukažte občanky!" řekla vážně a natáhl ruku.
,,Co?" řekl Jacob a šáhl do kapsy pro svojí peněženku. Podal mu občanku.
,,Narozen 3.4.1995 to máme..." podíval se na nějaké papíry. Vůbec jsme netušili, co se děje.
,,A tady. Jsi jeden z nejstarších. Můžeš pít vodku, vodku s džusem, zelenou..vlastně všechno." mávl nad tím rukou a usmál se na Jacoba. Ten vešel do jeho domu a čekal na nás.
,,Tady." řekla Paige a podala mu svojí občanku.
,,Narozena 18.7.1995 tak to můžeš pivo, rum, ale ještě přetrpím, když tě uvidim s vodkou." mrkl na ní a pustil jí.
Natáhl ruku po mojí občance.
,,Já tam nebudu moc nic pít." řekla jsem. On se na mě usmál: ,,Občanku!" tak jsem mu jí podala.
,,No..1.9.1995..tak to máme.." podíval se zase na ty papíry.
,,Džus, vodu, limo, nealko pivo..je mi líto." usmál se a ukázal, že můžu jít dovnitř. Jacob se mi začal smát, tak jsem ho svojí kabelkou praštila po rameni.
Když jsme vešli do místnosti, kde to už žilo, tak jsem se nestačila divit. Každý držel plastový kelímek, kde bylo napsáno třeba 'Pivo-červen a červenec' musela jsem se začít smát. Vodku měli ale v normálních skleničkách. Jak jsem se tak dívala, tak nikdo nemusel pít džus jako já. Jacob vždy propadl smíchu, když viděl jak upíjím pomerančový džus.