Bronx

20. kapitola

Přitiskl mě k zábradlí a já nyní měla minimální možnost mu utéct. Začala jsem se různě kroutit, ale Nick mi chytil ruce, tudíž jsem byla v pasti. Pořád mě líbal, ale nebylo v tom ani cit ani láska, nic. Úplně se mi znechutil. Chtěla jsem mu vytrhnout mé zápěstí z jeho sevření, ale byl moc silný.

,,Nešahej na ni!" úplně jsem se lekla a zamrzla v pohybu, ale Nick dělal jako by to neslyšel. V tom mě ovanul vánek a já spatřila, jak Nick padá na zem a nad ním se sklání muž. Byl to Louis. Klekl si nad něho a začal ho pěstmi mlátit do obličeje.

,,Louisi, nech ho!" křikla jsem. Sice jsem ráda, že sem přišel a zachránil mě, protože bych si nedokázala představit co by se stalo, kdyby tady nebyl, ale ten pohled na ně byl děsivý. Louis se chvíli zastavil v pohybu, čehož využil Nick a teďka to byl on, kdo byl nahoře. Jenže Louis se mlátit nenechal a taky mu vrazil velkou silou do břicha. Nick se zakymácel a stoupnul si stejně jako Louis.

,,Co to do tebe sakra vjelo?!" utřel si rozzuřeně krev ze rtu.

,,Říkal jsem ti, ať na ni nesaháš," uchechtl se Louis, který byl nejspíš spokojený co mu způsobil.

,,Ona je moje, chápeš?! Můžu si s ní dělat co chci a tobě to může být jedno," překřížil si ruce na hrudi a krátce na mě pohlédl, protože jsem začínala zuřit. Jak může o mně mluvit jako o kusu hadru? Viděla jsem, jak se Louis vedle mě hluboce nadechl, ale to už jsem nečekala a mířila si to svižným krokem k Nickovi.

,,My už spolu nejsme a nemluv o mně, jako by si mě vlastnil," byla jsem nehorázně naštvaná. Má dlaň se setkala s jeho tváří, nacož vytřeštil oči, které byly naplněné hněvem. Polekaně jsem stočila svůj pohled na Louise, ke kterému jsem se rozběhla. Přivinul si mě k sobě a já konečně cítila ten pocit bezpečí.

,,Chápu," kývnul naším směrem. Ve hlase jsem poznala kapánek viny a zklamání. Bez jakého koliv pohledu odešel do jednoho z pokojů a my tam zůstali sami.

,,O-omlouvám se," zašeptala jsem, když jsem se od něho trochu odtáhla a svými prsty zkoumala jeho tvář.

,,To je v pořádku," chytil mou dlaň a mile se na mě pousmál. ,,Proč jsi tady vůbec byla?" hluboce se mi zadíval do očí, což v mém žaludku vyvolávaly velké převraty. Věděla jsem, že bych mu stejně nemohla lhát. Buď bude naštvaný a nebo ne.

,,Mluvila jsem s mamkou. Naomi mi půjčila mobil," zamumlala jsem a zadívala se na špičky mých bot.

,,Dobře," jakmile promluvil, spadl mi kámen ze srdce, protože se nijak nevyptával a není naštvaný.

,,Pojď už dovnitř, je zima," odtáhl se ode mě, chytil mou ruku a vedl mě do pokoje.

,,Proboha, co se stalo?" vytřeštila na nás oči Naomi, která doposud netrpělivě seděla na posteli.

,,Neřeš to," zakašlal Louis a posadil se na kraj postele.

,,Děkuju ti za ten mobil" usmála jsem se a z kapsy vytáhla její mobil, který jsem jí podala. Pomalu si ho vzala a pořád se na nás dívala se strachem v očích.

,,Prosím tě, je tady někde lékárnička?" obrátila jsem se na ni a těkala všude pohledem po pokoji, kde jsem hledala jednu určitou věc.

,,Měla by být v koupelně," šla tedy do koupelny, z které za chvíli vyšla s krabičkou v ruce. Vzala jsem si ji od ní a děkovně jsem se na ni podívala. ,,Přinesu prášky a vodu," zmizela ve dveřích.

Otevřela jsem lékárničku, kde jsem si vzala takové ubrousky, abych mu mohla setřít krev z obličeje. Sedla jsem si vedle Louise, který mě pozoroval. Dezinfekci nepotřeboval, nebylo to tak hrozné. Jemně jsem se dotkla ubrouskem rány na čele, nacož sykl. Pomalu jsem mu začala setírat krev i na kloubech.

,,Děkuju ti," zašeptala jsem do nekonečně dlouhého ticha. Podívala jsem se na jeho tvář a kontrolovala, jestli ji má už aspoň z poloviny normální, ale potom jsem se střetla s jeho pohledem.

,,Neděkuj mi, jen jsem udělal to, co by udělal každý. Nic se nestalo," pousmál se.

,,Vždyť jste se pobili do krve," zamumlala jsem. ,,Vážně ti ale děkuju," ušklíbla jsem se, nacož se zasmál a pobaveně zakroutil hlavou. Ještě jsem mu to trochu ošetřila a následně zalepila náplastí.

,,Děkuju," zakřenil se. Protočila jsem oči a s úsměvem jsem se postavila. Louis si také stoupnul a jen tak jsme stáli naproti sobě.

,,No, chtěla bych už jít spát," dala jsem si ruce za záda a přenesla jsem váhu na pravou nohu.

,,Já ale neodejdu. Nebudu riskovat, že tě přijde Nick zase otravovat," zamračil se na mě.

,,On nepřijde, jsem v pohodě. Nemusíš mě hlídat," dala jsem si pramen vlasů za ucho, které mi padaly z drdolu. Přenesla jsem váhu na druhou nohu a čekala na jeho odpověď. Povzdechl si a přišel ke mně blíž.

,,Dobrou noc Monique," mé jméno vyslovil tak tajemně, výjimečně. Šel okolo mě a já viděla jeho záda, která se vzdalovala ke dveřím. Vyšel na chodbu a zavřel dveře. Tak mě napadá, kde je Naomi. Možná sem nechtěla jít, ale nechápu proč by nechtěla. Šla jsem do koupelny, kde jsem ze sebe shodila oblečení a vlezla do sprchy. Bylo to relaxující nechat na sebe stékat kapky vody po tak dlouhém dni. Má mysl mi v tento moment nedovolila přemýšlet nad tím, co se událo, takže jsem si pouze užívala uvolňující sprchu. Po nějaké době jsem z ní vylezla, osušila se a omotala jsem si kolem sebe ručník, jelikož jsem si zapomněla vzít pyžamo. Přešla jsem ke kufru, který byl však prázdný.

,,To je divné," zamumlala jsem si pro sebe a otevřela skříň, kde jsem měla všechny věci. Nejspíš mi je tam dala Naomi. Našla jsem mé černé legíny a hodně volné, šedé tričko s Mickey Mousem. Oblékla jsem si to a šla zpátky do koupelny. Odlíčila jsem se, vyčistila si zuby a šla si lehnout do postele. Zachumlala jsem se do peřin a otočila se na bok ke dveřím. Škvírou pod nimi jsem šlo světlo, které bylo přerušeno s tínem. Něco mi říkalo, že to je Louis.

,,Dobrou," zašeptala jsem, ale tak, aby mě slyšel.

,,Dobrou," hned se mi dostavila odpověď a já s hřejivým pocitem usnula.

__________________

Tak, je tady další díl. Už mám spravený mobil, tak snad budou díly vycházet častěji.

Jinak jaký máte názor na tuto kapitolu a celkově na příběh? Byla bych moc ráda, kdyby jste mi tady zanechali komentáře :)

Doufám, že se vám tento díl aspoň trošičku líbil. Vydala bych ho dřív, ale měla jsem toho hodně. Navíc včera jsme měli soutěž se street dancem , kvalifikaci do Prahy, takže to nám dalo dost zabrat, ale vyplatilo se to :3

Další díl vyjde snad brzy ;)

GabuliHoran❤