Esirdeep

Radost a smutek

Znáte ten pocit, kdy jste šťastní, ale zároveň nehorázně smutní?

Ten pocit, když víte, že jste smutní, ale chete být šťastní? Ten pocit, když smutek převládá radost ale nechcete?

Víte, já, jakožto sama osobnost budu mít v životě dost problémů. A minimálně 10 let budu mít. Protože jsem člověk, který si jde za svým, občas až fanaticky. Člověk, který řekne upřímný názor komukoli, bez ohledu na to, zda ho zná nebo ne. Zda vím, jaký ten člověk je nebo ne. Bez ohledu na to, zda je to rodič, učitel, ředitelka, zda je to moje blízká osoba nebo můj přítel/pčítelkyně. Nemám problém s tím, říct mu, jaký na to mám názor.

Dnes jsem seděla u psychologa. Jako každý týden. U školního psychologa. Máme psycholožku. Celkem fajn osoba, a i když se říká, že psychologové bývají takový.. no prostě jiní, si s ní v podstatě rozumím a povahou je mi dost ale dost podobná. A hlavně v té upřímnosti.

Ona mě donutila se zamyslet. Vlastně nad vším. Nad svým životem, nad svými problémi, nad svými vztahy s ostatními lidmi. Nad vztahem mezi mnou a mým bratrem. Vlastně nad vztahy obecně.

Šikana.

Jo, šikanují mě. Nevím proč si vybrali zrovna mně. Je pravda, že k nám propadl jeden kluk, kterýmě nyní šikanuje a šikanoval mě i dřív. Ale on to dělá, aby si ho lidi všimli. Prostě aby byl ten první aby na něj lidi dívali aby ho okřikovali. A proto šikanuje mě. To je logické, co?

Jsem smutná. Jsem smutná už asi 2 měsíce, i když mám radost. Bohužel nevím, jak se toho zbavit a celkem mě to štve, protože jsem na lidi, které mám ráda nepříjemná a pak to všechno kazí a oni sami mi nadavájí že mám hnusnou náladu.

Vím, že je tohle divné od 14-ti leté dívky. Ale já to tak cítím, a stejně jsou sepsané jenom to, co cítím.
Někdy si říkám, zda to oponování a to držení se dál má vůbec smysl. Jestli jsem fakt jiná, jak mi to říká většina učitelů a psychologů. Jestli mám podle šk. psycholožky nádhernou osobnost, která se vyvine ještě do hezčí, protože vím, co dělat a jak zacházet s lidmi i když si to nemyslím. Chce, abych si věřila, jenže.. to neumím.

Nemám důvod.