Můj učitel je úchyl!!

Díl 12-BaKagami!!

O týden později:

Tak abych to co nejrychleji shrnula. Šla jsem se asi před hodinou projít a nějak jsem se dostala do metra. Uviděla jsem Aomineho s nějakým chlapem a tak tu teď stojím jak solnej sloup za sloupem a sleduju je. Muž byl o hodně vyšší než Aomine. Podívala jsem se pořádně. Nikdy jsem neviděla Aomineho...no...tak mimo. Mužovi hnědé vlasy se zavlnily při jeho pohybu. Za ten pohyb bych ho na místě zabila. Muž se sehnul a políbil Aomineho. To jsem nemohla vydržet. Otočila jsem se na podpatku a začala utíkat pryč. Zastavila jsem se až u jakési lampy. Začínalo se stmívat a já začínala mít strach. Byla jsem tak unavená, že jsem si sedla a opřela se o lampu. Na chvíli jsem zavřela oči a asi i na chvíli usnula, protože mě probudil jakýsi pohyb. Otevřela jsem oči a uviděla něčí tvář. Ve tmě jsem dotyčného špatně rozeznávala, ale nakonec jsem na to přišla. Byl to ten červenovlasý, myslím že Kagami. Nesl mě kamsi pryč. Netrvalo dlouho a já se ocitla u něj doma. Seděla jsem na pohovce a čekala, až přijde z kuchyně. Řekl, že udělá špagety. Netrvalo dlouho než se objevil zpátky v obývacím pokoji. Podal mi jednu misku se špagetami a sedl si vedle mě. Nejprve jsem pojídala dlouhé špagetové žížaly, ale netrvalo dlouho a já si musela položit na jeho rameno hlavu. Podíval se na mě.

,,Co se stalo?" zeptal se a pohladil mě po vlasech.

,,Byl tam s někým. Nějaký muž ho políbil." vylezlo ze mě nakonec.

,,S Aominem?" zeptal se pro jistotu.

Kývla jsem. Ve chvíli jsem ucítila jeho dotek na mém zápěstí a ani nevím jak se to stalo, ale ležela jsem na sedačce a Kagami byl nade mnou. 

,,Tak na něj zapomeň a buď se mnou." zašeptal. 

Celá jsem zrudla a dala hlavu na stranu, aby to nebylo tolik vidět.

,,Prosím nech mě být." řekla jsem ještě jakž takž s nechvějícím se hlasem. 

Kagami mě nechtěl poslechnout. Najednou mě vzal lehce za bradu, otočil si mě k sobě a políbil. S úlekem jsem otevřela pusu a tím mu usnadnila probojovávání k mému jazyku. Ve snaze odtrhnout ho od sebe jsem ho vzala za tričko v místě lopatek. Byla jsem o moc slabší, než Kagami, tak jsem s ním ani nehnula. Už mi začínal docházet dech, a tak jsem ještě jednou co nejvíc zabrala. Kousek se ode mne odtáhl. Cítila jsem jeho dech na rtech. Vrchní ret mi olízl. V té chvíli někdo začal zvonit u dveří a to hodně nedočkavě. 

,,Někdo zvoní." řekla jsem, jako by to neslyšel.

,,Tak ho nechme zvonit." zašeptal. 

Jeho ústa mi začala na krku dělat cucflek. Najednou jsem uslyšela dupot a hlasitou ránu, jak někdo rozrazil dveře pokoje, kde jsme byli. Už jsem to neudržela. Do očí se mi nahrnuli slzy. Najednou ze mě Kagami doslova zmizel. Otevřela jsem oči. Aomine ho držel za límec trička a tvářil se hodně naštvaně. 

,,Do auta hned!!" zavelel. 

Jako poslušné štěňátko jsem vstala a zamířila k autu. Netrvalo dlouho a Aomine přiběhl, nastartoval a vyjel co nejrychleji z téhle ulice. Celou cestu bylo ticho. Nikdo nemluvil. Aomine vší silou zabouchl dveře bytu a spustil:

,,Proč jsi tam sakra šla?!" zařval. 

,,Buď ticho, stejně za to můžeš jen ty!!" tón hlasy jsem mu velmi mile oplatila. 

,,Jak já?" zeptal se nechápavě.

 Stála jsem k němu zády a zakrývala svoji nejistotu.

,,Viděla jsem tě v tom metru s tím chlápkem!" zakřičela jsem a hned na to toho litovala. 

Teď už jsem to nemohla vzít zpět.

,,Byl to můj.. jak to říkáte vy..ex přítel? Nevěděl, že teď miluju někoho jiného a tak mě prostě políbil." vysvětlil mi.

Rázem jsem byla rudá jako rajče. Byl to jen omyl.

,,Takže ty jsi mě viděla a hned běžela za Kagamim?" zeptal se.

,,Ne. Našel mě." zašeptala jsem.

Najednou mě obejmul a položil si hlavu na moje rameno.

,,Jsem rád." zašeptal.

,,Ehh?" vypadlo pouze ze mě.

,,Jsem rád, protože jsi žárlila." řekl mi přímo do ucha.

Tyhle slova mě donutili vypadat jak desetkrát obarvené červené lízátko. Aomine mě vzal do náruče a odnesl do postele.

,,Oyasumi." zašeptal a odešel.