teacher-cz-one direction

teacher3

Louis vždy pobíhal okolo lidí a kontroloval, co pijí. Když na něj po hodině začali házet opilé obličeje, tak říkal: ,,Zvracet choďte laskavě ven! A příště nepite, blbě při tom vypadáte." Paige se také vykašlala na Louisovi pokyny a pila, co chtěla. Já jako nejmladší a nejrozumější ze všech, jsem pila nealkoholické nápoje.

,,Pojď si trsnout." chytl mě za zápěstí Jacob, který kupodivu nebyl na mol. Táhlo to z něj, ale v tom davu se to stratí.
,,Nechce se mi." hodila jsem na něj lítostnej pohled a čekala jsem, že to bude zkoušet na někoho jinýho.
,,Olívie Tonksnová, pojď!" překřikoval hlasitou hudbu. Udělal na mě psí pohled a těm jeho hnědým očím se prostě nedalo odolat.
,,Nechceš se ještě před tím něčeho napít?" zeptal se a pořád mě držel za zápěstí. Zakroutila jsem hlavou, že nechci, ale on mě stejně odtáhl ke stolům, kde bylo všemožné pití a dva stoly byly věnované obloženým talířům.
,,Nic nechci." kňourla jsem. Připadala jsem si jako herečka.
,,Ale já chci aby si pila. Každej tady pije a na Tomlinsona sere." pousmál se.
,,Kdo na Tomlinsona sere?" slyšela jsem hlas a poté se ta osoba opřela o Jacoba a vybízivím pohledem se na něj podívala.
,,Jéé, pane učitel. Jak se máte?" řekl nervózně Jacob a já jsem se začala smát.
,,Aspoň někdo na mě nesere." věnoval mi pohled, já se v rozpacích usmála a poté odešel.
,,Vodku?" zeptal se Jacob a už jí naléval.
,,Ale jen jednu skleničku!" řekla jsem a poté jsem si jí od něj vzala.
On si nalil také vodku a poté mě za ruku odtáhl úplně mimo parket. Následovala jsem ho a přitom jsem upíjela ze skleničky. Šel dlouhou chodbou, kde nikdo nebyl. Byla jsem krok za nim a všimla jsem si jedné zajímavé stěny. Zastavila jsem se a vyrvala jsem se z Jacobova sevřetí.
Začala jsem si prohlížet zarámované fotky, kde byl Louis ještě mladší a na každé fotce byl někdo z One Direction. Každou fotku jsem si důkladně prohlížela. Nejvíce mě zaskočila jedna černobílá, kde bylo napsáno: 'Nikdy na Tebe nezapomenu Hazzo!' najednou se mi chtělo plakat. Raději jsem do sebe hodila další dva loky vodky a zavelila jsem, že už jdem.

Došli jsme na zahradu, kde také nikdo nebyl. To byla docela škoda. Zahrada byla veliká a všichni jsou zalezlí ve vnitř. Jasob se posadil na houpačku a rukou naznačil ať si sednu vedle něj.
,,Takže tobě bylo 16 těsně před tím než si šla na střední?" začal konverzaci. Bylo na něm poznat, že je mu trapně se na to ptát.
,,Ty nevíš o čem hodit řeč a ptáš se mě na tohle, jo? Nic lepšího tě nenapadlo?" povitáhla jsem jedno obočí nahoru. Jacob se pousmál a olízl si rty.
,,Něco udělat chci." zašeptal a napil se. Napila jsem se taky a během toho jsem přemýšlela, co asi chce udělat.
,,Tak to udělej." řekla jsem a pokrčila jsem ramenem.
,,Vážně?" zeptal se a položil svojí skleničku na zem.
,,Pokud se nechystáš někoho zabít nebo ubližovat zřířátkům, tak čiň." lehce jsem se usmála a rozhlédla jsem se po zahradě. Když jsem chtěla vrátit pohled k Jacobovi, tak jsem si všimla, že nás Louis pozoruje z nějakého pokoje úplně nahoře. Vysela jsem na něm pohledem. Byla sice tma, ale moc dobře jsem poznala, že se na mě také dívá.
Najednou jsem ucítila nervózní dotyk na tváři a zlehka sjížděl až k bradě. Pomalu si mě k sobě Jacob otočil a podíval se na mé rty. Z ničeho nic jsem kývla hlavou a on se ke mě pomalu začal naklánět. Vyčkala jsem na tu dobu než se naše rty setkají a zavřela jsem oči. Jeho první polibek byl velmi jemný a opatrný. Avšak jak jsem mu polibek oplatila, tak začal líbat hrubě. Nelíbilo se mi to, ale dalo se to vydržet.
,,Všude vás hledam!" zakřičela Paige. My jsme se od sebe okamžitě odtrhli.
,,Nenechte se rušit." omlouvala se.
,,To je v pohodě." odvětila jsem a stoupla jsem si. Paige se otočila a odcházela. Vydala jsem se za ní, ale po několika sekundách jsem se ještě otočila na Jacoba, který akorát vytahoval z kapsi papírek s tužkou.
,,Olívie Tonks." řekla a něco čmáral. Vrátila jsem se k němu a natáhla jsem po tom papírku ruku.
,,To je jen taková blbost." řekl a mávl nad tím rukou.
,,Nějaký seznam, co?" jemně jsem zvíšila svůj hlas.
,,Olívie no tak.." řekl a stoupl si. Podíval se mi do očí a chytl mě za ruku. ,,..přeci jsi si nemyslela, že my dva." a začal se smát. Vytrhla jsem se z jeho sevření a odešla jsem.

Jakmile jsem došla do místnosi, kde to pořád žilo, tak jsem šla rovnou ke stolům s pitím.
,,Nějaký pravidla Louise Tomlinsona mi sou někdě." špitla jsem si pro sebe a nalila jsem si znovu čistou vodku. Připravila jsem si i další skleničku, ale s rumem a colou. Držela jsem obě skleničky v ruce a hledala jsem Paige. Nějak jsem se začala ztrácet v orientaci a vešla jsem do nějakého kumbálu. Okamžitě jsem zavřela a otočila jsem se.
,,Fuj!" vyjekla jsem a snažila jsem se uklidnit.
,,To jsem až tak hnusnej? V šatně to vypadalo jinak." řekla Louis a vzal mi skleničku s vodkou. Šel jí položit někam na poličku a poté mi chtěl vzít i tu druhou.
,,Ne!" řekla jsem a uhnula jsem rukou.
,,Olívie! Tu skleničku!" řekl vážně a ukázal na hnědě zbarvenou tekutinu.
,,Dobře." protočila jsem oči a vypila jsem to. Chtěl mi to vzít a tak jsem se otáčela, aby na to nemohl.
,,Tady!" řekla jsem usměvavě, utřela jsem si pusu a podala jsem mu skleničku.
,,Děkuju!" odvětil naštvaně a sklěničku mi vyrval z ruky.
,,Proč mě špehujete?" okamžitě jak jsem to řekla, tak jsem si zakryla pusu.
'Ježiši, Olívie! Proč se ho na to ptáš?' ptala jsem se sama sebe. On na mě vykulil svá očka a začal se smát.
,,Nesleduju tě." řekl klidně.
,,Zajímavé, že jste byl u toho stolu kde jsem byla s Jacobem, pak jste na nás koukal z toho okna a teď jste tady se mnou, kde nikdo není a ani nevim kde sem." mlela jsem jedno slovo přes druhý. Divila jsem se, že jsem mu vůbec něco řekla. Kolikrát se bojím říct jen dobrý den.
Nějak až moc podezdřele se na mě usmál a vůbec nemrkl. Netušila jsem, co mám dělat a tak jsem raději chtěla jít. Rychl mě za loket, když jsem okolo něj prošla. Bylo to zláštní. Prostě jsem cítila něco úplně jiného než, když na mě šáhl nějaký jiný kluk. Opatrně jsem se na něj podívala a on mě hned pustil.
,,Omlouvám se. Běž." řekl a popošel k oknu, které bylo hned vedle toho kumbálu.
Nehnula jsem se. Prostě to nějak nešlo. Po několika vteřinách jsem udělala krok k němu. Zastavila jsem se a přemýšlela jsem, jestli mám jít k němu a co mu vůbec řeknu.
,,Řekl jsem aby jsi šla!" zvíšil na mě hlas, ale neotočil se. Založil si ruce na prsou a díval se z okna.
,,A co když nechci?" zeptala jsem se a udělala jsem další krok kupředu.
'Olívie, co to tady meleš? Padej domů!' říkal mi hlas v mé hlavě.
,,Tak to potom bude problém." odpověděl a pomalu se na mě otočil.
,,Proč?" vydechla jsem s tímto slovem. Zněla jsem úplně nesměle.
Jakoby se v hloubi duše přemlouval a poté se ke mě vydal. Začalo mi tlouct srdce, jako nikdy před tím. Když byl krok ode mě, chytl mě jemně za ruku a propletl naše prsty. V tu dobu mi srdce začalo tlouct ještě víc, měla jsem co dělat abych se udržela na nohou.
Louis se ke mě pomalu přibližoval a já cítila jeho kolínskou. Nasála jsem tu vůni a celé mé tělo mě přestalo poslouchat. Doslova jsem selhala a nesměle jsem se na Louise podívala. Díval se na mě úplně stejně až na to, že v jeho očích byl i strach.
Když už byl svými rty úplně u těch mích a já cítila jeho teplý dech na svém obličeji - opřel se svým čelem o to mé.
,,To.." zašeptal.
,,Co?" zašeptala jsem na zpátek a podívala jsem se mu do očí.
,,To nemůžem. Nejde to." řekl sklamaně. Díval se mi pořád do očí, ale oddálil se. Dal mi opatrnou pusu na čelo a pustil mojí dlaň.
Beze slov se sebral a odešel. Ještě mi však řekl: ,,Jsi moc mladá a já tvůj učitel. Špatně by to dopadlo. Nehledě na to, že ty mě vidíš jen jako učitele tělocviku se sexy pozadím."

Zůstala jsem stát jako pecka v té místnosti a jen jsem přemýšlela.
'Mám jít domů? Mám jít za ostatními? Mám jít za nim?' netušila jsem, co mám dělat. Rozum mi říkal ať jdu okamžitě domů, ale má touha chtěla za Louisem.
Chodila jsem z místa na místo a stále přemýšlela, co dělat. Přemlouvala jsem se, abych šla domů. Nakonec jsem si vybrala. Vybrala jsem si cestu o které jsem věděla, že mi změní život.