Kapitola první: Oh no,he's hot

40 3 2
                                    

Dobře. Takže, Rhys si musel přiznat,že jeho profesor byl,no.....přitažlivý. O bože, vážně si tohle teď říkal? Vážně si přiznával, že jeho učitel robotiky byl atraktivní? Že je tímto starším mužem přitahován?

Do prdele. To je přesně to,co právě říkal. Tedy,alespoň pro sebe. Bůh ví, že by se o tom neodvážil zmínit nahlas. A vůbec,nebylo to poprvé, co Rhys objevil, že byl aspoň trochu přitahován jedním ze svých instruktorů. První rok střední byl hodně zvláštní a temný.

Nicméně, Mr.Lawrence, Jack Lawrence,byl přitažlivý. Rhys se s tím prostě musel smířit a posunout se dál. Ale, když pana Lawrence viděl každé pondělí, středu a pátek na dvě a půl hodiny denně, bylo trochu těžké se s tím smířit a posunout se dál.

Celá ta myšlenka se mu potvrdila po prvním týdnu jarního semestru. Toto příští pondělí bude tvrdé, ale snad ne to jinak tvrdé, pro Rhysovo dobro. Bude složité. Alespoň měl Rhys výmluvu, proč zírat , tohle byl přece jen jeho profesor. Tak Jack a všichni Rhysovi spolužáci vědeli, že dával pozor. A to on vážně dával, jen tu byl ten malý bonus Jackova přitažlivého obličeje.

Rhys přišel brzy. Bylo jeho častým zvykem chodit brzy. Rád si o sobě myslel, že je více, než znamenitý v tomto ohledu a proklel by se raději, než to někdy přijmout jako mínus a ne plus. 

Velká přednášková síň vypadala docela prázdně , sedadla ve stylu stadií byla obsazena pár znuděnými žáky. Ale Rhys věděl, že to se tak do deseti až patnácti minut změní. Upravujíc si pás na jeho brašně přešel Rhys práh dveří. Malý náznak zklamání zaplál v jeho hrudi, když zjistil, že Mr.Lawrence nebyl nikde k nalezení.Nicméně si Rhys musel připomenot, že sem nechodil, aby dostal šanci být sám se svým profesorem. Vlastně se rád usadil v tiché učebně, než se naplnila a pracoval na nějakých poznámkách pro další kapitolu, kterou boudou probírat. Další z jeho zvyků. Jeho zklamání, že byl v místnosti úplně sám bylo jen další připomínkou toho, jak byly jeho naděje směšné.

Rhys jemně zatřásl hlavou, odstrkujíc od sebe veškeré jeho myšlenky. Předtím, než se usadil do nejbližší lavice si pro sebe pošeptal, jak hloupě se chová. Brzy měl skoro celou brašnu vyprázdněnou a její obsah rozmístěn na lavici. Mechancká tužka již v Rhysově ruce, když s ní nedbale zapisoval poznámky.

"Někdo nám tu přišel brzy. Zase."

Ten náhlý známý hlas , ozívajíce se třídou donutil Rhyse poskočit, a způsobit tak vznik velké hluboké čáry na jeho papíře. Rhys vzhlédnul, aby se podíval na jeho profesora, vztupujícího do třídy, kufřík v jedné ruce a druhou ruku zastrčenou v kapse tmavých kalhot.

Nějak, po shledání závěru, že ano, Rhys byl rozhodně přitahován svým profesorem, byl teď tímto mužem přitahován ještě víc. Vlasy Mr.Lawrence měly zvláštní vlastnost, že dokázaly vypadat rozcuchaně a upraveně najednou. Jeho temné prameny přerušeny pouze jedním šedým pramínkem, který byl uhlazen dozadu na jeho pravé straně. Nosil bílou, knoflíkovou košili, která byla vcelku profesionálně zastrčena do jeho kalhot s páskem, pouze pár knoflíků odepnuto u jeho krku. Jeho postava byla hubená,ale přitom plná , rozhodně pevná a široká. Rhys hluboce polkl.

"Uh,dobrý den, Pane Lawrenci," Začal Rhys,pouze jemné chvění v jeho hlase. Opatrně se zasmál. "Ano, já jen um...Bych byl raději brzy, než pozdě. To víte..."

Jack se pousmál a postavil se před jeho velký dřevěný stůl,"To je dobře, dlouho si stebou chci o něčem promluvit, Rhysi."

"Rhys cítil ,jak se jeho rty semkly, když toto uslyšel, obava a nervozita se jím začaly rozlévat. To mohlo znamenta buď něco hodně dobrého....Nebo hodně špatného. Rhys se modlil a doufal, aby to bylo něco dobrého. Něco hodně dobrého.

College Daze- Český překladKde žijí příběhy. Začni objevovat