Broken [CZ - Luke Hemmings]

13.

I když jsem předchozí den skoro celý prospala, později večer jsem znovu usnula a spala celou noc. Takový spánek jsem už dlouho neměla, konečně jsem se cítila odpočatěji, i když mě pořád bolela hlava a břicho.

Možná bych spala ještě o pár hodin víc, kdyby mě nevzbudil pípající mobil, který ty zvuky vydával co patnáct vteřin.

S povzdechem jsem se posadila, ruce dala do vzduchu, abych se pořádně protáhla, a pak jsem se neochotně natáhla pro mobil, na který mi zrovna znovu přišla zpráva. Celkově mi jich přišlo dvanáct. Proboha...

Luke: uvarim ti polivku

Luke: ja vlastne nevim jak se vari polivka

Luke: nevis jak se vari polivka?

Luke: asi ti tu polivku neuvarim

Luke: jakou mas rada cokoladu?

Luke: cokoladu asi jeste nemuzes ze? to nevadi stejne bys byla tlusta

Luke: mas to modre pyzamo

Luke: proc me ignorujes, bavi te to?

Luke: za chvili tam budu, jestli mi neotevres, vykopnu dvere

Luke: se se mnou nebavis, protoze jsem ti rekl, ze mas pekny zadek, ze?

Luke: no dobre no, mas ho uplne hnusny, je fujky blujky

Luke: uz se se mnou bavis?

Když jsem si je všechny přečetla, začala jsem nevěřícně kroutit hlavou a začala se smát. Ten kluk byl prostě neuvěřitelný. Proč mi to dělal?

Eleanor: Dobré ráno. :)

Luke: jezis ja zapomnel na hacky carky a smajliky, promin

Luke: Dobré ráno, jsem na cestě k tobě! :)

Luke: ne jak tak proste nemuzu psat, to nejsem ja

Převrátila jsem nad tím oči a znovu se zasmála. Nechápala jsem, jak tenhle člověk nemohl mít více kamarádů než mě a Caluma, vždyť byl naprosto skvělý. Mohl za to určitě Luke sám, jemu tolik přátel vyhovovalo, víc jich nechtěl a asi ani nepotřeboval.

Eleanor: Čekám na tebe. :)

Když jsem mu tu zprávu odeslala, vstala jsem z postele a namířila si to do koupelny, abych ze sebe trochu udělala člověka.

Zvonek začal zvonit zrovna tehdy, když jsem si česala vlasy. Trošku rychlejším krokem jsem se vydala k hlavním dveřím i s hřebenem v ruce.

Pak, když jsem tam došla, jsem zmáčkla tlačítko, pomocí kterého se otevřely spodní dveře, a čekala, až se Luke objeví u našeho bytu. Mezitím jsem si dočesávala vlasy, které do té doby byly hodně rozcuchané. Když jsem byla hotová, hřeben jsem pohodila stranou s tím, že si ho někdy uklidím. Někdy.

"Eleanor?" uslyšela jsem říct Luka za dveřmi, u kterých jsem stála. Také jsem uslyšela tiché zaklepání. Já jsem se totiž rozhodla, že ho trochu potrápím a jen tak mu neotevřu.

"Luku?" ozvala jsem se já a snažila se zadržet smích.

"Otevřeš mi?" zeptal se pak. Poznala jsem, že se také usmíval. Dávalo mi to hodně práce nechat ty dveře zavřené, jelikož jsem ho už opravdu chtěla vidět. Hlavně tedy ten jeho smích.

"Hm...nevím. Znáš heslo?" zeptala jsem se a opřela se o ty dveře. Rukou jsem si zakryla pusu, protože jsem tušila, že se každou vteřinou rozesměju na celý barák.