My two Brothers

Ráno

"Vstávat, je čas vyrazit do školy!" křičel Andrew a ťukal na dveře. "Ta nevyleze i kdyby měla být apokalypsa." smál se Bradley. Otevřela jsem oči a viděla budík, který ukazoval 07:15. Ještě víc se zakryla peřinou, ale odkryla si, až moc, svá chodila a otřepala se zimou. V tu chvíli vešel do pokoje Andrew a jakmile viděl nohy bez ochranné peřiny, začal mě lechtat. Rychle jsem ucukla a zakrouňala. Andrew my odkryl peřinu. A já málem umrzla. "Vstávej nebo opravdu přijdeš pozdě! Copak chceš, aby ten bastard, co už dole spořádává všechny tousty, měl pravdu?"usmál se a hodil po mě peřinu. Už jsem nechtěla ležet a tak jsem se pomalu posadila a protáhla. V pokoji byli už odtažené všechny závěsy, jako vždy Andrew všechny před východem slunce odtáhne. Andrew otevřel okno do ulice a řekl: "Dole už je snídaně, takže až budeš vypadat jako člověk, tak přijď". Než vyšel z pokoje hodila jsem po něm polštář a zamířila do koupelny.

Schody pod každým krůčkem vrzali. Ještě jsem se přidržovala zábradlí, abych náhodou nespadla po ránu. To by bylo mít první den ve škole na hlavě bouli, nebo něco s nohou či rukou. To by ten první den pěkně začal a nebo i skončil v nemocnici. Chodbou prosvítalo světlo ze vchodových, krásných, dřevěných dveří. Ale i tak byla chodba docela tmavá. Ucítila jsem vůni sýra a vajíček. V kuchyni u lednice stál Bradley a žvýkal toust. Jakmile mě zbystřil, s plnou pusou řekl: "Tak jak se naše sestřička vyspala? Nechce si to ještě rozmyslet a mít domácí školu?". "Rozhodně dneska jdu, ale spalo se mi docela špatně." řekla jsem a začala si masírovat záda. "Jak to? Spala jste snad na hrášku princezno?" vtipkoval. "Ne slyšela jsem až přes zeď chrápat medvěda." a vzala mu toust. Kousla jsem si a vrátila mu zpátky. "To musel být Andrew!" řekl a ukázal na něj. Andrew se otočil, vyrušen ze snění. Stál před krbem a koukal na naši rodinou fotku. Je to naše poslední fotka s rodiči. Tehdy mi bylo ještě šest a jim už tak. Matka a otec pořádali rodinou grilovačku a pak jsme hráli všichni fotbal. Matka pak přinesla foťák a všichni jsme se vyfotili. Ten den se oba bratři nechtěli fotit a tak tam mají takové zamračené obličeje, ale jinak jsme se všichni usmívali. Druhý den ráno jsme jeli na víkend na chatu. Nikdo nic nečekal. A pak večer, když matka s otcem si šli sednou k jezeru a oba bratři blbli a nehlídali mě, využila jsem situace. Vyšla jsem za rodiči, ale na břehu jsem našla jen dvě mrtvá těla. Doteď vidím mrtvé rodiče. Jak matka měla prostřelenou hlavu a otec nůž v srdci. Ječela jsem a brečela. Bratři okamžitě přiběhli a byli vyděšení tím co viděli. Ale Bradley se mě snažil uklidňovat a Andrew volal policii. Nikdy vraha či vrahy nenašli. Nikdo to teď neví co se stalo. Po zbytek života jsme žili v děcáku, dokud bratrům nebylo osmnáct. Od té doby jsme se vrátili domů, dostali jsme všechen majetek co zbyl po rodičích a oba bratři dělají co můžou, aby se o mě postarali a nic se mi nestalo. "Pokoj vedle naší sestry máš ty. Já spím u rodičů." řekl na obranu Andrew. Bradley něco zamumlal a posadil se k televizi. Vzala jsem si další toust a nalila mléko. Sedla si na židli ke stolu a vychutnávala si každé sousto. Andrew uměl opravdu dobře vařit. Vždycky trávil hodně času v kuchyni s matkou. To se otci moc nelíbilo, ale Andrew nerad pracoval v dílně jako otec. To Bradley je celý po otci. Pomáhal otci všechno spravovat a plnit zakázky od lidí, co potřebovali opravit auto. Do teď se Andrew stará skoro o všechno v domácnosti. Samozřejmě se já starám o prádlo, o mytí nádobí, mytí podlah, vysávání a mytí oken. To je ženská práce, vždycky řeknou oba. Bradley se stará o tátovu dílnu do teď. Sice už nemá tolik zákazníků, jako měl otec, ale aspoň něco nám to vydělává. Ještě chvilku jsme si povídali a dohadovali. Pak už, ale nastal čas vyrazit. "Jdeme s tebou!" řekli oba naráz. Vzala jsem tašku a otočila se na špičkách, ve vchodových dveřích. "Ani náhodou! Nedovolím, aby jste mě vy dva zkazili první den ve škole!" zamračila jsem se na ně, aby to vypadalo ještě víc hrozivěji než můj hlas. Jenže Bradley vzal z háčku svoje klíče od auta a prošel kolem mě. Nasedl do auta a zamával na mě. Andrew se usmál a zamkl dveře. "Né! Prosím né! Copak to nezvládnu sama?" řekla jsem naštvaně. "Nemáš na vybranou a Andrew mě táhl k autu. Sedla jsem si na zadní sedadlo. Bradley si položil ruku na dveře a nasadil si brýle. Stejně tak Andrew. "Bože! Každý kdo mě zase uvidí se mě bude ptát jen na mé sexy bratry!" utrousila jsem. Já na nich tedy nic sexy nevidím. Jen se snaží předvádět a pak stejně každá bude jen na jednu noc. Bradley sroloval střechu a nastartoval auto. Ještě několikrát šlapal na plyn, aby motor zněl drsněji. "Můžeme už konečně vyjet! řekla jsem a bouchla jsem se do zadního opěradla. Konečně pořádně šlápl na plyn.