Red Stiles

Bylo nebylo, žil v jedné malé chaloupce chlapec jménem Stiles. Žil se svým otcem. Ten byl kapitán místní policie. Stiles často nosíval červenou mikinu s kapucí, tak mu místní začali přezdívat Red Stiles, podle knížky Červená Karkulka (Red Hood). Moc se mu to ze začátku nelíbilo, ale časem si na to oslovení zvykl.

Jednou z rána ho otec poslal, aby donesl košík s koláčem babičce. Jako obvykle, když šel přes les, si vzal s sebou basebalovou pálku. Byla to taková jeho obrana. Ale zatím se nestalo, že ji musel použít. Až do dnes.Šel cestičkou, která byla vyšlapaná v lese. Na sobě měl svoji mikinu a v jedné ruce nesl proutěný košík s jídlem. Jídlo babičce samozřejmě dovážela pečovatelská služba, ale sem tam jí Stiles donesl domácí koláč. V další ruce basebalovou pálku. Chtěl mít jistotu, že ji rychle použije.Byl zrovna uprostřed temného lesa, když uslyšel zavrčení. Zastavil se, sevřel v ruce pálku a podíval se okolo. Nikdy nic neviděl. Pokrčil rameny a šel dál. Po pár desítkách metrů znovu něco zaslechl. Jako by ho něco sledovalo. Když bylo chvíli ticho, chtěl jít dál. Ale sotva udělal jeden krok, z keře napravo se ozvalo vrčení. Znělo to jako vlčí.Po chvíli to přestalo. Tak jsem zkusil další krok, ale zavrčelo to ještě hlasitěji. Opatrně položil košík na zem a oběma rukama sevřel pálku. "Vylez," zavolal Stiles a díval se do keře. Něco tam bylo. Po chvilce z keře vylezl velký černý vlk s modrýma očima. Díval se na Stilese, jako by ho znal. Stiles pohnul pálkou nahoru, připraven se rozpřáhnout, když v tom vlk zavrčel.Vlk mu nechtěl ublížit. Jenom ho hlídal. Hlídal ho už delší dobu. Kam jdeš? Zeptal se vlk myšlenkou. Stiles při tom sebou trhl. Vlk mu mluví do hlavy? "To ty?" zeptal se opatrně Stiles. Vlk pohnul hlavou tak, že to vypadalo, že přikývl. Co to neseš? Pokračoval vlk ve zpovídání."K-košík pro babičku," odpověděl trhaně Stiles. Pořád si nemohl zvyknout, že mu vlk mluví do hlavy. A co je v tom košíčku? Vyptává se dál vlk a začal se ke Stilesovi přibližovat. Byl trochu zvědavý a měl hlad. Pomalu si lehnul a plazil se ke košíčku. Ta vůně ho lákala.Stiles sledoval, jak se vlk přibližuje ke košíku. To ho fascinuje obyčejný koláč? "Nic tam není," odpověděl na otázku a nohou posunul košík k sobě. Když se košík vzdálil z vlkovi blízkosti, začal vrčet. Nechtěl přijít o tu vůni.Co máš v tom košíčku? Zeptal se znovu a znovu se ke košíčku přiblížil. Stiles znovu nohou posunul košík a ruce s basebalkou dal nad hlavu. Vlk znovu zavrčel, tentokrát už hlasitěji a znovu se připlížil. Stiles na tohle čekal a basebalovou pálkou praštil vlka přes hlavu. Pálka se v půlce zlomila. "A jéje," zašeptal. Podíval se na vlka. Ten sice trošku omráčený, ale pořád je při vědomý.Vlk se zvedl na všechny čtyři, takže byl Stilesovi do půlky těla, ale i tak to byl velký vlk. Vycenil zuby a začal vrčet. Dej sem ten košíček! Zařval ve Stilesově hlavě, takže si Stiles musel ucpat uši. Přitom upustil košík. Vlk už po něm chmatal ťapkou, ale Stiles ho hned sebral a začal utíkat. Vrať se! Zařval znovu vlk.Stiles utíkal jako o život. Když si myslel, že ho vlk nepronásleduje, zastavil se a snažil popadnout dech. Skryl se za kmenem stromu, takže ho teoreticky nemohl vidět. Zlomil jsem si pálku, jsem bez ochrany, říkal si Stiles zoufale. Ta pálka byla jeho pojistka, že se z lesa vrátí. Měl poslechnout tátu a vzít si zbraň.Když se konečně dostal k babičce Lydii, myslel, že umřel. Po cestě se mu zdálo, že ho vlk sleduje, takže si uběhal nohy, jako nikdy v životě. Začal pomalu zase dýchat. Zaklepal na dveře a čekal. Otevřít mu přišla starší dáma v zástěře. Babička Lydia."Stilesi, zlatíčko, pojď dovnitř," pobízela ho dál. Otevřela dveře dokořán, aby mohl projít. "A kde máš pálku?" Ta si všimne všeho. Je to dáma v letech, jídlo jí dováží služba, ale na stařešinku jí to pořád rychle myslí."No, zlomil jsem si ji," řekl Stiles. Položil košík na stůl v kuchyni. Potom babičce všechno řekl. Jak šel lesem. Jak vlk na něho vrčel. Jak vlk chtěl košíček. Jak mu vlk mluvil do hlavy. A jak si Stiles o něho zlomil pálku. Jak si myslel, že ho sleduje, takže nakonec k ní doběhl.Babička nadšeně poslouchala. Konečně nějaké dobrodružství, pomyslí si. Pořád sedí doma u televize a sleduje seriály nebo plete. Už si zvládla uplést několik svetrů plus věci na zimu. "Myslíš, že bude vlk ještě venku?" zeptá se nadšeně. Odejde z kuchyně a jde ke dveřím. Otevře je dokořán a vykoukne z nich."Ah, nic tu není," řekne smutně. Ještě jednou se nadějně rozhlédne. Už chce zalézt zpátky dovnitř, když v křoví nalevo něco křupne. Po chvíli vyjde vlk z lesa a zastaví se pár metrů před babičkou Lydií. "Vlčku. Na, či či či," podá mu ruku, jako by se chtěla seznámit.No, čichat k ní nebudu. Odpoví ji myšlenkou vlk a odvrátí hlavu. Lydia ucukne rukou a překvapeně hledí na vlka. Stiles měl pravdu. Opravdu mluví myšlenkami. "Stilesi," křikne na něho, aby vyšel ven. Po chvíli se Stiles objeví ve dveřích s kouskem koláče v ruce. Ten mu vypadne, když vlka zahlédne.Vlk si všimne Stilese, který se pomalu přesouvá k babičce, a potom i koláče na zemi. Přejde k němu a celý kousek na zemi slízne jako polevu. Dobré, pochválí vlk uvnitř Stilesovi hlavy. Dívá se na něj intenzivním pohledem."Babi, je tu poblíž nějaký myslivec?" zeptá se šeptem Stiles. Nějak se mu nelíbí, jak se na něho vlk dívá. Někoho mu tím připomíná, ale koho? "Myslivec? Leda Peter. Mám mu zavolat?" vytáhne mobil (ano i babička má mobil) a vytáčí Peterovo číslo. Ten se okamžitě ohlásí. Lydia mu všechno vysvětlí a Peter odpoví, že tam bude do 5 minut."Za chvíli tu bude. Chutnal ti koláč, vlčku?" zeptá se Lydia. Nějak si toho vlka oblíbila. Sice ho zná asi jenom 4 minuty, ale i tak se jí zamlouval. Zdálo se jí, že vlk přikývl na její otázku. "Můžeme si ho nechat?" zeptá se Stilese.Stiles se na ni dívá, jestli se náhodou nezbláznila. "Nechat si ho?" zeptá se zaskočeně. Lydia nadšeně přikývne. Podívá se na něho a pak na vlka. "Vždyť potřebuje rodinu, řekni," naznačí vlkovi. Ten uhne pohledem.Nepotřebuji rodinu. Řekne oběma do hlavy. Nepotřebuje, ale chce rodinu, ale to je vedlejší. Nikdy si ho nikdo nenechá. A jestli ano, tak to bude opravdový zázrak. Babička se usměje a zkouší jít blíž k vlkovi. Ten vycení zuby. Nechce, aby se přibližovala. Už tak se mu líbí. Stiles ji zatáhne zpátky."Tak co je to tady?" zjeví se odnikud myslivec Peter. Má na sobě hnědý myslivecký klobouk a dvě pušky. Jednu drží v ruce a druhou má za zády. "Tak to je on?" Ukáže puškou na vlka. "Pěkný," zhodnotí ho a namíří na ni zbraň. "Bude se hezky vyjímat vedle mého gauče," dopoví a už chce střílet.Stilesovi se to nelíbí. Když na něho Peter zamíří, už to nevydrží. "Pozor, vlku," zakřičí. Vlk uhne bokem a pak se podívá na Stilese. Dereku. Odpoví a Stiles sebou trhne. Derek? Jediného člověka, kterého zná, je Derek Hale. "Dereku?" zeptá se opatrně Stiles. Vlk přikývne. To není možné, pomyslí si Stiles.Derek ho už dlouho sledoval. Stiles se mu zalíbil a chtěl být s ním. Ale nevěděl, jak mu to říct. Proto ho sledoval, když šel sem. Chtěl ho hlídat, ne ublížit. A navíc, ten koláč, co upekl, ho velice lákal. Chtěl být se Stilesem rodina."Sakra," zavrčí Peter a znovu si nabije. Znovu zamíří, ale Derek opět uskočí. Přeběhne ke Stilesovi a vycení na Petera zuby. "Skoro to vypadá, že tě chce chránit, kluku," prohodí myslivec a znovu zamíří. Derek stáhne Stilese bokem, zrovna když Peter vystřelí.Tak to teda ne. Zařve Peterovi vlk do hlavy. Peter sebou trhne a zacpe si uši. "Co to, do háje, bylo?" zeptá se zmateně, když přestane vlk řvát. "Tak se dorozumívá," odpoví poklidně Lydia."Tak toho si nezabiju. Toho pěkně prodám. Budu mít aspoň na zaplacení dluhů," odpoví a přemění si pušky .V té druhé je uspávadlo, které by skolilo i medvěda. Namíří ji na vlka, a zamíří, když tu Derek vyběhne a strhne Petera na zem. Postaví se na něho a vycení zuby. Žádné střílení! Dívá se mu do očí.Peter stěží dýchá. Vlk stojí přímo na břichu. Sakra, ten musí vážit tunu, pomyslí si. "Dereku, nech ho," zavelí Stiles. Dívá se na vlka. Derek otočí k němu hlavu a podívá se na něho. Chtěl ti ublížit.Stiles jde pomalu k němu. "Ale vidíš, že jsem celý. A navíc chtěl ublížit tobě ne mě," usměje se na něho. Dojde k němu, položí mu ruku na hlavu a začne ho drbat. Derekovi se to tak líbí, že sejde z Petera a následuje Stilese bokem.To je příjemné. Zavrní Derek ve Stilesově mysli. Stiles se pro sebe usměje. Podrbá ho ještě trošku na uších a pak na bradě. Vlk začíná příst jako kočka. Je mu to velmi příjemné. Sedne si na zadek a nakloní hlavu blíž ke Stilesovi. Ještě chvíli ho bude drbat a vyplázne jazyk, jak je mu to příjemné.Peter se mezitím zvedne do sedu a natáhne se pro pušku s uspávadlem, když mu ji někdo odkopne stranou. Myslivec se podívá nahoru a najde tam svoji první pušku namířenou na jeho hlavu. "Ať tě to ani nenapadne," řekne s úsměvem babička Lydia. Peter na ni šokovaně hledí.Derek se naštvaně podívá na Petera a pak se zase věnuje Stilesovi. Panebože, pomyslí si Stiles, co já to dělám? Před každým vlkem se má utíkat a ne ho drbat na hlavě. Zavrtí hlavou. Nějak si ale nedokáže představit, že by to bylo jinak. Nějak mu je Derek blízký. Ale proč? Vždyť ho zná jenom od vidění.Vlk se na něho podívá, jako by věděl na co myslí. Trochu zakňučí, jako by chtěl říct, že o tom nemá přemýšlet. Stiles si k němu klekne a podívá se mu do očí. "Proč ty?" zašeptá nechápavě. Protože jsme si souzeni. Odpoví mu myšlenkou. Stiles vykulí oči v údivu.Lydia se s láskou v očích na ně dívá. Je na čase, aby si byl taky šťastný, Stilesi, pomyslí si s úsměvem. Peter mezitím zmizel. Oni si toho nevšimli. Vyplíží se z rohu domu v ruce má pušku. Ale není v ní uspávadlo, ale normální náboj. Zamíří na vlka, ale mušku mu blokuje Stiles. Pokrčí rameny a zamíří. Půjde to přes něj.

Derek si všimne Petera, vystrčí zuby a rozběhne se proti němu. Než Peter stihne vystřelit, tak mu ji vlk odhodí stranou a svalí ho na podlahu. Vycení zuby. Tohle už si přehnal. A zakousne se mu do krku.

Stiles to s hrůzou pozoruje. Lydia v poklidu dojde do domu a nachystá Derekovi umyvadlo a oblečení. "Dereku," zavolá na něho. Vlk seskočí z mrtvého těla a dojde v poklidu do domu za Lydií. Ta ho nechá v koupelně samotného a dojde za Stielsem."O-on právě zabil..." nedořekne to. Lydia k němu přistoupí a pomůže mu na nohy. "Je to tak lepší. Jeho žena Kate zabila celou Derekovu rodinu. Musel být za to potrestán," řekne tvrdým hlasem. "Ale neboj, tobě Derek neublíží. Jste si souzeni," usměje se a otočí ho k domu.Z domu právě vyšel Derek. Jako člověk. Umytý a oblečený. Má na sobě černé kalhoty a tmavě hnědé tričko, které mu rýsuje svali. Stiles z něho nemůže spustit oči. Derek k němu přijde a usměje se. Lydia vezme Stilesovi ruce a podá je Derekovi. "Buďte spolu šťastní," usměje se a jde zpátky do domu. Všechno zlé, je pro něco dobré.Babička Lydia, známá po městěčku jako bláznivá stará bába, předurčila šťastný konec pro Stilese a Dereka. A jak s tím životem naloží oni, to záleží na nic. Ona už svou práci udělala.A Derek a Stiles? Po dlouhé debatě nakonec Stiles představil Dereka svému otci. Ten to bral s poklidem a úsměvem. Přivítal Dereka do rodiny, jako by už tam byl dávno. A ti dva žili spolu šťastně až na věky. V městečku to byl celkem známý pár.A pokud jde o tu přeměnu ve vlka, Derek souhlasil, že se tam bude přeměňovat jenom v lese. Navíc mu vyhovuje být se Stilesem jako člověk. Tak ho může obejmout a držet u sebe. Věčně.

- Konec -