Splněné sny

Part.23 Deny?

Pohled Jirky

Spala. Jako malá nevinná holčička. Opatrně jsem jí pohladil po je jí ruce. V Praze bylo kole tří ráno a naše cesta ještě pět hodin potrvá. Vytáhl jsem si z batohu notebook a koukl se na svůj profil na YouTubu. Četl jsme si různé komentáře od svých fanoušků. Některé komentáře mě potěšili a aji na opak některé hejty mě omrzeli. Ale co, ty to komentáře čtu po každé do kola.  Ucítil jsem na sobě něčí pohled. Koukle jsem se vedle sebe a uviděl jsem jí v plné kráse. Akorát vypadala strašně bledě.                  ,,Je ti dobře Deny?" zeptal jsem se jí a ona se pokoušela o úsměv, jenom že se hned chytla za hlavu.        ,, Siiii, au " zasyčela a přitom si držela hlavu.

,,Pššt, počkej dáš si prášek" Hrábl jsem do batohu pro prášek a vodu. Podal jsem jí ho a ona ho zapila.  ,,Ještě si odpočiň nevypadáš vůbec dobře " pohladil jsem jí po tváři a ona se usmála.                                    ,, Mám tě strašně ráda " natáhla ke mě ruko a pohladila mě po rameni.             

,, Já tebe taky, a teďka si odpočiň aby jsi se mnou alspoň došla na hotel " mrknul jsem na ní a pohladil ji po stehně. Kývla jako že souhlasí a zavřela svoje oříškově hnědé oči. Dal jsem jí polibek na tvář, trochu se pousmála. Já jsem se vrátil zpět k YouTubu a k mim fanouškům. 

O dvě hodiny později

Dostříháno, dokoukáno a dočteno... Všechno jsem zvládl asi za dvě hodiny. Zbývali jenom tři hodiny do přistání. Verča furt spala, nedivím se jí kdyby mi takhle taky bylo spal by jsem taky.

Pohled Denči

Pomalu jsem otevřela oči. Ještě furt mě bolela hlava. Jarka měl sluchátka v uších a koukal na nějaká videa. Pohladila jsem ho po rameni. Leknutím nadskočil, koukl se na mě a pousmál se.

,, Je ti líp Deny? " dal mi ruku na stehno a dělal na něm prsty malé spirálky.                                                         ,, No, je to furt stejný, myslím si že i horší" koukla jsem se dolů  na svoje nohy. Jirka se ke mě nahnul, a prsty na mé bradě mi zvednul hlavu. Jemně mě políbil na mích rtech a jeho koutky se roztáhly do širokého úsměvu. Nahnul se ke mě ještě blíž, jeho ruka putovala z mého stehna až k pasu. Ucítila jsem jak něco vedle mě hledá. Najednou jsem uslyšela cvaknutí svého pásu.                                                                 ,, Jirko můžeme si rozepínat pásy? " zeptala jsem se a on se na mě nechápavě koukl.                                     ,, Deny nikdo z nás tu už nemá zapnutý pás " usmál se zavřel ji notebook a ukázal na svůj klín.  Nechápavě jsem se na něj koukla co tím myslí.                                                                                                                  ,, Co koukáš ?! no pojď zamnou " natáhl ke mě ruce. Přemýšlela jsem co mám udělat.                                    ,, Tady můžeme? " jako fakt lepší otázku jsi vymyslet nemohla?! Co jsi teď o tobě bude myslet? štítíš se ho nebo co ?! Veroniko ty jsi fakt blbá.                                                                                                                                    ,, No jasně, a i kdyby nikdo jsi toho nevšimne " mrknul na mě a já jsem se po něm vrhla. V náručí jsem u ležela jako malé mimino. Hladil mě po hlavě, a já jsem měla svojí hlavu zavrtanou v jeho mikině. Pomalu jsem zavírala oči a v jeho náručí jsem usnula.

Pohled Jirky

Usnula byla krásná. Taky se mi chtělo spát tak jsem taky usnul. 

O dvě hodiny později

Ucítil jsem jak se Denča začala nějak vrtět. Vypadala strašně , byla bledá, kruhy pod očima. Pohladil jsem jí po hlavě.                                                                                                                                                                                 ,, Lásko je ti dobře? " Zašeptal jsem jí do ucha a skousl opatrně ušní lalůček. Čekal jsem na její odpověď ale nic.                                                                                                                                                                                 ,, Lásko ? " teď jsem to řekl hlasitěji, ale pořád nic. Začal jsem se bát.                                                                      ,, Lásko ! " to už jsem řekl opravdu na hlas. Pořád nic a to už jsem ale zpanikařil.                                             ,, Záchranka ! " položil jsem Denču na sedadlo a rozběhl jsem se pro pomoc.                                                       ,, Potřebuji pomoc ! Moje přítelkyně  se neprobouzí a nereaguje ! " křičel jsem, ze dveří se vynořila letuška.               

,, Co se děje pane? " řekla. Chytl jsem jí za zápěstí a letěl sní k Denči.                                                                         ,, Moje přítelkyně nereaguje " řekl jsem vyděšeně a ukázal na Denču.                                                                       ,, To snad ne " řekla letuška a někam odběhla. Přiběhl jsem blíž k Denči a silně jí stiskl ruku. Měl jsem slzy na krajíčku.                                                                                                                                                                                 ,, Deny ne to mi nemůžeš udělat " to už jsem nedokázal vydržet a rozbrečel jsem se. Najednou přišly letušky z lékarničkou.

*Snad se nová kapitola bude líbit :3*

                                                             *Vejunta*