ROSE 2

Mrk

"Vstávej." Šeptal mi do ucha a hladil mě po boku, zatímco já se jen spokojeně usmála.

"Notak, dělej. Musíme do školy." Zasmál se a začal mi prstem šťouchat do tváře.

"Vypni se." Zamumlala jsem a plácla dlaň na jeho obličej.

"Mám tvůj malíček v nose." Zabručel mi do dlaně a následně ji olízl. To mě probralo.

"Fůůj." Začala jsem se smát a vylítla jsem z postele.

"Ale prosím tebe." Smál se a pevně mě objal.

"Slízni si toho holuba." Dala jsem mu onen malíček do pusy. Rychle ode mě odskočil a zaběhl do koupelny vypláchnout si pusu.

"Fůůj. Prase!" Zakřičel mezi smíchem.

"Vypláchnul sis tu pusu pořádně?" Zasmála jsem se, když vyplivl ústní vodu do umyvadla. Přikývl a zamračil se na mě.

S úsměvem jsem se mu zavěsila za krk a dlouze jsem ho políbila. Byly to ty nejúžasnější polibky v mém životě.

"Mazej se oblíknout." Lehce mě plácl přes zadek a vyhnal mě z MOJÍ koupelny.

Do školy jsme přišli ruku v ruce, pustili jsme se až když zazvonilo na hodinu, kterou jsme bohužel neměli společně.

Čmárala jsem si Dylanovo jméno po celém sešitě, jako většina zamilovaných puberťaček a úplně jsem ignorovala učitelův výklad.

"Slečno Johnsonová?" 

"Ano pane učiteli?" Zvedla jsem k němu hlavu.

"Dojděte, prosím, do vedlejší třídy pro chlapce, kteří organizují školní focení." 

Přikývla jsem a usmála jsem se, protože jsem věděla, že mezi ně patří i Dyl. Zvedla jsem se ze židle a zamířila jsem ke třídě, do které před pár minutami zalezl Dylan. 

Zaklepala jsem a vyčkala na tiché dále, které se ozvalo učitelčiným hlasem.

"Dobrý den, paní učitelko. Pan učitel Barton mě posílá pro organizátory školního focení." Mile jsem se na ni usmála i přes fakt, že jí nemám zrovna v lásce.

"Dobře. Chlapci?" Koukla se do třídy, stejně jako já.

Můj pohled se zastavil na zvednuté ruce kluka, jehož jméno zdobí celý můj sešit dějepisu. Mrkl na mě a pohled zaměřil na učitelku.

"Pane Blacku, vy to organizujete sám?" Pozvedla učitelka obočí a rozhlédla se po třídě.

"Ne, ale můj parťák dneska chybí." Promluvil Dylan a učitelka mu kývnutím hlavy naznačila, aby šel.

Jen co se zavřely dveře, objal mě a lehce mě políbil.

"Kdy se bude ono focení konati, pane organizátore?" Zasmála jsem se a v jeho objetí pomalu couvala ke své třídě.

"Nevím přesně, asi příští týden." 

Společně jsme vešli do třídy a nakonec jsme se stejně neviděli moc dlouho, protože já si musela jít sednout a Dyl šel s učitelem do kabinetu.

Uchopila jsem svou propisku s potisky růží a začala znovu vykreslovat jméno mého přítele po svém sešitě.