Egoista a Workoholička (Tom Hiddleston FF)

Domov

...Předem se omlouvám za kratší díl.

Člověk si neváží věcí (lidí) dokud je neztratí
_________________________________

Londýn

Už měsíc jsem doma. Sama, teda skoro sama. Mark mě to totiž často navštěvuje a výdáme se i v jeho pobočce co je v Londýně.

Premiérou filmu Avengerous jsem dokončila svůj pracovní vztah s filmovým štábem, tudíž jsem bez práce, tak jsem mohla v pohodě pro něj dělat.

Téměř vůbec jsem neměla čas na Toma myslet. Mark byl tak laskavý, že prací na mou hlavu vůbec nešetřil a tak si pan Hiddleston může políbit svůj ctěný zadek, když dá na něčí pověry a tím odvrhne od sebe osobu, která ho skutečně milovala. Tohle mi vrtalo hlavou celý týden, pak se ve mě něco zlomilo.

Už jsem se tím nezaobírala, ale chodila jsem jako tělo bez duše a ani moc jsem nejedla. Mark si o mě dělá starosti, protože jsem byla vyhublá, ale já ho uklidňovala, že jsem zcela v pořádku. Mám pocit, že jsem nelhala jen jemu, ale i sama sobě. Byla jsem hodně utahaná. Málo spala a když jsem usla trápily mě noční můry.

Před třemi dny přišel v podvečer ke mě domů Mark.

"Co tu děláš?" zeptala jsem se ho.

"Zbal si věci, půjdeš ke mě." nařídí mi.

"Ale proč? Já se umím o sebe postarat sama." hrdě mu řeknu.

" O tomhle s tebou nebudu diskutovat." stojí si za svým.

"Já, nikam, nejdu." stojím si taky za svým.

"Jak myslíš, nešlo to po dobrém, tak to půjde po zlém." přijde ke mě a přehodí si moje tělo přes rameno.

"Půst mě!" křičím a kopu nohama, ale protože je moje tělo slabé, tak se rychle unavím.

Odnese mě do auta. Celou cestu mlčíme, trochu se na něj zlobím. Ukáže mi můj pokoj.

"Em, myslím to s tebou dobře." sedne si ke mě na postel.

"Já vím." moje zlost na něj opadne.

"Uděláš všechno co ti řeknu?" ptá se

Jen přikývnu. Budu žít dál, ale jak to mám zvládnout bez něho?
Mark mi pomůže, zachrání mě před mnou samotnou.

Tom (druhý den po odchodu Carly)

Možná jsem se unáhlil. Měl jsem si ji přece jen vyslechnout. Ne, udělal jsem dobře. Nejdříve jsem si myslel, že ty emaily co mi chodily a snažily se mne přesvědčit, že je mi nevěrná jsou jen nepodložené bláboly. Ale jak mi přišli ty fotky, kde je s tím mužem s kterým si očividně rozumí, rozčílilo mě to. Chtěl jsem toho může zabít, nikdo neměl mít právo na ni, jen já. Měla být jen má, ale když nemůže být moje, nepotřebují ji vidět každý den jak je šťastná s někým jiným než semnou. To by mě zabíjelo.

Carly

Už po třech dnech jsem se začala cítit líp. Pravidelně jsem jedla a moje tělo začalo opět sílit i moje mysl začala mít svou vůli. Nebýt Marka asi bych byla kost a kůže. Po dvou týdnech mi dovolil jít dokonce domů. Už jsem potřebovala chvilku kdy budu sama, ne že by mi vadila Markova společnost, ale někdy by měl být člověk sám se sebou.

Teď sedím u svého stolu a v podstatě čumím do prázdná.

Před sebou má poštu, která mi chodila, když jsem nebyla doma. Většinou jde jen o účty, ale najdu i jeden velmy zajímavý dopis. Obálka je z velmy kvalitního papíru. Na přední straně je zlatým písmem napsáno: Carly Sloanová. Obálku otevřu nožem na dopisy. Ve vnitřní jsou dva papíry, jeden větší a jeden menší. Do ruky si vezmu ten větší.

Pan Adrian Johansson a slečna Sarah Smithová
Vám oznamují že se rozhodli vstoupit do svazku manželského a tím to dopisem Vás slečno Sloanová a vašeho přítele pana Hiddlestona, zveme na svatební obřad, který se uskuteční 8.8. na Hawaii.

Mám velkou radost, že se můj bráška bude ženit.

Překvapuje mě, že je tam napsaný i on. Ale určitě jemu pozvánku neposlaly a tak tam určitě nebude a já budu mít klid. A když se budou ptát proč tam není semnou, tak se z toho nějak vykecám a vymyslím nějakou lež, proč nemohl přijít. Odechnu si.

Z lehkostí si přečtu menší papírek.

Nevěděl jsem Květinko, kdy se vrátíš do Anglie a tak jsem poslal tuhle pozvánku i Tomovi domů.

Adrian

Do prázdného bytu zakleju. "Kurva!"

Doufám, že vás tahle story stále baví.