Vlčí návrat

Kapitola 3

Letadlo přistálo a lidi začali spěchat ven. Já jsem se pomalu postavila a vyšla ven jako poslední. Usmála jsem se, když zafoukal příjemný vánek, který mě pohladil po tváři. V letištní hale jsem si koupila sendvič a kolu. 

Najedla jsem se a chystala se do nějakého levného motelu, protože se začalo stmívat. Vyšla jsem ven a najednou se se mnou otřásl svět a já stála u pultu, který se nacházel na veterinární klinice v Beacon Hills. Dívala jsem se kolem a postupovala do ordinace, odkud přicházel hluk.

„Co se mu stalo?" slyšela jsem, jak říká Deaton. Nahlédla jsem dovnitř a spatřila Lydii, Scotta, Stilese a dvě cizí dívky. Na stole ležel Derek, který vypadal, že mu je tak 15 let. Deaton jen vše zamračeně pozoroval.

„To Kate nevíme, proč to Derekovi udělali, ale věřím, že můj táta by to taky potřeboval," řekl Stiles a rudě se mu rozzářily oči. 

„Nevím, co s ním je," zašeptal a zakroutil hlavou. Opět se vše se mnou otřáslo a já stála zase u letiště. Vydechla jsem a překvapeně zamrkala.  Kruci, co to bylo. 

Na chvíli jsem si šla sednout na nedalekou lavičku a vše se snažila rozdýchat. Zdá se, že jsem se trošku změnila. Takže si to shrneme přeměnit se nemohu. Mám vize.   Natáhla jsem se pro telefon a nalezla Deatonovo číslo a dala si telefon k uchu.

„Veterinární klinika Beacon Hills, u telefonu Lydie Martin, jak vám mohu pomoci," řekl milý hlas Lydie. Bolestně jsem přivřela oči a povzdechla si.

„Ahoj Lydie," zašeptala jsem a slyšela jsem, jak telefon dopadl na zem.

„Lydie, co se děje?" zeptal se Scott, slyšela jsem šustění látky a pak někdo vzal telefon.

„Halo, kdo je tam?" zeptal se Deaton.

„Kate něco potřebuje a klíčem k tomu je Derek. Nedovol mu opustit kliniku," zašeptala jsem a položila telefon. Opřela jsem se a pohodlně se usadila.

 Přemýšlela jsem o všem, co se odehrávalo. Nikdy jsem se do Beacon Hills nechtěla vrátit, ale měla jsem strach, co způsobí Kate. Došla jsem do nejbližší půjčovny aut a koupila si černý Mercedes.

Jela jsem rychle asi pět kilometrů u Beacon Hills jsem zastavila a vystoupila z auta. Potřebovala jsem se uklidnit. S telefonem v ruce jsem se dívala na měsíc v úplňku. V ruce mi začal zvonit telefon. Na displeji se na mě usmívala Stilesova tvář. Povzdychla jsem si a hovor přijala.

„Kde jsi?" řekl a čekal na odpověď. Nadechla jsem se.

„Blízko," zašeptala jsem.

„Nejezdi sem, my tě nepotřebujeme. Jednou jsme si poradili, tak proč ne po druhé!" zařval na mě a hovor vypnul. Promnula jsem si spánky a přemýšlela. Asi kilometr odtud byl malý motel a blízko něj jedna tržnice. Ještě chvíli jsem se dívala na měsíc a pak se vydala na cestu.

Zastavila jsem před motelem a ubytovala se. Zaplatila jsem si na tři dny dopředu a šla si lehnout. Ráno, když jsem se vzbudila, jsem se vydala k tržnici. Procházela jsem se a dívala se na všelijaké zboží, drápy, jedy, bylinky a spousta ochranných amuletů.

Znovu se se mnou otřásla zem a já stála v temné místnosti a naproti mně byla Allison. Dívala jsem se na ni a nevěděla, co dělat.

„Ještě nenadešel můj čas, ještě musím jít. Brzy Freyo, brzy mě zachráníš," zašeptal a já byla zpět na tržišti. Dívala jsem se do očí staré ženy.

„Tyhle oči jsem neviděla alespoň čtyřicet let, vašeho daru si važte. Jste jediná na světě. Převoznice, příjmy tento dar, který ochrání tebe nebo tvé blízké," řekla a podala mi náhrdelník s bílým kamenem. Váhavě jsem se natáhla pro náhrdelník a vzala si ho od ní. S úklonou se vzdálila.

Mnoho lidí se na mě překvapeně dívalo a já raději odešla, protože jsem nevěděla, co si o tom všem mám myslet.

------------------------------

Ahoj všichni jen jsem vás chtěla upozornit, že předchozí části se trochu podobali seriálu. 

Bohužel smrt Allison mi není lhostejná takže jsem se rozhodla, 

že moje oblíbená lovkyně (snad i vaše) bude znovu žít

 ;)