The Marauders- 16ka na krku [hp,FF]

14. Pyžamová sázka

Adele se úlevně svezla na zem, když se její bratr a s ním i jeho dva společníci prohnali okolo ní a zmizeli v šeru Zapovězeného lesa. Pak se jala tahání zmijozelského chlapce do hradu a rovnou do Brumbálovi pracovny.

Lily se probudila do krásné slunečné soboty ještě několik minut před sedmou a se záminkou hezkého dne se vydala do koupelny se upravit. Mínění, že se její kamarádky do té doby proberou, se ukázalo mylné a Lily je pod přívalem dobré nálady nechala dál spát a rozhodla se jít na snídani sama.

Když se proplétala zapeklitými chodbami bradavického hradu, cestu jí zkřížila malá blondýnka.

"Ahoj Marlene." usmála se Lily na dívku a zmatená druhačka vzhédla.

"Ahoj Lily!" zvolala dívka a na malém obličeji se jí objevil obrovský úsměv.

"Co ty tu sama takhle brzo ráno?" zajímalo rusovlásku a pohladila dívku po vlasech.

"Dorcas pořád ještě spí a já jí nemůžu probudit." stěžovala si dívka s ublíženým výrazem.

"Víš co? Mám stejný problém, tak to asi budeme muset zvládnout spolu." odpověděla Lily a vydala se i s Marlene do Velké síně.

Mezitím se z postele vyhrabala i světlovlasá Becky a s pocitem naprostého znechucení nad sebou samotnou, se bez jakéhokoliv přemýšlení vydala na snídani.

Ve Společenské místnosti ji ale zastavil hlas černovlasého chlapce.

"Nikdo mi neřekl, že v sobotu začíná éra pyžam." zavolal na ní přes celou místnost a blondýnka si až teď uvědomila, na co zapomněla. Přesto se se statečným výrazem, který rozhodně ani v nejmenším nevystihoval to, jak se cítila, otočila a s výzývavým pohledem a nadzvednutým obočím odpověděla: "Na to by sis netroufl, co Blacku?"

Chlapec ji pozoroval s nadmíru pobaveným výrazem.

"Pojď mě vyzkoušet. Vsaďme se." navrhl chlapec a Becky, které se ani v nejmenším nelíbilo, kam rozhovor směřuje, se přistihla, jak kývá.

"O co?" zajímalo jí.

"Řekněme, že když vydržím chodit v pyžamu dýl jak ty, tak... políbíš Remuse." dořekl s vítězoslavným úsměvem Sirius a Becky cítila, jak začíná nehorázně červenat.

"Fajn," připustila, "ale když já vydržím chodit v pyžamu déle, tak pozveš Caitlyn na rande." řekla Becky a sama sebe se ptala, kde se to vní vzalo.

"Beru." řekl chlapec, který mezitím sešel ze schodů dolů a podal dívce ruku, kterou ona přijala a zpečetila tím tak jejich dohodu.

Pak si počkala, až se mladý Black převlékne zpět do pyžama a sama se vydala ve svých červených kraťáskách a červeném tílku, na kterém byla velká jahoda na snídani.

Becky se ještě nikdy necítila tak trapně jako když měla vejít do Velké síně ve svém červeném pyžamu a litovala, že uzavřela sázku s klukem, u nějž je bavení lidí hlavní náplní jeho dne. Když pak ale zahlédla dva černovlasé chlapce, z nichž jeden měl křiklavě oranžové pyžamo s kočičkou na hrudi, všechna nervozita ji náhle opustila a ona si to v klidu nakráčela do sálu a zamířila k nebelvírskému stolu.

Všech těch pár lidí, kteřá v místnosti byli, naprosto utichlo a bylo jen slyšet, jak Becky usedla, pak se dveře rozlétly a do místnosti nakráčeli další dvě osoby.

"Ahoj Marlene." pozdravila Becky s úsměvem malou dívku, která seděla naroti Lily, a až pak se otočila na kamarádku, která vypadala, že se z toho šoku musí vzpamatovat.

"B-Becky," vykoktala ze sebe, a pak nasadila svůj poučovací tón, který normálně používala na Caitlyn. "Můžeš mi vysvětlit, proč jste ty i Black přišli v pyžamu?"

Becky jen smutně zavrtěla hlavou a s rudým obličejem se pokusila schovat pod prameny blonďatých vlasů, které jen dali vyniknout ruměnci na jejích tvářích.

Pozornost, kterou si vysloužila opadla, když do místnosti vstoupili ruku v ruce Alice a Frank a vysloužili si tak hlasitý aplaus od mrzimorského i nebelvírského stolu.

Marlene po snídani přemluvila Lily, aby jí pomohla vzbudit Dorcas a sama se pak vydala vzbudit Caitlyn, která se zatvrzele odmítala pohnout, i když byo nadmíru jasné, že už nějakou tu minutu nespí.

James a Sirius se vydali navštívit Rema na ošetřovnu. Když se tam dostavili, bylo už předem jasné, že Siriuse i s jeho oranžovým pyžamem dovnitř v žádném případě nepustí, tak si sedl před ošetřovnu a rozhodl se na Jamese počkat. Netrvalo ani minutu a James se jako blesk vyřítil ven a vydal se chodbou pryč.

"Co se stalo?" zajímalo Siriuse, když chlapce doběhl a předem ho rozesmál Jamesův výraz.

"Dneska je famfrpálový nábor a..."

"... ty jsi na něj zapomněl. No to jsem z toho jelen." doplnil ho Tichošlápek a sledoval, jak se z Jamesova vyděšeného výrazu stává vražedný.

"Važ svá slova, kamaráde." upozornil ho Dvanácterák.

"Pokud vím, tak na vybavování moc času nemáš." konstatoval Sirius.

"To ani ty ne." upozornil ho střapatý chlapec a rozběhl se chodbou.

Becky se mezitím rozhodla zajít do knihovny a trochu jí zarazilo, když na ní v půlce chodby zavolala profesorka Přeměňování. Becky se zastavila a sledovala profeorku, která se řítila k ní.

"Srážím Nebelvíru deset bodů zato, že se neumíte převléknout. Jste rozumná dívka a já doufám, že se to už nebude opakovat." vychrlila na ní profesorka zrovna ve chvíli, kdy Protivovi upadl jeden z kalamářů, kterými džongloval a spadl profesorce přímo na hlavu. Profesorka se chvilku zpamatovávala, a pak obrátila svůj hněv na ducha. Becky té příležitosti využila a ztratila se profesorce z dohledu.

"Pěknej vohoz." mrkla na Becky Caitlyn, když se setkali v půlce chodby.

"Hmm a do knihovny tě s ním nepustí." zabručela díva otráveně.

"Slyšela jsem, že Blacka zase nepustili na ošetřovnu. Až podivná schoda náhod, nemyslíš?" škádlila dívku Caitlyn. Jen kdyby jsi věděla, pomyslela si Becky, a pak si vzpomněla na to, co by musela udělat, kdyby prohrála a tváře jí opět vzplanuli.

"Nemáš být náhodou na tréninku?" zeptala se jí radši a Caitlyn vzplanuly oči hrůzou.

"Do háje." bylo poslední, co Becky slyšela, než její kamarádka zmizela za rohem.

"Vítám vás na náboru do nebelvírského družstva. Já jsem se kapitán družstva a nebelvírský chytač James Potter a tohle jsou naši střelci, Sirius, Rebecca a to, co támhle přibíhá, by mohla být Caitlyn." řekl James a začal na dívku s ironickým úsměvem mávat.

"Připomeň mi, že ti mám vysvětlit, že na tréninky máš chodit včas. A Siriusi, vážně si nechceš sundat to pyžamo?" odpovědí mu bylo zběsilé vrtění hlavou. James si povzdechl a už s vyrovnaností v hlase řekl: "Tak můžeme začít."

Ahojky! Po dlouhé době další kapitolka. Rozhodla jsem se to příběhu i okrajově zapojit o čtyři roky mladší Marlene Mckinnon a Dorcas Meadows, tak doufám, že nemáte námitek. Kdyby přece jen nějaké byly, tak stačí napsat do komentáře ;)