III.

26 4 2
                                    

Z pohledu Boba

Je noc. Okolo 1 hodiny ráno. Vstal jsem a šel jsem do sklepa pro potravu pro koně. Když jsem otvíral dveře, podíval jsem se na Fredyho. Tvrdě spal. Nebo tak aspoň vypadal.
Vydal jsem se do stáje. Zapl jsem lampičku a koně jemně zafrkali na pozdrav. Všem jsem dal najíst a zastavil jsem se u Tary. Nejedla. Stála a dívala se na staré sedlo v rohu stáje. Asi se chtěla proběhnout. S cvaknutím jsem otevřel box. ,,Bohužel nevím, jak se sedlo na koně dává a tak pojedeme bez sedla." Po pěti minutovém padání jsem se konečně vydrápal na Taru. Ještě jsem zhasl lampičku a vydali jsme se před stáj...

--------
Tak co říkáte na tento příběh? Děkuji za každé votes a komenty ;)
S láskou
@cliffordbabys

My horse TaraKde žijí příběhy. Začni objevovat