Mladá dívka jde poprvé na střední školu. Potkává kamaráda její sestry, se kterou žije od smrti jejich rodičů. Zjistí však, že je to i její učitel a že je gay. Z tohohle důvodu ji nechává její sestra u něj, protože musí odjet kvůli práci. Zůstává ted...
Stála jsem tu snad celou věčnost než Aomine konečně promluvil:
,,Takže mě prakticky miluješ?" zeptal se.
To přemýšlel celou dobu jen nad tímto?? Si ze mě dělá srandu ne?? Zamyslela jsem se. Je možné, že to co říká, může být pravda?? Kdybych to teď odkývala, možná by náš život skončil jako v romantickém filmu. Ne! Tohle je realita!! Ne žádný film! Ale i přes tyhle myšlenky jsem zaváhala.
,,N-Nevím." zašeptala jsem.
,,Tak mi potom vysvětli, proč jsi nás šmírovala, když mě nemiluješ. A taky proč jsi tak červená, kdy se mnou mluvíš a navíc se k tomu ještě klepeš." řekl jako vždy svým klidným hlasem.
Sklopila jsem zrak. Co jsem mu na to měla říct? Najednou vstal a šel ke mě. Neodvážila jsem se mu podívat do očí, když byl u mě tak blízko.
,,Dám ti ještě chvíli čas, ale jestli se nebudeš schopná rozhodnout, další šanci už ti nedám. A teď jdi nahoru do pokoje, dneska do školy nepůjdeš."
Jeho slova, jeho hlas, vůně, vlastně úplně všechno!! Začínala jsem mít to tušení, že ho opravdu miluju. Raději jsem se otočila a zamířila k sobě do pokoje. Byl prázdný, jako vždy. Ne. Nebyl prázdný vždy. Když tu byl se mnou Aomine, byl najednou plný života. Opřela jsem se o dveře a podél nich se sesunula na zem. Zamyslela jsem se. Je tu něco, co by mi potvrzovalo, že ho nemiluju? Ať jsem přemýšlela sebevíc, neviděla jsem důvod, proč bych ho nemohla milovat. Zatřepala jsem hlavou, abych si ji pročistila. Hned na to jsem si lehla do postele a snažila se usnout. To se mi nakonec přeci jen povedlo.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
...
Vzbudilo mě hlazení po vlasech. Ani jsem nemusela otevřít oči a věděla jsem, že je to Aomine. Chytila jsem jeho ruku.
,,Už jsi vzhůru?" zašeptal.
Otevřela jsem oči a podívala se na něj. Určitě čekal na moji odpověď. Sedla jsem si a kývla na znamení, že už jsem opravdu úplně vzhůru.
,,A jak jsi se tedy rozhodla?" zeptal se mě.
Chvíli bylo ticho. Co si to namlouvám, hodně dlouho bylo ticho. Nakonec jsem v sobě sebrala všechnu odvahu, co ve mě zbyla.
,,A-Asi tě m-m-milu-ju." vysoukala jsem ze sebe.
,,Asi nebo určitě?" zašeptal.
,,A-Asi u-určitě." pořád jsem nemohla uklidnit svůj hlas, a tak jsem i nadále koktala.
,,Tak mi to řekni celou větou." řekl tiše.
Nebylo ho skoro ani slyšet.
,,M-milu-ju t-tě." vykoktala jsem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Nastal čas, na který jsem čekal. Už jsi připravená." zašeptal mi sladce do ucha a následně mi ho olízl.
,,Připravená na co?" zeptala jsem se potichu a už ne koktavým hlasem.
,,Na mě."
Nemohla jsem pochopit, co tím myslí. Po chvíli mi to došlo. Při sexu na mě nikdy netlačil. Chce tím tedy říct, že jsem plně připravená si to s ním rozdat v posteli pořádně? V jeho plné síle?
,,Neboj se, když už nebudeš moct, přestanu." řekl.
Tahle slova mě namíchla natolik, že jsem nemohla odmítnout.
,,Sázku příjímám." zašklebila jsem se na něj tak, jak on to dělává na mě.
Jen se mírně usmál a převalil mě na záda. Teď jsme tu ležely a dívali se na sebe a já už jen čekala, až začne noc, na kterou tak dlouho čekal.
