Díl 20-UxMishi

745 36 0
                                    

Už brzy ráno jsem seděla v autě a spala. Jeli jsme na koncert kapely UxMishi, kterou měli z nějakého důvodu všichni rádi. Doslova z ní šílely. Nejdivnější na tom je, že jedu na koncert někoho, o kom vím teprve asi dvanáct hodin. No super. Takže mě táhnou někam pryč, když nejsem ani vyspaná!! Z té noci s Aominem jsem vůbec nespala. Ach jo! Aomine, který seděl vedle mě, si nejspíš všimnul, že mě něco trápí.

,,Co se děje?" zeptal se.

,,No..já jen, že.. jak bych to řekla... no.. já vlastně jedu na koncert někoho, o kom nic nevím." poslední větu jsem skoro šeptala.

,,To nevadí. Midorimo, mohl by jsi jí pustit něco od nich?" zeptal se Aomine.

Midorima nejdřív ohrnul nos nad tím, že po něm Aomine něco chce, ale nakonec něco pustil. Písnička se jmenovala Akane. Nějak mě chytnul její rytmus a já si ji začala broukat. Aomine se nad tím jen usmál a dál sledoval, jak se mi hudba začíná líbit. Písnička dohrála a já se musela usmát. Nemohla jsem pochopit, že se mi něco takového líbí. Normálně bych je poslala do pr*ele, ale nějak se mi to začínalo i líbit. Nikdy jsem si nevšimla, že by tohle Aomine poslouchal. Moje myšlenky se začali vytrácet a já usnula.

...

Vzbudilo mě až třesení celým mým tělem, jak se mě snažili probudit. Zamžourala jsem do světla a vylezla z auta. Ucítila jsem, jak mě Aomine vzal za ruku a vedl do hotelu, ve kterém jsme byli ubytováni. Uslyšela jsem,. jak se spolu baví o tom s kým kdo bude na pokoju. Aomine vzal jeden z klíčů, co jsme dostali, otočil se k nim zády a přešel ke mě.

,,My už to máme vyřešený." řekl Aomine a usmál se.

,,Ne tak rychle." řekl Akashi a Aominemu klíče vzal,,Pokoje mám hned vedle sebe a já bych se rád vyspal. Nepotřebuju ji slyšet." 

Moje koutky úst začali cukat. Kise s Kagamim už se začali usmívat. Nakonec jsme všichni tři vybuchli smíchy.

,,Co je tak vtipného na tom, co jsem řekl?" zeptal se Akashi.

Ani jeden z nás mu to nemohl říct, protože jsme sotva popadali dech na to, aby jsme se smáli znovu a znovu.  Po chvíli, co jsme se uklidnily, jsem ani nevěděla, proč jsem se smála. Když jsem se podívala na ty dva, došlo mi, že to taky neví. 

,,Proč s Tenshi nemůžu být na pokoji?" zeptal se docela ustaraně Aomine,,Nenechám i z jedním z nich." ukázal na ještě tlemící se dvojici.

,,Neboj se, bude na pokoji s Murasakibarem." řekl klidně Akashi.

,,To není o moc lepší

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,To není o moc lepší." zamrmlal Aomine, ale raději už nic nenamlouval.

,,A ty budeš s Kagamim." řekl ještě jako dodatek Akashi.

Aomine chtěl něco namítnout, ale to už mě Murasakibara vzal za zápěstí a vedl k našemu pokoji.

,,Aomine pomoc!" řekla jsem v menším záchvatu smíchu.

Jen na mě blbě civěl, ale já jsem si všimla, jak mu cukají koutky. Musel být na nás docela dost vtipný pohled, zvlášť kvůli naší výšce. Pokoj byl docela dobře zařízený, nebyl tak luxusní, jako Aomineho, ale byl taky pěkný. Bohužel jsem zjistila, že je tady manželská postel!! Já toho Akashiho zabiju! Co to na mě sakra zkouší?! Byla jsem docela unavená a tak první co bylo, spíš byla postel. Zalehla jsem a usnula.

 Zalehla jsem a usnula

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Můj učitel je úchyl!!Kde žijí příběhy. Začni objevovat