Při té neskutečné nudě jsem si všimla, že se snad bude konečně něco dít. A měla jsem pravdu. Liam se postavil a cinkl do skleničky. Jennifer se vedle něho taky postavila a já upírala zrak jen na ně dva. ,,Poprosím o klid, chtěli bychom vám něco říct." Řekl a odkašlal si. ,,Jak jistě víte, jsme s Jennifer už tři roky." Řekl a já se ušklíbla. Tři roky a už se berou? Jsou trapný jak naši prarodiče. Jsem s Mattem stejně dlouho a jsme zasnoubeni, ale víme, že není kam spěchat, takže svatbu zas tak rychle neřešíme. Říkala jsem si v mysli. ,,Ano, je to tak, už jsou to 3 roky, co už strašně moc miluji tuto krásnou, chytrou a hodnou dívku. Už když jsem ji poprvé viděl v nemocnici, když mi ošetřovala zraněné koleno z fotbalu, tak jsem věděl, že to bude ona, ta dívka, kterou si jednou vezmu a budu s ní chtít být do konce života. Nikdy jsem nepoznal nikoho tak skvělého jako ona." Říkal a celou dobu se díval Jenn přímo do očí. Ta chudinka celá zrudla. ,,Tímto bych vám všem chtěl oznámit, že já a Jennifer čekáme dítě." Řekl a celý sál zůstal civět. ,,Cože to říkal?" Šeptla jsem směrem k Zaynovi. ,,Říkal, že bude fotrem, ty vole, on snad neví, kam to má střílet?" Uchechtl se Zayn. Mezitím všichni Liamovi s Jenn všichni gratulovali. ,,Děkuji všem za milá gratulující slova, moc si toho vážíme. Při této příležitosti bych se s vámi chtěl ještě o něco podělit. Jenniny sourozenci bydlí kousek od Londýna, stejně jako zbytek její rodiny a jelikož chceme, aby naše dítě vyrůstalo v úplné rodině, chci vám říct, že jsme koupili byt v Londýně pro moji sestru Carly, aby za námi mohla kdykoliv bez problémů přijet." Dořekl a já myslela, že přestanu dýchat. Chci z Londýna co nejdřív zmizet a ne se sem často vracet. Zamotala se mi z toho všeho hlava a nebyla jsem schopná slova, všichni se na mě tak falešně a závistivě usmívali až jsem sebou švihla o zem.
,,Carly, Carly." Slyšela jsem hlasy a pomalu otevřela oči. ,,Co blázníš?" Zasmál se Liam a já si začala pomalu sedat. ,,Udělalo se mi špatně." Řekla jsem a oni přikývli. Stálo okolo mě asi 20 lidí a já se cítila fakt trapně. ,,Půjdu chvíli na vzduch." Řekla jsem a zvedla se. ,,Já tě doprovodím." Řekl Harry, který už byl taky celkem slušně opilý. ,,Myslím, že to není dobrý nápad, Harry." Řekl Louis a Liam přikývl. ,,Půjdu já." Vynořil se z davu Niall a šel přímo za mnou. Proč zrovna on? Vždyť jsem mu přeci byla vždycky doslova u zadku. Zlomil mi kdysi srdce. Došli jsme až k nějakému zahradnímu altánku a sedli jsme si na lavičku. ,,Dáš si ?" Zeptal se Niall a podával mi ze saka krabičku cigaret. ,,Ráda." Mírně jsem se pousmála a váhla cigaretu. ,,Promiň za včerejšek." Prohlásil do úplného ticha a já se na něj podívala. ,,To nic." Šeptla jsem a sklonila hlavu. ,,Víš, neber si to špatně, ale prostě se mi pořád vrací vzpomínky na dobu, kdys tu byla naposled. Není to pro mě lehký. " Řekl a já souhlasně přikývla. ,,Můžeš být naprosto klidnej, odjedu co nejdřív, až se vyspím z kocoviny." Řekla jsem a on se zasmál. ,,Kvůli mě odjíždět nemusíš, jsem rád, že jsi tu, rád tě tu vidím. Nepřipadám si tu alespoň jako jedinej blbě. Navíc tu očividně teď budeš mnohem častěji." Zasmál se a já se ušklíbla. Zároveň s tím mi zakručelo v břiše. ,,Máš hlad?" Zeptal se Niall a já přikývla. ,,Copak to snad šlo jíst? Ani můj pes by to nežral." Řekla jsem a nenápadně jsem se podívala za něj na nedalekou hospůdku. ,,Myslíš na to samý, co já?" Řekl a usmál se. ,,Myslím, že jo." Dořekla jsem a okamžitě vstala.
,,Jak ses vlastně měla celý ty čtyři roky?" Zeptal se a já si povzdychla. ,,Dodělala jsem školu a teď pracuju ve školce, můžu říct, že jsem spokojená." Řekla jsem a on se pousmál. ,,Co ty?" Zeptala jsem se ho a on se zamračil. ,,U mě už se nic nezměnilo, pořád děláme s klukama na hudbě, ovšem mě už to nebaví, už pro mě nemá hudba takovej smysl jako dřív, příjdu si totálně bez energie." Řekl a já souhlasně přikývla. ,,Vždycky může být líp." Pousmála jsem se a letmo ho pohladila po ruce. On moji ruku ale chytil. V tu chvíli se mi zastavil dech. ,,Ty to nechápeš, Carly. Já nic jiného než zpívat hrát a dělat ze sebe šaška neumím, živí mě to už od šestnácti. Neumím nic jinýho." Řekl a já jenom pokroutila hlavou. Konečně jsem mohla trochu vydechnout. ,,Vždycky dokážeš snít svoje sny, pokud se o to budeš snažit." Mírně se usmál a pustil moji ruku. ,,To si moc nemyslím, vidíš všechno strašně pozitivně." Řekl a pokračoval dál ve svém jídle.
,,Kde jste byli vy dva?" Zeptal se Zayn a překřížil si ruce. Já si omylem nahlas krkla. Rychle jsem si dala ruku před pusu. ,,Pardon." Řekla jsem omluvně. ,,Vy jste se byli někde najíst." Křikl hlasitě Louis a všichni na nás pohlédli. ,,Psst." Zašeptal Niall a zamračil se. ,,Vy jste teda kamarádi, když jste nás ani nevzali sebou." Naštval se Zayn a otočil se na odchod. Louis ho zamračeně následovat. ,,A proč je taky nenapadlo nenápadně se vypařit?" Zasmála jsem se zaraženě a Niall jenom mykl rameny. Když jsme přišli za ostatními, tak už se tancovalo. Byl to takový hezký plac, kam postavili stolečky ze židlemi a hrála kapela. ,,Smím prosit?" Zeptal se Niall a já se pousmála. ,,A ty to umíš?" Uchechtla jsem se a on povýšenecky zvedl hlavu. ,,No dovol, já jsem Niall Horan, nejlepší tanečník na světě." Řekl a já se zasmála. ,,Ale já tě možná trošku pošlapu." Řekla jsem a on mě za ruku odvedl na taneční parket.
3 Hodiny ráno
Je už ráno a začíná se to tu vyprazdňovat. My s Niallem jsme pořád na tanečním parketě. Často chodíme na panáka a potom se vždycky vracíme na parket. Dlouho jsem se tak nebavila. S Mattem se moc nezasmějeme. ,,Barmanéé, další rundu." Řval Niall už z parketu. Barman už je pro nás měl samozřejmě připravené. ,,Už né, Nialle." Křikla jsem, aby mě slyšel přes hluk kapely. ,,Ale jo, do 24. nožičky. Nedělej, že už nemůžeš, Paynová." Smál se a vrazil mi do ruky dalšího velkého panáka. ,,Jsi prase, Horane." Uchechtla jsem se a kopla to do sebe. ,,Blé." Zaksichtila jsem se a dala si ruku před pusu. ,,Asi se půjdu projít." Řekla jsem a on mě pohladil po zádech. ,,Půjdu s tebou, můžeme se projít směrem k jezeru." Řekl a já přikývla. Vedl mě pomalu neznámou cestou a já měla radost. Je mi s ním vážně moc fajn a když si to přiznám i když jsem opilá, tak to platí dvojnásobně. ,,Tak jsme tu." Řekl Niall a ukázal mi nádherné místo, kde bylo světlo jen díky svitu měsíce. Popošla jsem blíž a sedla si do trávy. ,,Je tu krásně." Řekla jsem a pořád se dívala na výhled před sebe. ,,Už je ti líp?" Zeptal se a já přikývla. ,,Můžu mít otázku, Carly?" Zeptal se tichým hlasem a já se na něj podívala. ,,To je jasný, podívej." Řekla jsem a bála se, co řekne. ,,Vážně jsi mě kdysi tolik milovala, že jsi kvůli tomu radši odjela?" Zeptal se a já si povzdychla. ,,Nialle, já se o tom nechci bavit." Řekla jsem a otočila svůj pohled. On mi ale vzal obličej do dlaní, abych se na něj znovu podívala. ,,Ano, nebo ne?" Zeptal se šeptem. ,,Ano." Řekla jsem a on sklopil pohled. ,,A ty mě?" Zeptala jsem se a on rychle zvedl hlavu. Hlasitě polknul. ,,Já tě nikdy milovat nepřestal." Zašeptal a jeho rty se přitiskly na ty mé. Pár minut po tom jsme už leželi oba nazí v trávě a milovali se při svitu měsíce.
Milujete mě? :D Já jsem vám to sem prostě musela dát :D Teď mám na vás jenom maličkou prosbu a to je, že aby byla další část, tak tu musí bejt 30 komentářů, chci znát úplně všechny vaše názory a pocity z týhle části. Pěkně jsem vám zamotala hlavu, viďte? :D
