„Hood," ohlásil se Calum.
„Kámo, kde jsi, právě jsem přistál v Paříži a jedu k vám na návštěvu," odpověděl Michael.
„Já jsem v nemocnici, Em rodí," řekl.
„Není to nějak brzy?" zeptal se.
„Trochu, dojedeš?" špitl.
„Jo, do hodiny budu tam," odpověděl.
„Děkuju Mikey," pousmál se Calum a zavěsil.
„Jsem si jistý, že to zvládne mami," řekl Cal a objal ji.
„Já taky, je to silná holka," odpověděla.
„Je a je moje," usmál se.
„Přijede Michael?" zeptala se.
„Jo," odpověděl a dál svou matku držel, protože měl z celé situace blbý pocit.
„Pan Hood?" vyšel ze sálu doktor.
„Ano?" zvedl se chlapec.
„Gratuluji, máte zdravou holčičku Emily Hood," pousmál se a podal mu ruku.
„A Emily je v pořádku?" zeptal se Calum.
„Ano, matka dítěte je v pořádku, jen teď potřebuje odpočinek," odpověděl doktor.
„Mohl bych vidět svou dceru?" špitl Calum.
„Jistě pojďte se mnou," usmál se doktor.
„Brácho," zvolal Michael a utíkal k Calumovi.
„Pojď, někoho ti představím," pošeptal Calum.
„Takže už jo?" usmál se Michael.
„Tak, to je ona," špitla sestřička, která chovala holčičku „chcete si ji pochovat tatínku?" zeptala se.
Calum nejistě kývl a než se nadál, dítě bylo v jeho náručí.
„Ahoj zlatíčko, já jsem tvůj taťka," usmál se Calum.
„Je krásná," rozplývala se jeho matka.
„Mikey, to je moje dcera, Emily Hood," řekl Cal a Mike k ní natáhl ruku.
„Ahoj, tady je strejda Mikey a já tě ochráním před všema chlapama, neboj," usmál se Michael a pohladil ji po tváři.
„Už by jste měli jít, dojděte zítra, až se prospíte," odpověděl doktor.
„Dobře, děkujeme doktore," naznal Calum a odjeli autem domů.
Calum si uvařil čaj a jak Mikeyho, tak Calovu matku uložil do pokojů, sám nemohl v pokoji, kde bylo prázdno usnout.
„Mikey?" špitl Calum ode dveří pokoje pro hosty.
„Hmm?" zamručel.
„Můžu si lehnout k tobě? Sám nemůžu usnout," odpověděl.
„Tak pojď," řekl Michael a uvolnil kousek na posteli.
„Díky brácho," špitl Calum a objal ho.
ČTEŠ
Distance 2 // calum hood
Fanfiction@Calum5SOS: Překonali jsme vzdálenost. × pokračování příběhu Distance ×
